🎙️ Rozhovor s Václavem Dejčmarem není o tipech na akcie ani o rychlých výnosech. Je o tom, jak přemýšlet ve světě, kde se rozpadají penzijní systémy, algoritmy deformují realitu a pozornost se stává nejvzácnější komoditou. O svobodě, riziku a dlouhé hře.📊 Proč by měla být maturita z matematiky povinná? Protože investování už není volba, ale nutná dovednost. Penzijní jistoty mizí a každý z nás bude závislý na tom, jak pochopil pravidla hry – inflaci, diverzifikaci a pravděpodobnost. Matematika tu není o vzorečcích, ale o myšlení.💼 Bohatství není status, ale čas. Dejčmar otevřeně říká, že podniká proto, aby nebyl nikomu zodpovědný a mohl si vybírat, čemu a komu věnuje svou energii. Peníze jsou nástroj. Skutečným cílem je kontrola nad vlastním časem a pozorností ⏳.🧠 Dotýkáme se i krize duševního zdraví. Deprese, úzkosti, farmakorezistence. Pro část lidí klasická léčba nefunguje a je nutné hledat nové cesty. O psychedelikách se tu mluví bez senzací – jako o nástroji, který může u úzké skupiny pacientů snížit utrpení, pokud je používán odborně a bezpečně.📚 Bez jazyka není hluboké myšlení. TikTok dává informace, ale ne porozumění. Literatura je nenahraditelná – pomáhá stavět vnitřní mapu světa v době chaosu. A sociální sítě? Ty jsou nastavené tak, aby maximalizovaly pozornost, ne pravdu, a systematicky posilují konflikt a extrémy.🌍 A co geopolitika? Trump není konec civilizace, ale stresový test systému. Otázka není, jestli je dobrý, ale jestli Západ obstojí. Rodí se hrdinové až ve chvíli, kdy čelí něčemu, co nemůžou vystát? I tohle řešíme v jednom z nejotevřenějších rozhovorů poslední doby.

🌍 Může se Kanada přiblížit Evropě víc než kdy dřív? A vzniká nový obchodní blok, který změní světovou ekonomiku?

V nové epizodě se Ondřej Koutník a Radek Pokorný podívali na překvapivý geopolitický posun posledních měsíců: kanadský premiér Mark Carney rozjíždí jednání o propojení Evropské unie s indo-pacifickým obchodním blokem (CPTPP).

V době rostoucího protekcionismu a obchodních tlaků ze strany USA hledají tzv. „middle powers“ nové aliance a snaží se stabilizovat globální obchodní systém. 🇨🇦🇪🇺🌏

Probíráme, proč až 46 % Kanaďanů podle průzkumů zvažuje členství v EU, jak Donald Trump paradoxně urychlil kanadský geopolitický obrat a proč právě bývalý guvernér centrálních bank Mark Carney staví síť nových obchodních partnerství napříč světem — od Evropy přes Indo-Pacifik až po Latinskou Ameriku.

Vysvětlujeme také, co je CPTPP, jak velkou ekonomickou sílu představuje (15 % světového HDP a téměř 600 milionů lidí) a proč se k němu upíná i Ukrajina. 📊

Klíčovým tématem je tzv. pravidlo původu (rules of origin) — nenápadný technický detail, který může zásadně zjednodušit globální dodavatelské řetězce. Pokud se EU a CPTPP dokážou dohodnout na jejich propojení, firmy by mohly vyrábět napříč kontinenty téměř jako v jednom ekonomickém prostoru.

Co by to znamenalo pro Evropu, světový obchod i smysl Trumpových cel? A je Kanada kulturně i politicky Evropě blíž, než jsme si dosud připouštěli?

🎙️ Devítiminutovka o nové ekonomické mapě světa, vzestupu středních mocností a o tom, proč se globalizace možná právě přepisuje — tentokrát bez dominance USA či Číny.

🎙️ Nervózní trhy, AI bublina a dvourychlostní Evropa

Milí přátelé, vítejte u nové epizody Klubu rváčů.

S Radkem rozebíráme napjatou situaci na finančních trzích 📉, tlak geopolitiky na svět peněz 🌍, rizika boomu umělé inteligence 🤖 a stále konkrétnější obrysy dvourychlostní Evropy 🇪🇺.

🇺🇸 Amerika pod tlakem

Americký dluh byl roky bezpečným přístavem. Jenže globální tok kapitálu se mění.

