Jak se stal ministrem a chtěl to vůbec? Kolik naschválů mu udělal Miloš Zeman a jakými triky blokoval jeho jmenování? Jak se daří Pirátům a budou schopni oslovit své voliče? A dělá to vláda dobře? Kdy skončí válka na Ukrajině a jak? Bude muset Ukrajina obětovat své území a co bylo smyslem ofenzívy u Kursku?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tlaková níže Boris způsobila před krajskými a senátními volbami rozsáhlé povodně na většině území. Na jedné straně obrovská tragédie a škody v řádu desítek miliard korun. Na straně druhé jsme byli svědky z větší části perfektně fungujícího integrovaného systému a pouze - na rozdíl od roku 1997 - jednotek tragicky zesnulých. Samozřejmě, že tu byly tragické situace typu zhroucení břehu řeky nebo špatně vyhodnoceného termínu evakuace ze strany primátora Opavy a starosty Krnova. To jsou věci, které nikdy předem nedokážete odhadnout a odvrátit. Také se rozběhne veřejná diskuse, jestli je normální nestavět přehrady, suché poldry a retenční zařízení jen kvůli odporu jednotlivců, aby pak v následných povodních trpěly desetitisíce lidí. Tyto záplavy úplně zatemnily nadcházející krajské a senátní volby. Zároveň nasvítily výrazné osobnosti z řad hejtmanů, primátorů a starostů. Někoho Boris udělal, jiného "oddělal." K těm prvním určitě patří hejtmané jako Kuba, Grolich, Suchánek, Pecková, Bělica, Schrek a Červíček. V novém podcastu si také klademe otázky: Měly by se krajské a senátní volby odložit? A kdo zaplatí škody? Nejde zase o další socializaci ztrát? Anebo to už neodmyslitelně patří k rysům tzv. nárokové společnosti, v níž žijeme?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Jak se vietnamský kluk z Kroměříže dostane do pražské redakce. Proč vietnamské matky chtějí, aby jejich děti byly zubaři. Proč je Vietnam v české politice opomíjený a přitom tam žije tolik lidí s pozitivním vztahem k České republice. Jak se Vietnam změnil za posledních třicet let a jak se v něm žije pod vládou komunistické strany. A jaký je rozdíl mezi komunistickou vládou v Číně a ve Vietnamu? A mnoho dalších zajímavostí o Vietnamcích a Vietnamu.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Tomio Okamura a SPD sice útočí tu na migranty, tu na Fialovu vládu, ale největší nebezpečí je čeká od politiků a stran, které jsou jim nejblíž. Nejdříve je opustil bývalý volič Václav Klaus, který začal podporovat Motoristy. Následně je opustili dlouholetí evropští partneři (Salvini, Le Penová, Wilders) a společně s Andrejem Babišem se zasloužili o to, že Okamura nemohl vstoupit do evropské frakce Patrioti pro Evropu. Nyní ho opouští také Miloš Zeman, který byl nedávno na sjezdu SPD a ještě v létě 2019 téměř přesvědčil premiéra Babiše, aby Okamuru vzal do vlády výměnou za sociální demokracii. Ti všichni se nyní k Okamurovi obracejí zády a chtějí jenom jediné - přerozdělit si jeho hlasy. Tomia Okamuru proto neohrožuje současná vládní koalice, protože její voliči by k němu stejně nepřešli. Jeho hlavním nebezpečím je, že protestní hlasy si přerozdělí ANO, Motoristé a Stačilo! Právě na tomto půdorysu má podle hlavních politických scénáristů (Babiš, Klaus, Zeman) vzniknout nová vládní většina. A aby to byla skutečná většina, potřebují právě Okamurovy hlasy. Tomio to už před několika týdny vycítil a před krajskými a senátními volbami vytvořil předvolební koalici s Rajchlovou stranou PRO, Trikolórou a Svobodnými. Podle předvolebních průzkumů však tato sestava příliš na voliče nezabírá. SPD proto šlápla na plyn a zveřejnila sérii fotografií, na nichž jsou vesměs lidé afrického původu, kteří mají vystrašit českou populaci. Může být takový způsob volebního marketingu úspěšný, když současně nenabízí lepší vizi světa? A není už Okamura na vedlejší koleji, kam ho přesměrovali jeho nejbližší?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

