Peníze už nejsou zadarmo. Jak zacházet s penězi v turbulentní době, kterou ovlivňují dvě velké bouře? Do nové epizody Klubu rváčů dorazil investor a zakladatel investiční společnosti Sirius Martin Burda, jehož firma dnes spravuje miliardy korun a investuje globálně přes hedgeové fondy.👉 Proč dnes nestačí „trefovat akcie“👉 Proč rozhoduje řízení rizika, ne honba za výnosem👉 Proč tolik investorů podceňuje specializaci👉 Jak poznat, komu nesvěřit peníze👉 A proč dnes trhy víc než fundament řídí geopolitika a AI„Úspěšný investování není o tom trefovat jackpoty. Je o tom neprodělat.“V rozhovoru rozebíráme, jak se změnilo investiční prostředí po éře levných peněz, proč i zkušení manažeři dnes zavírají fondy a jak přemýšlí lidé, kteří spravují stovky milionů až miliardy korun.Dostaneme se i k praktické radě, která může ušetřit miliony: jak si nastavit vlastní „investiční výbor“ a vyhnout se zásadním chybám, které se na trhu opakují.🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland🎧 Sledujte Klub rváčů:YouTube | Spotify | Apple Podcasts📩 Newsletter: Substack Klub rváčů📺 Oneplay

👻 Orbánův režim skončil. Stojí za tím souhra několika faktorů, které se postupně nasčítaly – ekonomika, eroze institucí či Orbánem změněný volební systém, který se nakonec obrátil proti svému tvůrci. 📉V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč Viktor Orbán po letech ztratil moc a v jakém stavu přebírá Maďarsko vítěz voleb Péter Magyar. Co rozhodlo? A proč je maďarský příběh varováním pro jiné populisty, kteří Orbánovi dosud nadbíhali?👉 Ekonomika jako rozhodující faktorMaďarské HDP téměř neroste, investice propadly o desítky procent a inflace zůstává vysoká. Rostoucí dluh a rozpočtové schodky ukazují, že i populistická politika má své limity. Nakonec rozhoduje „peněženka voliče“.👉 Systém, který se otočil proti OrbánoviVolební systém, který dlouhodobě pomáhal Fideszu k drtivé většině, tentokrát selhal. Ztráta podpory v regionech ukázala, že manipulace pravidel má vždy jen omezenou životnost.👉 Instituce jako pojistka demokraciePokusy o oslabení médií, soudů a opozice se promítly do horšího fungování státu. Zároveň se ukazuje, jak zásadní roli sehrála Evropská unie – od ochrany opozice až po tlak přes eurofondy👉 Miliardář z vesnice jako symbol režimuPříběh podnikatele Lőrince Mészárose, bývalého instalatéra z Orbánovy rodné obce, ilustruje prorůstání politiky a byznysu. Pro mnoho voličů se stal mementem celého systému.👉 Co si z toho vzít?Demokracie nestojí na jednotlivcích, ale na institucích. Jakmile se oslabí, začne se dříve či později hroutit i ekonomika. A naopak – právě instituce a mezinárodní ukotvení mohou být poslední pojistkou proti skluzu k autoritářství.💡 Maďarské volby se staly testem toho, jak dlouho může fungovat model postavený na koncentraci moci.🎙️ Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Dvanáct nejbohatších lidí na světě vlastní více majetku než polovina lidstva. 📊

Počet miliardářů poprvé překročil tři tisíce a jejich majetek roste třikrát rychleji než průměr světové ekonomiky. Zároveň se snižování chudoby zastavilo a každý čtvrtý člověk čelí potravinové nejistotě.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme čerstvou studii mezinárodní organizace Oxfam a její závěry o tom, jak ekonomická nerovnost představuje vedle sociálního problému i politické riziko.  To má potenciál podkopat samotné základy demokracie.

V nové epizodě jsme zmínili následující témata:

👉 Proč bohatství roste rychleji než ekonomika?
👉 Jak se z ekonomické nerovnosti stává politická moc?
👉 Proč mají miliardáři tisíckrát vyšší šanci dostat se do politiky než běžní lidé?

Srovnali jsme rovněž americký a evropský model:
🇺🇸 USA – extrémní koncentrace bohatství, tlak na střední třídu, růst nákladů na vzdělání a zdravotnictví.
🇪🇺 Evropa – menší rozdíly, ale trend je podobný.

