Mluvili jsme o tom, co je nového v Čínské lidové republice, jaká je její momentální ekonomická kondice a jak se připravuje na nového vládce v Bílém domě. Rekapitulovali jsme změny v čínské politice v posledních letech a její postupnou změnu ekonomické orientace v důsledku deglobalizace a vliv této politiky na zbytek světa. Pokusili jsme se odpovědět na otázku, jaký řetězec událostí může spustit postoj Trumpa k Číně na politické a ekonomické zájmy Evropy a České republiky, a pokusili jsme se objasnit, jaký je skutečný vztah Číny k Rusku a jaká je její role ve válce na Ukrajině.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Minulou středu jsme byli svědky dvou zlomových okamžiků, jejichž dopad nám dojde až za řadu let. Nejprve zvítězil v amerických prezidentských volbách Donald Trump. Současně se v Německu rozpadla vládní koalice a začátkem nového roku budou předčasné volby. Ve dvou zemích, na nichž je Česká republika ekonomicky a politicky závislá, tedy dochází nebo nejspíš ještě dojde k zásadní změně politické garnitury. Zatím nevíme, jaké rysy bude mít tzv. trumponomika. Bude se v USA skutečně výrazně více těžit ropy a plynu, takže poklesne jeho cena na světových trzích? Sníží Trump firemní daně na 15 procent? Připraví mu Elon Musk deregulační revoluci v byznysu? Anebo bude nová americká administrativa vůči světu uplatňovat agresivní celní politiku? Vyvolá to hospodářskou válku mezi různými zeměmi?

Jaké budou vztahy mezi americkým prezidentem a pravděpodobným německým kancléřem Merzem, který je bývalý investiční bankéř? Vyjedná si Německo zvláštní podmínky exportu do USA? A jak to ovlivní českou ekonomiku? Tyto a další otázky naznačují, že bychom mohli být svědky zlomové éry, kdy se přistoupí k řešení dlouhodobě nahromaděných problémů (přeregulovaná ekonomika, válka na Ukrajině). Otázkou je, co to bude znamenat pro českou politiku, která z toho vychází jako odvozená aktivita.

V jiné části podcastu se zabýváme americkou volební kampaní, která znamenala triumf podcastových médií, jež měla hlavní politický vliv na distribuci informací mezi Američany. Co by Petros Michopulos poradil českým politikům, kdyby jim chtěl něco poradit? A jak by vypadal tiktokový komunikační formát pro ministra Jurečku?

V prosinci to bude 30 let od chvíle, kdy Ukrajina podepsala tzv. Budapešťské memorandum, které jí výměnou za přesun jaderných zbraní do Ruska mělo zajistit nedotknutelnost hranic. Memorandum podepsali představitelé Ruska, Velké Británie, USA a Ukrajiny. Dnes už víme: kdyby si tyto zbraně Ukrajinci ponechali, nejspíš by se dnes na jejich území nebojovalo. O to víc, že se svými 176 mezikontinentálními střelami s jadernými hlavicemi byla Ukrajina třetí největší jadernou mocností. Tlak Západu a Ruska byl tak silný, že nakonec vyměnila hlavice za podpis dohody, kterou Rusko už v roce 2014 rozhodlo ignorovat. Jak dnes vypadá situace na rusko-ukrajinském bojišti? Ukrajinský generál Marčenko nedávno prohlásil, že fronta na Donbase se zhroutila vinou nedostatku zbraní, lidí a špatného vedení. Nutno podotknout, že objem západní pomoci Ukrajině se letos zmenšil a z 61 miliard dolarů, které schválil Kongres USA, dorazilo do Kyjeva necelých deset procent. Bidenova administrativa také blokuje snahy Ukrajiny udeřit na území Ruska. Změní něco v tomto směru americké prezidentské volby? Politický analytik Jefim Fištejn soudí, že nový prezident Trump je příznivcem strategie známé jako "mír skrze sílu." Podle něj se bude snažit dostat ruského prezidenta Putina k jednacímu stolu a situaci nějak vyhrotit – buď uzavřením příměří, nebo vyššími dodávkami vojenské techniky. Fištejn byl jedním z mála českých pozorovatelů, který předpověděl výsledek amerických voleb. Domnívá se, že tentokrát nebudeme svědky obyčejné výměny jedné politické administrativy za druhou, ale půjde o hlubší politický zvrat.

Rok od nástupu Roberta Fica do funkce slovenského premiéra se řada věcí změnila. Svou zahraniční politikou způsobil, že Slovensko se dostalo do částečné mezinárodní izolace, alespoň ve vztahu k západoevropským spojencům v EU. Rovněž Visegrádská skupina kvůli rozporům ohledně vztahu Slovenska a Maďarska k ukrajinské válce je „u ledu.“ Premiér Fico však jako první evropský premiér v éře Putinovy války vystoupil v ruském propagandistickém pořadu 60 minut, kde si stěžoval na země EU, které dodávkami zbraní údajně prodlužují válku na Ukrajině. Těžko říct, zda si uvědomil, že hovoří s reprezentantkou země, která podle mezinárodních institucí má dnes více politických vězňů než v Brežněvově éře. Je logické, že se zemí s tak protizápadní politikou nechce Fialova vláda pořádat společná zasedání obou kabinetů. V podcastu oba autoři zdůrazňují, že mohou mít k zahraničním aktivitám maďarského premiéra Viktora Orbána výhrady, ale musí uznat, že sleduje maďarské národní zájmy. Politika premiéra Fica je spíše imitací Orbána. Jak nedávno v Právu napsal dlouholetý Ficův spolupracovník a diplomat Peter Weiss – orientace na Maďarsko je v rozporu s celou logikou moderních slovenských dějin. Otázkou je, zda Andrej Babiš bude Fica v jeho politice následovat, protože řadu věcí už v minulosti od něj opsal. Vznikne tak nějaká verze populistického Československa?