O tom, jak se Němci nejvíc bojí toho, aby se jich okolní státy nebály, protože s nimi chtějí obchodovat. Proč ale zároveň neví vůbec nic o svých sousedech a trochu je ignorují. Jaké byly největší chyby Angely Merkel a proč je její obraz v České republice jiný než v Německu. O neuvěřitelné byrokracii v Berlíně a lásce Němců k papírové byrokracii, která vede k zaostávání Německa v moderních technologiích. O vztahu Němců k Rusku a o tom, že NDR vznikla už za Římské říše a co to znamená pro příští volby a kdo bude v Německu za rok vládnout.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Za tři týdny začnou krajské volby a na veřejnosti se objevují poslední průzkumy. Levé části politického spektra dominuje ANO, střed a pravá část jsou roztříštěné. Podle průzkumu agentury Kantar má Babišovo hnutí v různých krajích v průměru mezi 14-20 procenty rozhodnutých volit ANO. Jednou tolik má i potenciálních voličů ochotných za určitých okolností hnutí vhodit svůj hlas. Platí pravidlo, že čím menší kraj (Karlovy Vary, Liberec, Pardubice), tím je větší pravděpodobnost, že lokální strana může "přemoci" ANO. To je příklad Libereckého kraje, kde minule měli Starostové pro Liberecký kraj téměř dvojnásobek hlasů než ANO. Agentura Kantar ukazuje, že by za určitých okolností mohli svůj úspěch zopakovat. Volby v roce 2020 byly ve znamení velkého úspěchu stran dnešní vládní koalice, takže se předpokládá mírný ústup ze slávy. Otázkou je, jaký bude osud opozičních stran typu KSČM, ČSSD nebo SPD, které nijak nezáří, a navíc musí bojovat o voličské hlasy s hnutím ANO. Je to paradox: tyto strany silně buší do vládní pětikoalice, ale ve skutečnosti odtud k nim téměř nikdo nepřijde. Jejich potenciál je naopak mezi voliči ANO, na které se lídři těchto stran bojí útočit ze strachu, že je Andrej Babiš příští rok nevezme do vlády. Hodně to připomíná situaci před sněmovními volbami v roce 2021, kdy se Andrej Babiš sice chtěl pokusit sám sestavit vládu, ale neměl dostatečně silné koaliční partnery. Bude se podobná situace opakovat? Pravděpodobně ne, protože na krajské úrovni jsou vztahy ANO a dalších stran méně vyhrocené než na celostátní úrovni. I tak může ANO zaznamenat nepoměr mezi počtem vítězství a počtem získaných hejtmanských křesel. Nechme se překvapit. Už 20. září.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Měl by Marián Jurečka znovu kandidovat na předsedu a chtěl by ho nahradit Jan Grolich? A zůstal by ve straně, pokud by na sjezdu vyhrál Jiří Čunek? Jak se mu žije s panem Kšiltovkou a jak moc bere jeho rady vážně? Věří si na vítězství a obhajobu mandátu a proč nakonec zvolil cestu kandidatury pod značkou Spolu a ne KDU-ČSL? Proč mají lidovci tak malé preference a kde se stala chyba? Dlouho jsme se bavili o tom, že u lidovců musí dojít k zásadní změně a kam by se měli vydat, aby našli nové voliče. A povede taková změna k rozštěpení KDU-ČSL?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V novém podcastu se vracím k události, která ovlivnila tvář české politiky. Třetího září 2022 se uskutečnila na Václavském náměstí statisícová demonstrace, kterou organizovala do té doby skupina neznámých aktivistů z okruhu antiwaxerské scény. Nebylo to klasické vystoupení proti vládě, z velké části spíš proti režimu, který Fialova vláda představuje. Na pódiu se neobjevili ani šéfové parlamentní opozice Babiš nebo Okamura. Prvně jmenovaného organizátoři nenáviděli kvůli jeho postojům v době covidu, druhého zase podezírali z toho, že opozičnost jen předstírá a jde mu jen o moc. Hlavní organizátor demonstrace, Ladislav Vrabel, představil program Česká republika na 1. místě. Jednoznačně jde o jinou vizi vývoje Česka - vystoupit z EU, NATO a omluvit se Rusku. Série demonstrací měla velký vliv na jazyk a politický styl v celém Česku, který nabyl na konfrontačnosti. Od prvních chvil se pro organizátory a demonstranta vžilo označení dezolátně, podle části účastníků, kteří vypadali na něco mezi homeless a deprivanty. Sám Vrabel je temná postava s dvaceti exekucemi a řadou soudních řízení. Jeho snahy sjednotit antiwaxerskou scénu byly neúspěšné. On sám kandidoval ve sněmovních volbách za uskupení Chcípl PES a neuspěl. Tmelem hnutí dezolátů se stala až Putinova válka na Ukrajině. Tahle válka a její odpor k pomoci Ukrajině sjednotil řadu opozičních skupin a iniciativ. Zpětně to mělo vliv i na parlamentní opozici a její témata. 