Japonsko vrací peníze domů. Čína snižuje dolarovou expozici a přesouvá rezervy do zlata. Výsledek? Tlak na růst amerických výnosů.

👉 Spojené státy dnes platí na úrocích víc než na armádu.

👉 Nejde o kolaps dolaru, ale o cenu peněz.

👉 A dražší peníze znamenají tlak na akcie i valuace.

„Patnáct let šla diskotéka nahoru. Až se stáhne voda, uvidí se, kdo plaval nahý.“

🤖 AI: revoluce nebo systémové riziko?

Umělé inteligenci dnes úplně nerozumí ani její tvůrci. Přesto Magnificent 7 lijí do AI stovky miliard dolarů.

Proč?

Protože kdo se nepřidá, automaticky vypadne ze hry.Jenže všichni vědí, že nakonec přežije jeden, maximálně dva standardy. A pokud padne jeden z gigantů, nemusí padnout sám. Rok 2008 nám ukázal, jak vypadá svět, kdy nikdo neví, co má kdo v bilanci.

🇪🇺 Dvourychlostní Evropa je tady

Zatímco Amerika řeší výnosy a Čína přeskupuje rezervy, Evropská unie plánuje hlubší integraci.

Ursula von der Leyen mluví o mechanismu enhanced cooperation – tedy o možnosti, aby skupina států postupovala rychleji bez čekání na všechny.

To může znamenat:

užší jádro v oblasti kapitálových trhů 💶

harmonizaci pravidel

společné financování strategických projektů

„Dvourychlostní Evropa už není teorie, ale realita.“

Pro Česko je to zásadní otázka. Ve světě dražších peněz, geopolitického napětí a technologických závodů si malá otevřená ekonomika nemůže dovolit stát stranou.

🎯 Je pro nás klíčové být v jádru EU!

Tentokrát jsme propojili dva zdánlivě vzdálené příběhy. Novou dokumentární minisérii Bohyně Slavie o ženském týmu SK Slavia Praha a kauzu Jeffreyho Epsteina.

⚽ Ondřej byl na předpremiéře dokumentu Bohyně Slavie (produkuje David Ondříček, autory jsou oceňovaní dokumentaristé Linda Kallistová a Tomáš Klein, premiéra 20. února na Oneplay). Série ukazuje nejen zákulisí ženského fotbalu, ale především osobní a životní příběhy hráček – partnerství dvou žen, komplikované mateřství, těžká zranění či vyrovnávání se s traumatem.

Součástí je i otevřené zpracování případu bývalého trenéra ze Slovácka, který tajně natáčel hráčky ve sprchách a byl za to odsouzen.

🌍 A odtud jsme se dostali k širšímu tématu – k příběhu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ne jako k bulvární detektivce o tom, kdo byl na jeho ostrově, ale jako k širší hodnotové otázce: Jak mohla taková věc vůbec vzniknout?

Mluvíme o mužské dominanci, o atmosféře, která dlouho tolerovala nepřijatelné chování, o kultuře mlčení a o tom, proč problémem nejsou jen jednotlivci, ale i společnost, která je ochotná takové věci „přehlížet“.

Kde končí osobní selhání a kde začíná systém?

Proč nestačí říkat „to se mě netýká“?

A jaké hodnoty bychom měli být schopni bránit i bez zásahu policie?

Užijte si poslech, ahoj OndřejPartnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ Nová Devítiminutovka Klubu rváčů je venku. Ondřej Koutník a Radek Pokorný se tentokrát dívají na trhy v momentě, kdy přichází propad velkých technologických firem 📉.

Řešíme, jestli se z CAPEXu – obřích investic do AI, datových center a technologií – nestává nový strašák investorů a proč se může zdát, že se „to celé sype“, i když důvodů je víc než jeden 🤔.

💸 Dostáváme se i ke kryptu a Bitcoinu. Proč je podle Radka problém vůbec určit jeho férovou hodnotu? Je to ochrana před inflací, nebo jen vysoce spekulativní kus softwaru 🎰?

Bavíme se o přehnaných predikcích, koncentraci držby, možných rizicích i o tom, proč spousta lidí vlastně investuje do něčeho, čemu do hloubky nikdo úplně nerozumí.🌍

V závěru přidáváme širší kontext: geopolitická nervozita, přesuny kapitálu z USA do Evropy a Asie a rozdíl mezi Big Tech a firmami, které sázejí na stabilitu a dividendy. Proč Apple zatím drží, zatímco ostatní padají? A co to říká o stavu trhu jako celku?