Pozornost jsme věnovali i důležitému vztahu majetek vs. příjem. Ti, kdo vlastní aktiva (akcie, equity), bohatnou exponenciálně. Ti, kdo žijí ze mzdy, ztrácejí půdu pod nohama. To je oblast, kde může nastupující uměla inteligence příkopy a rozdíly ještě víc prohloubit. 🤖

🎯 V epizodě přišla řeč i na další otázky:
– proč se rozevírají nůžky mezi elitou a zbytkem společnosti– proč je nejvíc ohrožená střední třída– jak nerovnost souvisí s růstem populismu– a jestli vůbec existuje řešení.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Měsíc po vypuknutí války v Íránu: cíle zůstávají nejasné, Trump nemá plán a trhy reagují negativně.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme ekonomické, finanční a geopolitické důsledky prvního měsíce války v Íránu. 🌍

👉 Co se děje na trzích a proč ropa zdražila o desítky procent
👉 Jak konflikt dopadá na ceny benzínu, plynu a elektřiny
👉 Proč se znovu vrací inflační tlaky – a co to znamená pro domácnosti i centrální banky
👉 Jak válka mění rovnováhu na Blízkém východě a oslabuje vliv Spojených států
👉 Proč z aktuální situace těží Rusko

Americký prezident Donald Trump v aktuálním projevu ukázal, že válečná operace v Íránu nemá jasný a strategický cíl. Trhy ihned reagovaly podle očekávání. Zkrátka nevěří, že by americko-izraelský válečný výpad měl jasný plán či rychlé řešení. Ekonomická a energetická krize může mít vážné následky po celém světě.

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

Česko není země pro mladé. Systém je nastavený tak, aby to tak zůstalo. Politici řeší hlavně důchodce.

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme, proč stát dlouhodobě selhává v podpoře studentů. Ať už těch, kteří chtějí studovat doma, nebo těch, kteří se dostanou na špičkové univerzity v zahraničí.

📉 Sociální stipendia dnes pobírá jen zlomek studentů.

📉 Superdávka situaci spíš komplikuje, než řeší.

📉 A šance na vzdělání je v Česku stále silně závislá na tom, z jaké rodiny pocházíte.

👉 Výsledek?

Ztrácíme (nejen) talenty.

V epizodě řešíme:

• proč na sociální podporu dosáhne jen minimum studentů

• jak je systém nastavený proti těm, kteří nemají zázemí

• proč stát nemá žádný funkční model podpory studia v zahraničí

• proč se z Česka může stát ekonomika, která rezignovala na vlastní budoucnost

Budeme jen montovnou?

💡 V podcastu rozebíráme konkrétní návrhy, jak situaci řešit – například model státem garantovaných půjček na top univerzity, který funguje v zahraničí. Inspirovat se můžeme například v Dánsku.

🎙️ Ondřej Koutník & Radek Pokorný

🤝 Partnerem podcastu je investiční skupina Natland

🚀 V nové epizodě Klubu rváčů jsme si povídali s Tomášem Raškou, majitelem investiční skupiny Natland, o byznysu, investování, restrukturalizacích i o tom, jak se dnes rozhoduje ve světě, který je čím dál rychlejší, křehčí a méně předvídatelný.

Tomáš je vlastníkem Natlandu, který založil v roce 2002. Dnes skupina působí ve třech hlavních segmentech – Private Equity, Real Estate a Financial Services – a prostřednictvím čtyř investičních fondů spravuje aktiva přesahující 6,6 miliardy korun. Vedle financování se Natland soustředí také na restrukturalizaci firem a v tomto kontextu se jméno Tomáše Rašky v minulosti objevilo u známých českých značek. Před lety pomáhal vytahovat z finančních problémů fotbalovou Slavii, snažil se vzkřísit módní e-shop Zoot a v nedávné době Natland zachránil kožešnickou značku Kara Trutnov. 💼

V rozhovoru Tomáš Raška otevřeně vysvětluje, že má rád příběhy tradičních českých značek, ale sentiment podle něj do investičního rozhodování nepatří. Klíčová jsou data, hluboká znalost byznysu a schopnost realisticky vyhodnotit, co ještě lze zachránit a co už ne. Zdůrazňuje také, že silná značka sama o sobě firmu nezachrání a že kapitál má být především nástrojem, ne cílem. Právě na tom Natland podle něj postavil svou specializaci: hledat příležitosti tam, kde ostatní vidí problém, ale jen tehdy, když dává smysl věřit trhu, týmu i samotnému byznysu. 📊

Velkou část rozhovoru věnujeme i dnešnímu světu: geopolitickým otřesům, křehkosti Evropy, rychlosti rozhodování, private credit, panice na trzích nebo proměně bydlení a developmentu v Česku. Tomáš Raška mluví bez obalu i o svých nejdražších chybách — včetně příběhu kolem online fashion a e-shopu Zoot — a vysvětluje, proč je někdy nejdůležitější poznat včas, kdy má smysl bojovat a kdy je naopak racionální pozici zavřít. 🌍📉

Řeč přišla také na mezigenerační předávání firem, práci s mladými lidmi, mentoring, vzdělávání a na to, proč by se na konci aktivní investorské kariéry klidně dokázal vrátit k učení. Je to rozhovor o kapitálu, odvaze, omylech, disciplíně i o tom, proč dnes nestačí být chytrý — je potřeba být také rychlý a flexibilní. 🎙️

Příjemný poslech.

