Komentátor Martin Schmarz patří k legendám české žurnalistiky a politiky. Nejdříve působil v Českém deníku, MF Dnes a České televizi. Následně byl speechwriter premiéra Topolánka a místopředsedy vlády Bělobrádka. Dnes se cítí jako konzervativní komentátor na volné noze. Publikuje na INFO.cz a vystupuje na CNN Prima News.

Před sněmovními volbami zaujal svou tezí, že pokud se hnutí Stačilo! dostane do sněmovny, měla by vzniknout velká koalice ANO a SPOLU. V rozhovoru se vracíme k důvodům, které ho k tomuto názoru vedly. Schmarz je skeptický k tomu, jaké skutečné postavení budou mít Motoristé a především SPD v nové vládě v čele s hnutím ANO. Andrej Babiš si nejspíš vybere experty blízké Agrofertu a vnutí SPD představu, že jde o jejich lidi.

Schmarz byl také jedním z mluvčích velké vzpoury, která se v České televizi odehrála před 25 lety a na čtvrtstoletí zajistila ČT velmi svobodný prostor umožňující šíření informací, idejí a názorů. Nastupující vládní koalice chce televizi postátnit a podřídit politické moci.

Proč to dnes už nevyvolává žádné „vzbouření na vsi“?
A co ostatní soukromá média? Nevytrácí se společný prostor, kde by lidé mohli sdílet různé informace a názory? Co je hlavní riziko pro svobodu slova?

Takže Velká říjnová proletářská revoluce se odkládá na neurčito. Češi kupodivu volili umírněně a komunistické Stačilo se nedostalo do Poslanecké sněmovny, a Okamurovo SPD už třetí volby po sobě výrazně oslabilo. Hlavními poraženými voleb jsou ti, kdo chtěli změnu režimu a vystoupení z EU a NATO. Češi ukázali, že je jim bližší haškovský „mírný pokrok v mezích zákona“.

Nezvítězily také reminiscence na komunistickou éru, zato měkké verze socialismu se nejspíš dočkáme. Heslo „kroužkování je naše zbrojení“ probíhalo na tolika rovinách (muži versus ženy, mladí versus staří), že řada předsedů politických stran se teprve nyní seznamuje s novými členy svých poslaneckých klubů. Téměř šedesát procent lidí ve sněmovně bude zcela nových, takže bude trvat dva až tři roky, než se stanou funkční součástí této komory parlamentu. Politické strany budou muset zvážit, jak sestavovat kandidátky, aby nebyly překvapovány tím, že se jim do parlamentu dostanou nezkušení nováčci.

Otázka cirkulace a výběru vhodných kandidátů v politických stranách bude velkým tématem příštích let. V další části se věnujeme směřování Česka pod vládou Babiše II. To, jak mohou ovlivnit jeho rozhodování koaliční Motoristé a Okamurova SPD. A především: myslí Andrej Babiš svou hospodářskou politiku skutečně vážně? Odkud chce získat stovky miliard korun na své předvolební sliby?

Volby 2025 rozhodly a první výsledky jsou na stole. V sobotu během finálního sčítání výsledků voleb jsme od 17:00 živě rozebírali, kdo vyhrál, kdo prohrál a co nás čeká dál. Zde máte záznam live streamu.

Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.

I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“

Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.

Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Ondřej Tesárek alias Bratříček je výrazná figura youtubové scény v České republice. Je to velmi obtížně zařaditelný originál, bytostně prozápadně orientovaný pravicový liberál, který dodnes organizuje rozsáhlou pomoc napadené Ukrajině. Ze své legendární garáže v Oborách u Příbrami už šest let vysílá livestreamy, v nichž nahlas uvažuje o politice, svobodě slova a migraci. Svět přitom popisuje ze zajímavého úhlu člověka zdánlivě žijícího na periferii dění, kterou však svým vlivem spoluvytváří.

Tesárek vyšel z prostředí velkých technologických firem a příznivců kryptoměn, přesto netrpí v tomto prostředí tak častým fachidiotismem a jeho politické postoje by se v prvé řadě daly označit za realistické. Jinou jeho podobou je, jak se pohybuje na síti X, kde dává průchod provokativní části své osobnosti. Tady působí jako někdo, kdo testuje hranice svobody slova.