Poslechněte si Devítiminutovku 👀📊.

🇺🇸🎙️ Je tu letošní první Nalejvárna Klubu rváčů, ve které jsme si povídali s marketérem Markem Hančem (jehož agentura Hero & Outlaw produkuje náš podcast) o dění ve Spojených státech a pozici amerického prezidenta Donalda Trumpa před důležitými „midterms“ volbami letos na podzim.

Volby se uskuteční 3. listopadu 2026 a představují klíčový test moci uprostřed prezidentského mandátu. Volí se celá Sněmovna reprezentantů (435 křesel), 35 ze 100 senátorských mandátů (33 řádných a 2 zvláštní volby) a zároveň 39 guvernérů spolu s tisíci dalších státních a lokálních funkcí, včetně generálních prokurátorů, tajemníků státu, soudců a zákonodárců.

Výsledek rozhodne o tom, kdo ovládne Kongres, a tím i o schopnosti administrativy Donalda Trumpa prosazovat zákony, rozpočet a personální nominace; případná ztráta většiny v jedné komoře by otevřela prostor pro vyšetřovací slyšení a právně vynutitelná předvolání, tedy výrazné institucionální zpomalení vlády.

„Pokud demokraté vyhrají? Moje predikce je, že se pokusí o impeachment,“ tipuje v podcastu Marek Hanč.

Podívejte se na čísla průzkumu YouGov:

Trump a Republikáni podle něho začínají ztrácet podporu . „Má nejnižší approval rating v historii – dnes už nižší než na konci prvního mandátu, kdy byl nejslabší. Když se v Americe řeší crisis of affordability – drahé potraviny či bydlení – on to shodí jako hoax a téma pohřbí. Ekonomiku nejede,” zazní v rozhovoru.

Přitom problém inflace nemizí. Ba naopak. „Když spustí cla, ceny zase rostou. A i část MAGA mu to začíná vyčítat – protože lidi vidí, že jejich život se nezlepšuje,“ popisuje Marek. K tomu přidejme šílenosti odehrávající se v Minneapolis a dvě vraždy na ulici, kterých se dopustili příslušníci ICE milicí.

Život v Americe není snadný – a to je podstata Trumpova vítězství. „Lidé ten systém nenávidí a hledají cestu, jak ho vyhodit do povětří. Zahraniční politika je nezajímá. Grónsko není téma – podle průzkumů má minus 33 %. Běžný Američan nechápe, proč by měl obsazovat území spojenců. Zahraniční politika nikdy nevyhrává volby. Tečka. Volby rozhoduje ekonomika,“ říkáme v podcastu.

Trumpovo nestabilní a nepředpovídatelné chování přestává dávat smysl i velkému byznysu. „Setkání v Davosu mělo být o AI, ale to téma úplně vyšumělo — místo toho Trump strhl pozornost na sebe a zahraniční témata typu Grónsko, které ale Američany nezajímá,“ odkazuje Marek k číslům z výše citovaného průzkumu.

I na mediální scéně je znát jistý odklon. „Slavný podcaster Joe Rogan začíná couvat – ne proto, že by přestal být MAGA, ale protože vyhodnocuje, kdy je výhodné držet si odstup. Tím ale dává signál ostatním: z té lodě se dá vyskočit. A tenhle efekt se začíná šířit,“ zazní během rozhovoru.

Toto je jen ochutnávka, pusťte si celou epizodu!