#KlubRváčů #TomášRaška #Natland #byznys #investice #privateequity #development #ekonomika #geopolitika #privatecredit #podcast

Může Česká televize vlastnit jméno dnes již svého bývalého moderátora Václava Moravce? Komu patří duševní vlastnictví novináře – televizi nebo jemu samotnému? 🤔

Kauza odchodu Václava Moravce z ČT otevírá zajímavou otázku:

👉 Komu patří značka novináře?

👉 Médiu nebo samotnému člověku?

V nové Devítiminutovce Klubu rváčů rozebíráme spor o ochrannou známku „Otázky Václava Moravce“ a ptáme se, jestli se veřejnoprávní instituce nepokouší nárokovat něco, co jí ve skutečnosti nepatří.

💡 Důležité je i uvědomění, že svět médií se změnil. Dříve rozhodovala distribuce. Dnes rozhodují lidé. Důvěra, autorita a osobní značka jsou silnější než vysílací frekvence. Média dnes nestojí na institucích, ale na osobnostech.👉 Co se stane, když tvář televize odejde?

👉 A není celý spor ukázkou toho, že tradiční média nechápou novou realitu?

V debatě zazní i paralely ze zahraničí (Tucker Carlson, Joe Rogan), doporučení pro Jaromíra Soukupa či kritika nejen manažerského přístupu ČT.

🔥 Blízký východ opět hoří. Nejen geopoliticky, ale doslova. Spojené státy spolu s Izraelem útočí na Írán, ale jaký je vlastně cíl celé operace? A proč se tolik amerických vojenských intervencí v posledních desetiletích nakonec proměnilo v geopolitický chaos?

V nové epizodě Devítiminutovky Klubu rváčů rozebírají Ondřej Koutník a Radek Pokorný dlouhodobý problém americké strategie: války, které začínají s velkými ambicemi, ale často bez jasného cíle a bez realistického plánu, jak konflikt ukončit.

Vracíme se od Vietnamu přes Irák a Afghánistán až po současný Írán a klademe nepříjemnou otázku: jde o hlubší problém fungování amerického státu a jeho institucí?

V debatě zazní i aktuální kontroverze kolem raketového útoku na íránskou dívčí školu, napětí uvnitř americké administrativy a role moderních technologií – včetně toho, že výběr některých vojenských cílů dnes pomáhá určovat software firem z oblasti umělé inteligence. 🤖

👉 Proč americké války často končí jinak, než bylo plánováno?

👉 Může současná operace proti Íránu dopadnout stejně jako Irák nebo Afghánistán?

👉 A není problém hlubší – v samotném rozhodovacím systému americké politiky?

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

🎙️ AI, propouštění a konec střední třídy? Umělá inteligence není hračka pro geeky. Začíná měnit samotnou strukturu ekonomiky.

V nové Nalejvárně Klubu rváčů se bavíme o tom, proč fintech skupina Block (Jack Dorsey) propustila tisíce lidí, a proč to trhy ocenily růstem akcií. Je to jen manažerská korekce, nebo začátek hlubší technologické nezaměstnanosti?

Probíráme, co AI znamená pro:

⚖️ advokacii a daňové poradenství

🏦 banky a fintech

💻 programátory a technologickou elitu

🏠 střední třídu a hypotéky

🧾 výběr daní a fungování státu

„Ten člověk to dělá měsíc. Software 20 minut. A teď – jak to prodám klientovi?“

Jedna z klíčových otázek není jen ekonomické povahy. Co se stane, když firmám porostou marže, ale domácnosti budou utrácet méně, protože roboti peníze nepotřebují? 🤔

Co to udělá se státem? Se sociálním systémem? Se smyslem práce?

Dotýkáme se i střetu mezi společnosti Anthropic (Claude) a Trumpovou administrativou 🇺🇸 – může soukromá firma přibrzdit militarizaci AI? 🛰️ A co když ji stejně nahradí někdo jiný?

A nakonec to nejdůležitější:

Nejde jen o technologie. Jde o hodnoty.

📌 Sledujte nás, pokud vás zajímají následující témata:

#AI #ekonomika #nezaměstnanost #Block #fintech #střednítřída #technologie #geopolitika #regulace

Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.