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Má fotografování jako obor ještě smysl v době, kdy každý má svůj malý fotoaparát v mobilu? Jak je dnes obtížné konkurovat umělé inteligenci, když s ní soutěžíte o lepší fotku? A jsou na jiných místech na světě lepší barvy? O těchto a dalších otázkách s fotografem a cestovatelem Radimem Bulínským, který letos v soutěži Czech Photo obdržel první místo v cestopisné fotografii a v národní části mezinárodní soutěže byl třetí. Jak se liší Sumatra, Madagaskar, severní pól a Island z hlediska práce fotografa? Proč nemá rád pouliční fotografování a jak experimentuje ve svém ateliéru, kde vytváří abstraktní fotky? Jak zachytit fotoaparátem rozprsklá vajíčka, do nichž současně střílíte airsoftovou pistolí? A závěr diskuse jen pro fajnšmekry: režisérka Karolína Lukášková a Radim Bulínský vášnivě debatují o tom, jaký fotoaparát je lepší, a dospívají k závěru, že v mnoha směrech je stále ještě nepřekonatelná černobílá fotka.

Předsedové tří stran koalice SPOLU podepsali memorandum, že na podzim 2025 znovu společně půjdou do sněmovních voleb. V podcastu řešíme několik otázek, jako například: Je SPOLU jenom taktická varianta koalice, nebo hlubší spojenectví, které může vyústit v integraci všech tří stran? Petr Fiala chce střednědobě vytvořit jednu formaci, ale co na to ostatní? Projekt SPOLU je současně zkázou i spásou pro všechny subjekty. Na jedné straně přináší nadprůměrně dobré volební výsledky každé ze stran. Současně někteří členové koaličních stran mají dojem, že jim bere stranickou identitu a že nejsou v rámci značky SPOLU vidět jako jednotlivá entita, což ohrožuje jejich budoucnost. Zároveň vnitřní logika politického fungování nutí všechny tři strany zůstávat v jedné koalici. Když se vyhraje, je to znamení úspěchu tohoto projektu. Když se prohraje, je o důvod víc zůstávat pospolu, aby menší strany nepropadly při samostatném postupu. Petros Michopulos soudí, že vnitřní kritika SPOLU za neviditelnost je jenom výmluva těch, kteří nedokážou úspěšně prodat svou politiku. Za to nemůže uskupení SPOLU, ale neschopnost vysvětlovat lidem svůj program.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Jaký je plán ODS na vítězství v příštích volbách? Je opravdu reálné, aby ODS měla přes 20 %? Dělá to vláda dobře nebo ne, a jaké má nesplněné úkoly? Je pozice Petra Fialy v ODS pevná? A proč Saša Vondra obchází konference, kterých se účastní komunisté a páté kolony? A šel by na akci Motoristů?

Olomoucký sjezd KDU-ČSL patřil k tomu typu stranických setkání, pro něž se vžil pojem "záchranářský." Většina delegátů si uvědomovala vážnost celostátních stranických preferencí a výrazně pozměnila užší vedení lidové strany. Ukázalo se, že konzervativní křídlo, které pokukuje po spolupráci s hnutím ANO, má nanejvýš 20 procent delegátů. Nakonec zvítězili centristé kolem Marka Výborného, kteří získali větší pravomoci při sestavování krajských kandidátek do budoucích sněmovních voleb. Zvítězila také orientace na spolupráci s předvolební koalicí SPOLU, i když většina delegátů zároveň tvrdila, že po příštích volbách musí být strana připravena na samostatný postup. Největší vyjádření nedůvěry zaznamenal kandidát na prvního místopředsedu a ministr životního prostředí Petr Hladík. Naopak z místopředsedů byla největším počtem hlasů zvolena Monika Brzesková, starostka Kravař. V rozhovoru pro CNN Prima News prohlásila, že bere svou misi jako záchranářskou práci a je pro ni morálně nepřijatelné to, co udělal hejtman Jan Grolich, který dal najevo, že si počká na výraznou prohru po volbách a pak možná, snad, něco pro KDU-ČSL udělá. Brzesková naopak prohlásila, že ona na ten "Titanik" jde a odmítá taktizovat, co bude nebo nebude. O těchto a dalších věcech pojednává podcast Kecy a politika.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Po třiceti pěti letech vystoupila ze Sociální demokracie na protest proti směřování strany a jejímu příklonu ke komunistům. Stejně jako její pradědeček, který také ve dvacátých letech protestoval proti spolupráci socdem s komunisty. Mluvili jsme o tom, jestli je koalice Stačilo jedinou možností, jak zachránit Sociální demokracii, a o tom, že spolupráce Konečné s Maláčovou nakonec nebude fungovat. Může se stát, že komunisté na společné kandidátce vykroužkují sociální demokraty? Také jsme mluvili o společných rysech Zemana a Maláčové a o nedostatku leaderů v české politice. A dozvíte se, jakou si nechal udělat Jiří Paroubek bustu.