🚄🇪🇺 Rýsuje se dvourychlostní Evropa? Skupina šesti zemí v čele s Německem a Francií přišla s plánem, jak reagovat na geopolitický tlak Trumpovy Ameriky, Číny či Ruska. Otevírá se debata o užším jádru států, které budou postupovat rychleji a důkladněji v integraci – zejména v oblasti obrany, financí či strategické autonomie v podobě přístupu k nerostným surovinám.Inspirací pro naši debatu v nové Devítiminutovce Klubu rváčů byla esej historika Tonyho Judta Velká iluze, napsaná už v roce 1996 - tedy ještě před rozšířením EU. Judt už tehdy varoval, že začlenění východní Evropy může narazit na limity solidarity a politické soudržnosti. Dnes se k těmto obavám Evropa znovu vrací – tentokrát pod tlakem reality.Problémem není jen Maďarsko nebo Slovensko. Nedůvěra vůči východním členům roste i kvůli opakované neschopnosti postupovat jednotně v krizích: od migrace přes Ukrajinu až po otázky financování a bezpečnosti. Západní státy přitom dlouhodobě financují soudržnost Unie – jen do Česka přišlo ze západu přes 1 200 miliard korun. Přesto se dnes Česko řadí mezi nejvíce euroskeptické země EU.V současnosti se formuje skupina šesti států, které zvažují užší spolupráci: Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko a Polsko. Ve hře je unie kapitálových trhů, posílení role eura, nezávislý evropský platební systém, koordinace obrany i společné zajištění kritických surovin. To jsou projekty, které mohou zásadně změnit ekonomickou a bezpečnostní mapu Evropy.Pro Česko by bylo obrovsky problematické, kdybychom zůstali mimo tuto hru. Důvodů, proč mít obavy, je několik. Nemáme euro. Veřejnost je vůči hlubší integraci dlouhodobě skeptická. A politická reprezentace si z kritiky EU udělala návyk. Jenže bez hlubší integrace – jednotných pravidel, kapitálových trhů a rychlého rozhodování – Evropa v novém světě neobstojí.Je za minutu dvanáct. Dvourychlostní Evropa není jen teoretická hrozba, ale realistický scénář.

🥊 „Mother of all deals," zaznělo v Davosu. Nová Devítiminutovka Klubu rváčů o chystající se obchodní megadohodě mezi EU a Indií.

Setkání mocných v Davosu v čele s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ovládlo agendu uplynulých dnů. Zaujalo nás téma chystajícího se podpisu dohody mezi EU a Indií, kterou šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na World Economic Forum (WEF) označila za „matku všech dohod“.

V nové Devítiminutovce jsme probrali základní aspekty rodícího se obchodního paktu označovaného jako FTA, kterou mají lídři EU a Indie podepsat na konci ledna.

V podcastu zazní, pro jaká evropská odvětví bude dohoda klíčová, proč FTA neobsahuje sektor zemědělství či jak se ochrání duševní vlastnictví a ochrání toky dat.

Řešili jsme i to, jak se do obchodování mezi EU a Indií promítne takzvané uhlíkové clo, aby indické průmyslové firmy čelily podobným emisním regulím jako evropské konglomeráty. Vynechat nešlo ani téma indické spolupráce s Ruskem, od kterého Indie nakupuje zejména ropu a zbraně.

Tady je několik zajímavých čísel vycházejících ze studie Konfederace indického průmyslu India - Europe Report 2025):

Obchod se zbožím mezi EU a Indií dosáhl v posledním fiskálním roce výše zhruba 124 miliard eur, čímž se EU stala pro Indii největším obchodním partnerem pro zboží. Indie si udržuje mírný obchodní přebytek.

Export z Indie do EU: Indie vyvezla zboží za 75,85 miliardy USD, což představuje přibližně 17 % jejího celkového exportu. Hlavními položkami byly ropné produkty, stroje a zařízení a organické chemikálie.

Import z EU do Indie: Indie dovezla zboží v hodnotě 60,68 miliardy USD. Dominovaly dovozy perel a drahých kamenů, strojů, letadel a automobilových dílů.

Investice: EU je předním zahraničním investorem v Indii, se zásobou přímých zahraničních investic dosahujících 140,1 miliardy EUR v roce 2023. V Indii působí více než 6 000 evropských firem.

Dohoda mezi EU a Indií si klade za cíl odstranit tarifní i netarifní překážky a posílit odolnost dodavatelských řetězců.

Vítězné sektory: Evropské firmy získají lepší přístup na obrovský indický trh, zejména v segmentu služeb, technologií a dopravy. Očekává se, že dohoda na druhé straně pomůže indickému textilnímu, farmaceutickému a strojírenskému průmyslu na trhu EU.

Regulační překážky: Přetrvávají diskuse ohledně citlivých témat, jako jsou cla na automobily, víno a lihoviny, a indické obavy z uhlíkového cla (CBAM).

Od 1. ledna 2026 EU suspendovala všeobecný systém preferencí (GSP) pro 87 % indického exportu, což znamená, že indické zboží nyní čelí vyšším, plným tarifům.

Užijte si poslech, ahoj Ondřej

📲 Síť X

https://x.com/ondkout

https://x.com/tomasek2006

👀 Instagram / podcastklubrvacu

V nové epizodě Klubu rváčů jsme přivítali člena Evropské komise a někdejšího ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu, který k nám do studia dorazil v geopoliticky a bezpečnostně ožehavé době. 

