Sněmovní volby jsou přede dveřmi a o vítězi voleb je plus mínus rozhodnuto. Zajímavější proto bude dolní část pomyslného pelotonu, která – paradoxně – může rozhodnout, jestli vítěz voleb bude skutečným vítězem voleb. Jinak řečeno, pokud se do sněmovny dostanou komunisté a motoristé, může to znamenat takové přerozdělení hlasů, že Babiš sice zvítězí větším počtem hlasů než v roce 2021, ale teoreticky může mít méně mandátů.

I kdyby měl o pár poslanců více než před čtyřmi lety, bude se mu těžko vládnout, protože se bude muset opírat o nepřiznané koalice, které v sobě skrývají přinejmenším osm stran. Z jím haněné „pětikolky“ se přes noc může stát neřiditelná „devítikolka.“

Nevíme, jestli Andrej Babiš četl volební program hnutí Stačilo nebo SPD, těchto sestav, které si hrají na Velkou říjnovou proletářskou revoluci, jak to zase ukázali během mítinku na pražském Hradčanském náměstí. Jejich Marxem je Petr Drulák, prodávající voličům obě politické strany jako komplexní vlastenecký produkt vhodný pro pravicového i levicového voliče. Leninem dezo hnutí je pak Daniel Sterzik a Stalinem, kterého se všichni bojí, ale zároveň se ho bojí i nepozvat na mítink, je Jindřich Rajchl.

Svým lídrem si pak v posledních dnech udělali Miloše Zemana. Ten znovu ožil a je v té hře, která pro něj znamená skutečný obsah jeho života.

Ondřej Tesárek alias Bratříček je výrazná figura youtubové scény v České republice. Je to velmi obtížně zařaditelný originál, bytostně prozápadně orientovaný pravicový liberál, který dodnes organizuje rozsáhlou pomoc napadené Ukrajině. Ze své legendární garáže v Oborách u Příbrami už šest let vysílá livestreamy, v nichž nahlas uvažuje o politice, svobodě slova a migraci. Svět přitom popisuje ze zajímavého úhlu člověka zdánlivě žijícího na periferii dění, kterou však svým vlivem spoluvytváří.

Tesárek vyšel z prostředí velkých technologických firem a příznivců kryptoměn, přesto netrpí v tomto prostředí tak častým fachidiotismem a jeho politické postoje by se v prvé řadě daly označit za realistické. Jinou jeho podobou je, jak se pohybuje na síti X, kde dává průchod provokativní části své osobnosti. Tady působí jako někdo, kdo testuje hranice svobody slova.

Bavíme se o tom, proč ho v poslední době rozčílila reakce českého X na vraždu amerického influencera Kirka. Shodli jsme se na výroku Josefa Boušky v Deníku N, který napsal: „Je nutné do omrzení opakovat: pokud vraždu kvůli šíření odpudivých názorů potřebujete odmítnout způsobem ,ano, ale‘, jste součástí problému.“

Na závěr Tesárek tipuje, jak zanedlouho dopadnou sněmovní volby.

Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.

Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.

Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?

Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Speciál se Sebastianem Langem ze skupiny Pondělníci o tom, jak se dvacátníci dívají na dnešní politiku a taky na voliče politiků. Sebastian je jeden z nejkreativnějších a nejtalentovanějších lidí, co jsem za poslední léta potkal. Píše písně pro svou kapelu, glosuje svět a současnou politiku na Instagramu skupiny i ve svých písních. Kdyby se naklonoval Frank Zappa, Mňága a Žďorp, Sepultura a Kecy&Politika, asi by se zhruba dala popsat jeho tvorba. Probrali jsme nejdůležitější otázky dneška a k tomu nám zazpíval ve studiu několik písní. Je Petr Fiala robot? Je Tomio Okamura Labubu? Ubodal Andrej Babiš dítě v přímém přenosu? Mluví se v pekle polsky? Existuje Slovensko? Může za všechno Fiala nebo Kalousek? Kam hipstři kladou vajíčka? Ví Dan Vávra všechno a je prasátko Pepa Antikrist? To všechno se dozvíte v dnešní vypečené epizodě.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?

Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?

Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.

Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

S Filipem jsme se snažili odpovědět na otázku, jestli si Česká republika může dovolit vydávat tři a více procent HDP na obranu, nebo je to nad její ekonomické možnosti. Stejně tak jsme se podívali i na ostatní evropské státy.

Jaké je provázání obranyschopnosti a zbrojení s ekonomikou? Má vojenská síla vliv na ekonomickou sílu států, případně celé EU, a v čem se to projevuje? Měla by EU začít uvažovat o jednotné armádě, nebo alespoň o větší centralizaci nákupů zbrojního vybavení – podobně jako USA nebo Čína?

Dají se na podobné nákupy aplikovat ekonomické modely, které se používají třeba při aukcích frekvencí pro mobilní operátory? Bavili jsme se také o ekonomickém fungování Ruska po přechodu na válečnou ekonomiku a o celé řadě dalších témat souvisejících s vazbami ekonomiky, zbrojením a vedením války.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?

Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.

Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.

Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.

Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.

Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.

Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Ondřej Neff je novinář, spisovatel, fotograf, překladatel, legenda české sci-fi a hlavně obdivovatel nových technologií. Nedávno oslavil 80 let, ale myslí mu to lépe než většině třicátníků.

Téměř dvouhodinový rozhovor se točí kolem roku 1968, který prožil v Československém rozhlase. Mluvíme o jeho otci Vladimíru Neffovi a sérii jeho knih o podnikatelských rodinách, procházíme 29 let existence jeho internetového deníku Neviditelný pes a vzpomínáme, jak v roce 1998 spolu s Ivo Lukačovičem a Patrikem Zandlem vyvolali protesty proti zdražení vytáčeného přístupu k internetu.

Jak jinak, zabýváme se humanoidními roboty, kteří dříve nebo později budou využíváni ve válkách – což je v rozporu se třemi zákony robotiky, jak je kdysi zformuloval slavný Isaac Asimov. Pokoušíme se také odpovědět na otázku, zda umělá inteligence prohloubí individualizaci života lidí a rozvrátí jejich psychiku.

Nemohli jsme také nezavadit o psy, kteří v životě i článcích Ondřeje Neffa hrají důležitou roli. V závěru se pak snažím z autora slavných sci-fi knih dostat odpověď na to, kde v osmdesáti letech bere sílu nejen ráno vstát a jít se oholit, ale také tvořit – a to bez pomoci antidepresiv.