Bavíme se o tom, proč ho v poslední době rozčílila reakce českého X na vraždu amerického influencera Kirka. Shodli jsme se na výroku Josefa Boušky v Deníku N, který napsal: „Je nutné do omrzení opakovat: pokud vraždu kvůli šíření odpudivých názorů potřebujete odmítnout způsobem ,ano, ale‘, jste součástí problému.“

Na závěr Tesárek tipuje, jak zanedlouho dopadnou sněmovní volby.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.

Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.

Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?

Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Speciál se Sebastianem Langem ze skupiny Pondělníci o tom, jak se dvacátníci dívají na dnešní politiku a taky na voliče politiků. Sebastian je jeden z nejkreativnějších a nejtalentovanějších lidí, co jsem za poslední léta potkal. Píše písně pro svou kapelu, glosuje svět a současnou politiku na Instagramu skupiny i ve svých písních. Kdyby se naklonoval Frank Zappa, Mňága a Žďorp, Sepultura a Kecy&Politika, asi by se zhruba dala popsat jeho tvorba. Probrali jsme nejdůležitější otázky dneška a k tomu nám zazpíval ve studiu několik písní. Je Petr Fiala robot? Je Tomio Okamura Labubu? Ubodal Andrej Babiš dítě v přímém přenosu? Mluví se v pekle polsky? Existuje Slovensko? Může za všechno Fiala nebo Kalousek? Kam hipstři kladou vajíčka? Ví Dan Vávra všechno a je prasátko Pepa Antikrist? To všechno se dozvíte v dnešní vypečené epizodě.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?

Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?

Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.

Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

S Filipem jsme se snažili odpovědět na otázku, jestli si Česká republika může dovolit vydávat tři a více procent HDP na obranu, nebo je to nad její ekonomické možnosti. Stejně tak jsme se podívali i na ostatní evropské státy.

Jaké je provázání obranyschopnosti a zbrojení s ekonomikou? Má vojenská síla vliv na ekonomickou sílu států, případně celé EU, a v čem se to projevuje? Měla by EU začít uvažovat o jednotné armádě, nebo alespoň o větší centralizaci nákupů zbrojního vybavení – podobně jako USA nebo Čína?

Dají se na podobné nákupy aplikovat ekonomické modely, které se používají třeba při aukcích frekvencí pro mobilní operátory? Bavili jsme se také o ekonomickém fungování Ruska po přechodu na válečnou ekonomiku a o celé řadě dalších témat souvisejících s vazbami ekonomiky, zbrojením a vedením války.

Dlouho očekávaný volební program ANO byl minulý čtvrtek odtajněn. Hned na úvod řekněme: fakticky jde o zrušení úsporného balíčku Fialovy vlády a zákona o vyrovnaném hospodaření. Hnutí ANO se pokouší o složitý akrobatický manévr – snížit některé daně a současně v řádu vyšších stovek miliard navýšit výdaje.

Nové zdroje ve výši 1 bilionu korun chce Babišova strana získat ze zdanění šedé ekonomiky. Jde však jen o krycí manévr. Fikce o tisíci miliardách volně ležících kdesi, stačí je jen sebrat, je záminkou pro masivní zadlužování státu.

Zároveň byl minulý čtvrtek v Ostravě vyhlášen povolební hon na produktivní lidi, kteří v Česku vytvářejí hodnoty. Andrej Babiš byl u moci 8 let a musí vědět, že jeho pokusy s tzv. daňovou kobrou přinesly za deset let jen asi 16 miliard korun. EET zase přineslo mezi 9–18 miliardami, což stačí na pokrytí jednoho z mnoha volebních dárečků.

Vedlejším efektem tlaků na podnikatelskou sféru byla řada tzv. zaklekávání na různé firmy, které finanční úřady zničily. Jen do listopadu 2018 prohrál stát 40 % sporů s postiženými majiteli firem. Nejvyšší správní soud pak většině nezákonně šikanovaných přiznal odškodnění.

Stručně řečeno, celý volební program je založen na fikci, že „zdroje budou“. Ve skutečnosti jde o chladnokrevnou lež. Žádná vláda na světě by nebyla schopna sérii volebních slibů tohoto typu pokrýt lepším výběrem daní. Celý program se tak stává maskou – způsobem, jak zdůvodnit výraznější zadlužení státu.

Koneckonců, vždyť máme v záloze bilion korun, který určitě doputuje, takže proč bychom se netěšili. Po čtyřech letech tak zřejmě k moci přijde stejná sestava, jaká u ní byla v letech 2014–2021. Nikdo nemůže říkat, že nevěděl.