Analytička Kateřina Hloušková vyvrací řadu mýtů, které fungují v obecném povědomí. První: české školství je podfinancované. Jasnými argumenty dokládá, že za posledních devět let vzrostl rozpočet tohoto resortu o sto procent, což nemá obdobu v jiných oblastech. V poměru k HDP jsme také nad průměrem Evropské unie a vynakládáme na školství více peněz než sousední Rakousko. Říká, že neplatí úměra, že více peněz znamená automaticky lepší výsledky. Důvod? Sama říká, že neexistuje žádný způsob zpětné vazby, který by školy hodnotil jak po stránce kvality výuky, tak třeba efektivity vynakládaných peněz. Také vyvrací pověru, že čeští učitelé jsou přetížení měřeno počtem žáků na jednoho učitele. Dokládá, že dnes je v Česku 11 žáků na jednoho učitele, zatímco například ve Francii 17. Popisuje také testování PISA, kde čeští žáci a studenti sice jsou nad průměrem EU, ale neustále klesají. Podle ní je nejvíc alarmující 60procentní funkční negramotnost učňů z maturitních oborů. Zamýšlí se také nad tím, jak je možné, že evidentní úspěch v podobě digitalizovaného přijímání studentů na střední školy není více oceňován. V podcastu se také bavíme o koncepci lyceí, jimž Hloušková věří jako možnosti rozšířit počty budoucích řemeslníků, kteří budou šířeji připraveni na život.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Před vládní lidovou stranou jsou nejen zářijové krajské a senátní volby, ale především říjnový sjezd. Různá křídla KDU-ČSL jsou zajedno v jedné věci - měl by z pozice předsedy odejít Marian Jurečka. Je to paradox: Jurečka určitě patří ke třem nejlepším ministrům ve Fialově vládě, ale řadě funkcionářů se zdá, že jednak volební preference nejsou nic moc, a současně, nebo především, že neplní povinné "kvóty" na zaměstnávání členů KDU-ČSL ve státních institucích. Střet mezi různými křídly je na pořadu dne už od doby, kdy Marek Výborný přestal být předsedou poslaneckého klubu a uvnitř se začala formovat frakce, kterou uvnitř KDU-ČSL někteří členové nazvali slovem "čunkofleci." Vnějškově se vymezovala na tématu kulturních válek a v posledních týdnech se k nim otevřeně přidal i senátor Jiří Čunek. Ve skutečnosti jde o to, jestli budoucnost KDU-ČSL je v samostatném postupu, jak navrhuje Čunek, nebo v rámci volební koalice SPOLU. V případě Čunkova vítězství je nabízen i přeskok z Fialovy vlády do možné budoucí Babišovy. Podstatnější je něco jiného: KDU-ČSL by měla přestat snít o české společnosti jako o rurální barokní krajině s elektřinou. Jen za posledních 34 let se Česko dramaticky proměnilo a s ním i různé společenské skupiny. Lidovci se nemůžou držet svého stabilního voličského elektorátu a musí se názorově rozkročit. Politika je o reprezentaci zájmů a oni si musí najít skupiny, které budou chtít, aby je právě oni reprezentovali. Bez toho jsou a budou stranou minulosti. Lidsky skončí možná v nebi, ale politicky v zapomnění.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz