Někomu se během Vánoc zjeví Ježíšek, betlémská hvězda, zlaté prasátko nebo idylický svět Josefa Lady. Na CNN Prima News se zjevili dva bývalí čeští prezidenti se zásobárnou negativní energie a blbé nálady. Jedna věc je nesouhlasit s vládou, jiná je popisovat současnost jako krizi bez míry a hranic. Jak napsal na X Libor Němec, v pořadu Terezie Tománkové vystoupili „apoštolové negativní energie.“ Sázka na provokativní sledovanost je duchem dnešní mediální doby.

Je dobré vidět film VLNY, který dodnes vidělo téměř milión lidí. Ukazuje boj novinářů o svobodu slova v éře předcházející Pražskému jaru. Co dnes skutečně ohrožuje svobodu slova? Nejsou to hejly na sociálních sítích, ale systém připravované regulace sociálních sítí, který může přerůst do novodobé cenzury.

V dnešním podcastu se však bavíme o dalších věcech: zázraku na Štědrý den 1914 v zákopech první světové války nebo o cestě Roberta Fica do Ruska. Nakonec si zazpíváme koledu.

Češi o sobě s oblibou navzájem říkají: „To je ale pěkná svině!“ V novém speciálu podcastu Kecy a politika jsme chtěli být pozitivní a představit jiný lidský typ – opravdu šťastného člověka. Dotyčným je Pavel Vondráček, šéfredaktor INFO.CZ a muž mnoha podob a názorů. Mluvili jsme s ním o Vánocích a o tom, co to znamená být šťastným. Někteří lidé nesnášejí Vánoce, protože je nutí zastavit se a přemýšlet o sobě, čímž upadají do různých strachů a úzkostí. Co na to Vondráček? A jak si „vyrábí štěstí?“ Je honba za pocity štěstí skutečně opiem moderního světa, jak soudí jedna izraelská autorka? A nejsme my všichni vlastně happychondři, jak o naladění moderních lidí píše filosofka Tereza Matějčková? No, ale tak intelektuální ten speciál zase nebude, protože Vondráček i Pečinka se místy ukazují jako opravdoví prdlouši.

Budou ústavní soudci určovat podobu politiky? A mají mít moc rušit volby? Tyhle otázky napadají, když přišly zprávy z Rumunska, kde ústavní soud zrušil první kolo prezidentských voleb. Bylo to současně poprvé v novodobé historii, kdy hlavním argumentem bezpečnostních složek, z jejichž zpráv soud vycházel, bylo tvrzení o zásahu cizí moci do průběhu voleb. V rumunském případě konkrétně Ruska.

Minulý týden také český ústavní soud, který funguje ve svém už čtvrtém složení v čele s Josefem Baxou, zrušil část zákona o střetu zájmů. Toho zákona, který aktivním politikům znemožňoval vlastnit média. Soudci tak rozhodli v nejtěsnějším poměru 9:6. Soudci stanovili pravidla, co je a není tzv. přílepek, tedy paragraf zabudovaný do právě projednávaného zákona, který mění jiný zákon.

Dává se tím do rukou obrovská moc opozici, jakékoli opozici. Současná Poslanecká sněmovna je rovněž oslabována permanentními obstrukcemi ze strany ANO a SPD, které mají spíš ráz nekonečné volební kampaně. Otázkou je, jestli je tento způsob politického boje pro Babišův tým skutečně tak efektivní. Srovnáním prvních tří let Poslanecké sněmovny v éře premiéra Sobotky a nyní Fialy vychází, že tehdy bylo 53 schůzí s 259 jednacími dny. Dnes je to 124 schůzí s 326 jednacími dny. Přitom zákonů se přijímá přibližně stejně, takže rozvláčnost jednání jde jednoznačně na vrub obstrukčních praktik dnešní opozice. Není veřejnost spokojená s tímto způsobem parlamentní práce?

Speciál s Josefem Šlerkou z Investigace.cz o tom, jakými technikami na sociálních sítích se podařilo manipulovat volby v Rumunsku a proč byly volby nakonec ústavním soudem zrušeny. Detailně probereme, jaké manuály byly použity k obcházení volebních pravidel i algoritmů sociálních sítí, kdo celou akci koordinoval a kudy tekly peníze. Sklenka vína nebo panák jsou pro sledování této epizody nutné.

První kongres politické strany Motoristé sobě ukázal několik věcí. Předně, pravicoví Motoristé v čele s předsedou Petrem Macinkou vsadili na vítězství Andreje Babiše v příštích sněmovních volbách a deklarovali ochotu být součástí jeho vlády. Od začátku kongresu bylo jasné, že hlavní postavou této strany je její nečlen, ale aktivní propagátor její politiky, europoslanec Filip Turek. Ten však licituje a nechce se mu do možné prohrané bitvy.

Zájem o spolupráci projevil místopředseda ANO Karel Havlíček, který se kongresu zúčastnil a projevil zde relativně velké nadšení pro budoucí spolupráci. Nové straně se symbolicky podařilo vtáhnout do hry exprezidenta Václava Klause, který Motoristy svým projevem slovně podpořil. K myšlenkám Motoristů se přihlásil také člen ODS Jan Zahradil a lidovecký senátor Jiří Čunek.

Motoristé jsou dnes hlava bez těla. Stranu stále řídí pár lidí z předsednictva a teprve po dvou letech fungování bylo přijato 1415 členů. Bude to časem standardní, nebo autoritativně řízená politická strana? A proč se na její fungování netváří nadšeně Tomio Okamura? A co si od jejího vkladu slibuje Andrej Babiš?

Americké prezidentské volby jsou víc než změna jedné administrativy za druhou. Mohou představovat zlom srovnatelný s tím, co se v americké politice dělo po nástupu F. D. Roosevelta nebo R. Reagana, samozřejmě v jiné podobě. V podcastu Kecy a politika jsme zatím probírali, jaký dopad bude mít zvolení Donalda Trumpa na válku na Ukrajině, na spolupráci s Čínou nebo na mezinárodní vztahy. Tentokrát se s ekonomkou Lenkou Zlámalovou pokoušíme nastínit, jaký vliv by na světovou ekonomiku mohlo mít zavedení cel, jestli Trump blufuje, nebo chce opravdu zpřísnit obchodní vazby na Kanadu a Mexiko, proč je nelegální migrace takový problém, jak se vyhrotí vztah s Čínou, a hlavně: jak se zvolení nového amerického prezidenta projeví na obchodních vztazích s Německem a potažmo s Českem. Bude si nový americký prezident rozumět s novým pravděpodobným kancléřem Merzem? Podaří se Trumpovi přetáhnout špičkové evropské firmy do USA? A možná nejdůležitější moment: probudí faktor Trump přebyrokratizovanou Evropskou unii k deregulacím a zjednodušování prostředí pro podnikání?

Po téměř čtyřech letech od natočení prvního podcastu Kecy a politika se posluchači a diváci dozvědí, že Petros se v něčem mýlil. Konkrétně v příkrém hodnocení prohlášení premiéra Fialy o německých platech. V další části podcastu se autoři věnovali situaci v ODS a koalici SPOLU, deset měsíců před sněmovními volbami. V současné době vrcholí jednání o obsazení kandidátních listin SPOLU – do konce ledna se mají určit krajští lídři, do konce dubna pak všech 14 krajských kandidátek. Petros Michopulos soudí, že strany vládní koalice mají šanci, jen když vtáhnou na čela kandidátek respektované osobnosti. Na spadnutí je prý kandidatura jihomoravského hejtmana Grolicha. Otázkou je, jestli je Fiala schopen udělat tah Martinem Kubou. Přesněji řečeno, přijet do Českých Budějovic, ocenit jeho výkon v krajských volbách a požádat ho, jestli by nekandidoval také ve sněmovních volbách. Byl by to významný signál, že se ODS staví na nohy. Dokáže Petr Fiala překonat oboustrannou ješitnost?

Vladimír Dlouhý, prezident EuroChambres, bývalý ministr průmyslu a obchodu a prezident Hospodářské komory. Povídali jsme si o úspěšnosti české ekonomické transformace, privatizace a o cestě ČR k tržní ekonomice. Většinu času jsme ale věnovali současné ekonomické situaci Evropy i ČR. Mluvili jsme o problémech, které současnou Evropu nejvíc trápí, jako je nelegální migrace, přebujelá byrokracie, regulace nebo Green Deal. Mluvili jsme o euru a o tom, jestli je pro ČR vhodnou měnou a jestli a kdy jej přijmeme. Kladli jsme si otázky, jak všechny tyto problémy současné Evropy vyřešit a jestli je vůbec vyřešit lze.

