Ti tři se sešli ve Vídni a vytvořili evropskou frakci Patrioti pro Evropu – Orbán, Kickl a Babiš. Všichni tři sice podepsali manifest oslavující svobodu a kritizující Evropskou unii, ale v praktické politice uvnitř svých zemí se chovají přesně naopak – centralizují moc a jejich ideálem je větší moc státu v ekonomice. V jedné poloze mají společné voličské skupiny – vesměs venkovské a starší ročníky. Spojují je také silné vazby na Rusko, což dává jejich spojenectví velkou toxicitu. Souběžně na evropské úrovni dochází k dalšímu převrstvování frakcí. Hlavní české strany však nepatří mezi tři hlavní proudy (lidovci, socialisté, liberálové), takže získat silné „evropské ministerstvo“ bude docela těžké. A do toho lidovkyně Šojdrová, která chce přepočítat hlasy z nedávných voleb.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Hostem rozhovorového speciálu podcastu Kecy a politika je Hana Marvanová Kordová. Je nejen senátorkou, ale i právní zástupkyní rodin obětí vraha Davida Kozáka, který v prosinci 2023 zastřelil na pražské filosofické fakultě 14 lidí a dalších 25 zranil, z toho deset těžce. Jako jedna z mála mohla číst dopis, který o svých činech, včetně vraždy dvou lidí v Klánovickém lese, napsal. Mluví o jeho psychologickém profilu. Jeho chladný, analytický mozek jí připomíná postavu Hannibala Lectera z filmu Mlčení jehňátek. V první části podcastu se bavíme o slabých místech části vyšetřovacího spisu, který minulý týden předložili policisté a státní zástupci bezpečnostnímu výboru Poslanecké sněmovny. Dospíváme k názoru, že pro společnost je důležité vědět, jak a proč došlo k tomu, že se nadějný student Kozák změnil ve střílející zrůdu. Sdělení státní zástupkyně Murínové o vrahovi Kozákovi na bezpečnostním výboru je pro společenskou katarzi nedostatečné. Mlčení médií v posledních šesti měsících je z tohoto pohledu obrovskou rezignací na roli, kterou mají plnit. O důvod víc, proč je v protokolech z usnesení tolik nesrovnalostí, které vyvolávají zbytečné domněnky a konspirační teorie.

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

V posledních týdnech je předseda STAN Vít Rakušan v centru vládní politiky. Nejdříve prosadil dva návrhy na jmenování nového člena Evropské komise, což - zdá se - nebude jeho favorit Danuše Nerudová, ale Jozef Síkela. Zároveň hledá nového ministra průmyslu a obchodu, který bude klíčovou osobou při vyjednávání o stavbě nových bloků jaderných elektráren. Zatím preferuje loajalitu ke své osobě, a proto v zákulisí mluví o nominaci prvního místopředsedy hnutí STAN, Lukáše Vlčka. Jestli do tohoto rozhodování nevstoupí premiér, těžko říct, do čeho vstoupí, protože před novým ministrem budou těžká rozhodování, která ovlivní českou energetiku na desetiletí dopředu. Jmenovat do této funkce nezkušeného místostarostu malého města je čisté šílenství. Z vedení STAN se také ozývá, že pokud nebude navýšen rozpočet ministra školství o 38 miliard, což by znamenalo nejvyšší nárůst v historii, chce STAN odejít z vlády. A do třetice se ve středu schází mimořádná schůze sněmovny k závěrům vyšetřování ohledně prosincového masakru na filosofické fakultě. Řadě lidí se zdá, že šéf pražské policie Matějček nepravdivě informuje a ministr vnitra Rakušan mlží. V tomto bodu si autoři podcastu opravdu nerozuměli. Naopak v hodnocení plukovníka Šlechty, který zneužívá smutek pozůstalých, přičemž sám má tuny másla na hlavě, si rozuměli velmi dobře. 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

O čem jsme se s Michalem Šnobrem bavili? Green deal nikdo měnit nebude. Jestli potřebujeme nové jaderné bloky teď není jasné a vědět to budeme možná za deset let. Vedení ČEZ přesluhuje a řídí českou politiku. Elektřiny bude v Česku vždycky dostatek. Budoucnost energetiky je decentralizace výroby, ale tu nikdo neřeší. Místo toho všichni zašlapávají OZE do země. 