USA zajaly venezuelského diktátora Madura, americký prezident hrozí spojencům v NATO převzetím kontroly nad Grónskem, Čína a Rusko se rozpínají v Africe a na dalších kontinentech… Zkrátka bylo o čem povídat, tím víc, že do portfolia českého eurokomisaře spadá budování ekonomické diplomacie EU ve světě včetně území Grónska.  

Grónsko není na prodej

Evropská unie v Grónsku nezastává roli pozorovatele, ale je tam přítomná institucionálně i projektově. 

„Grónsko je součástí mého portfolia jako přidružené zámořské teritorium a je pro Evropu strategicky velice důležité. Evropská komise působí v hlavním městě Nuuk už od roku 2024 a připravuje projekty při plném respektu k mezinárodnímu právu, suverenitě a právu Gróňanů rozhodovat o své budoucnosti,“ uvedl v podcastu Síkela. 

Evropské projekty na největším světovém ostrově míří na posílení ekonomiky – od kritických surovin přes digitalizaci po energetiku. 

Česká a evropská značka

Síkela má ve svém poli působnosti na starost 106 zemí. Loni jich pracovně navštívil 30, velkou porci času strávil mimo hranice Evropy, v Bruselu pobyl pouze čtyři víkendy. 

V rozhovoru jsme se pobavili o tom, jak ve světě funguje síla značky České republiky. „Být komisař z Česka je dnes výhodou — nemáme koloniální minulost a české firmy mají ve světě velmi dobrý zvuk,“ popisoval ve vysílání. 

V řadě regionů to snižuje přirozenou nedůvěru, se kterou se setkávají bývalé koloniální mocnosti. Český průmysl a technologie jsou vnímány jako součást západní kvality, ne jako nástroj dominance. Pro firmy to není zanedbatelný faktor, zvlášť v projektech, kde se kombinuje politika, finance a dlouhodobý závazek.

Síkela zdůraznil, že Evropa ve světě sílí a její jméno je čím dál atraktivnější. Na rozdíl od jiných mocností typu Číny, Ruska, USA či Indie na to nejde starý kontinent silou, ale spíše budováním partnerství. Důraz se klade na hodnoty.

V zemích a regionech poznamenaných klimatickou krizí podle eurokomisaře rezonuje přístup EU k ochraně přírody a klimatu. 

„Evropský přístup k otázkám, jako je klimatická změna, migrace nebo udržitelný rozvoj, vyvolává zájem v Africe, Latinské Americe, Karibiku i Pacifiku, protože nabízí partnerství, ne diktát. Právě tato nabídka společného rozvoje a respektu k suverenitě je důvodem, proč poptávka po Evropě ve světě roste, i přes tvrdou a často nekalou geopolitickou konkurenci,“ pronesl někdejší ministr průmysl a obchodu.

Ne charita, ale investiční hráč

Iniciativa zvaná Global Gateway, která spadá pod Jozefa Síkelu, není dle jeho slov rozvojová pomoc starého typu. Je to nástroj, který propojuje evropské firmy, kapitál a politické zájmy. Pro Česko to znamená možnost účasti na projektech, které by čistě v národním rámci nebyly realizovatelné – často ve spolupráci s Evropskou investiční bankou.

Evropa podle Síkely nefunguje jako rozvojová kasička bez návratnosti.

Jedním z velkých témat našeho rozhovoru bylo budování a posilování vlivu Evropy ve světě a soupeření s mocnostmi na různých kontinentech. Detailně jsme se podívali na geopolitické závody v Africe, ve střední Asii či v Karibiku.

Podobnou logiku Evropa uplatňuje i ve střední Asii. Regionu, který je geopoliticky exponovaný a dlouhodobě podinvestovaný.

„V tomto regionu vidíme obrovský potenciál: mladé, ambiciózní společnosti v geopoliticky složitém prostoru mezi Ruskem, Čínou, Íránem a Afghánistánem, kde evropské technologie zásadně mění energetiku, konektivitu i přístup ke vzdělání. To, že se tato řešení šíří dál a přijímají je další země, je dobrou zprávou nejen pro region, ale i pro evropské firmy a evropskou ekonomiku,“ pronesl Síkela. 

Toto byla jen ochutnávka. Poslechněte si tady, na YouTube či v podcastových aplikacích celý rozhovor s českým eurokomisařem Jozefem Síkelou. 

Mějte se dobře, ahoj Ondřej