Koncem minulého týdne se provalilo, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) chce regulovat nejen média, ale hlavně internetové tvůrce. Už řadu měsíců chodí lidem výzvy, aby se registrovali u RRTV, jinak jim ve správním řízení hrozí sankce. Když se ovšem zaregistrují, získají osvědčení o způsobilosti a také dozorový orgán, jak se v tiskové zprávě z 21. 11. RRTV označila. Následně z toho vyplývá řada povinností. Tuto interpretaci ještě v pátek rázně na tiskové konferenci odmítl ministr kultury Baxa, jehož resort se zabývá novelizacemi mediálních zákonů. Zjistili jsme, že RRTV vychází z interpretace zákona z roku 2010 o poskytovatelích audiovizuálních mediálních služeb. Otázkou je, proč 14 let tuto svou údajnou kompetenci radní nevyužívali a nyní podle ní chtějí regulovat internetové tvůrce a novináře. Nejde jen o ně. Registrovat se prý musí také tištěná média, která na svých webech mají videa, což dnes mají prakticky všechna. Po 35 letech tak novináři opět získají svůj "dozorový orgán", který byl zrušen v době sametové revoluce. Celá kauza má několik rovin. RRTV dříve rozdělovala licence pro soukromá rádia a televize, přidělovala kmitočty a posuzovala, jestli jsou dodržována licenční řízení. Dnes je její existence víc než sporná, takže v jedné své poloze je dnešní akce pokusem zachránit svůj status a rozpočet. Zároveň jsme v celém světě svědky pokusů regulovat internetová média, která jsou stále vlivnější. A když to nešlo skrze dohody s majiteli velkých platforem, nastupuje lokální regulace "odspodu". Expanzi RRTV odmítl už v roce 2009 tehdejší premiér Jan Fischer. Tehdy se dokonce jednalo o tom, že tato instituce má být sloučena s telekomunikačním úřadem. Jak vidno, někteří byrokraté a radní našli nové zdůvodnění své existence. Otázkou je, co na to politici, kteří k cenzuře internetových tvůrců nedostali mandát od voličů.

Speciál podcastu Kecy a politika je tentokrát speciální ve dvojím ohledu. Jednak byl natáčen v 1000. den od invaze Ruska na Ukrajinu. Zároveň jde o rozhovor přímo z fronty ukrajinské války. Válečná reportérka Lenka Klicperová mluví především o situaci na strategickém místě donbaské fronty – o Pokrovsku. Je to právě toto město, o němž se poslední týdny mluví jako o místě, kde má dojít k silnému prolomení fronty. Rusku pak už nic nebude bránit rychlému průniku do ukrajinského vnitrozemí. Klicperová, která z těch tisíce válečných dní prožila na Ukrajině více než čtvrtinu, tvrdí, že většina Ukrajinců si přála vítězství Donalda Trumpa. Slibují si od něj buď větší pomoc v boji, nebo rychlé ukončení války. Ze všeho nejhorší je dnešní stav, kdy Západ pomohl Ukrajině, aby neprohrála, ale neposkytl jí takovou pomoc, aby vyhrála. V podcastu se bavíme o střelách dlouhého doletu ATACMS, které v posledních dnech uvolnily Spojené státy a byly okamžitě použity u Karačeva při likvidaci ruského arsenálu zbraní. Podle Klicperové to ovšem obrat ve válce nezpůsobí. Dokonce ani „game changer“ nevyvolá nová tajná superzbraň od německé společnosti Helsing. Má jít o umělou inteligencí řízené drony, které mají čtyřikrát větší dolet než ty klasické. Největší slabinou Ukrajiny ovšem nejsou zbraňové systémy, ale nedostatek vojáků na frontě. Klicperová tvrdí, že hitem posledních týdnů se stávají dobrovolné odchody ukrajinských mužů. Ti reagují na novou možnost přihlašovat se podle svého uvážení k armádním jednotkám, které jsou blízké jejich civilní profesi. Klicperová však dodává, že atmosféra na Ukrajině nazrála k ukončení válečných operací.