Kompletní hodina a půl o všem možném na Forendors.cz

Andreje Babiše po příštích sněmovních volbách? A co na to jeho protestní voliči, kteří ještě kritičtěji než dnešní vládu vidí hnutí ANO? Jak překousnou situaci, kdy ve straně Motoristé sobě, kterou do sněmovních voleb zřejmě také povede Turek, najdou na kandidátce lidi typu Borise Šťastného, symbolizujícího nejhorší éru pražské ODS? Znamená to, že pražská galerka si našla nový politický objekt? Na sociálních sítích se mezitím různá křídla pirátské strany snaží na sebe hodit vinu za špatné volební výsledky do EP, když klesli ze 14 na 6 procent. Řada pirátů kritizuje Ivana Bartoše, přestože pirátský předseda je přesně tím typem politika, který svým umírněným přístupem přitahuje většinového voliče České pirátské strany. Kdy už u Starostů skončí nekonečné obhajoby profesorky Nerudové, že všechno udělala dobře? Politika nezná lítost a tahle veřejná demonstrace dobrých úmyslů začíná unavovat. To francouzský prezident Macron vsadil všechno na jednu kartu a po prohraných evropských volbách vyhlásil předčasné parlamentní volby. Jejich výsledek příští týden může pohnout evropskou politikou. 

Nepřeměňují se centra měst v kulisy bez života? Skončí Česko jako muzeum pro zahraniční turisty? Zemřelo Václavské náměstí, které bylo staletí srdcem hlavního města i celé republiky? Bude z toho jen prostor, kde se šlape odněkud někam a pořádají se tam politické demonstrace? Tyto a další otázky jsme položili Regině Loukotové, architektce a rektorce soukromé vysoké školy Archip. Jak se podle ní architektura vyrovnává s dramaticky měnícím se životním stylem? Jak hodnotí vylidňování centra Prahy, kde je už čtyřicet procent všech bytů v režimu Air bnb? Proč nemá nic proti mrakodrapům? A jaké světové město podle ní za třicet let nejvíce rozkvetlo? V podcastu architektka Loukotová vzpomíná na navrhování národního muzea v egyptské Gize. A budí se ještě v noci, že je studentka a nemá zápočet z nějakého předmětu? A co její studenti? 

Eurovolby jsou za námi. Hlavním překvapením je, že ze dvou neparlamentních uskupení (Stačilo!, Přísaha/Motoristé) se stal třetí a čtvrtý nejsilnější subjekt politické scény. Jasně, volební účast sice byla na evropské volby vysoká (36,5 procenta), ale stále o třicet procent nižší než do Poslanecké sněmovny a tam se nejspíš hlasy pro tato uskupení rozředí. I tak to něco naznačuje - lidé volí protestně, ale vybírají si nové politické formace. Neoficiálním králem voleb se stal Filip Turek, který získal druhý největší počet preferenčních hlasů (152 tisíc), což je o devadesát tisíc víc než jeho velká kritička Danuše Nerudová, jejíž STAN získal rovněž dva evropské mandáty. Jedno je jasné: Babiš získal dva potenciálně nové koaliční partnery (Stačilo!, Přísaha/Motoristé sobě). Současně se objevily dvě formace, které mu v budoucnu budou brát hlasy. A jak dopadla vládní koalice? To se dozvíte v novém dílu podcastu Kecy a politika. 

Druhý díl speciálu o Turecku s Lucii Tungul z Palackého univerzity v Olomouci. Mluvili jsme o tom jak důležité je Turecko pro Evropu a Českou republiku. Kudy vedla cesta Turecka k dnešku, jak se dostal na vrchol Erdogan a co tomu předcházelo. Jaké jsou důvody jeho úspěchu a co všechno pro modernizaci Turecka udělal a taky co na něm Turkům vadí. Hodně jsme se věnovali tomu jak funguje turecká společnost a vztahy v ní a jak se to promítá do politiky. Snažili jsme se taky najít odpověď na otázku jestli je Turecko demokracií nebo ne a jestli jsou reálné jeho snahy o vstup do EU.

Do evropských voleb je jenom pár dní, ale volební kampaň je překvapivě mdlá. Poslední průzkum STEM předvídá těsné vítězství hnutí ANO před koalicí SPOLU. Znamená to, že by k volbám nemělo přijít víc než 35 procent voličů. Dopadne to tak, nebo hodí nějaká strana do horké fáze kampaně granát, který obrátí zájem o volby? Zatím jediným autentickým střetem jsou spory v rámci tzv. vlasteneckých stran, když SPD ucítila, že část voličů jí odchází ke koalici Přísaha/Motoristé. Jestli je něco hlavním rysem letošní volební kampaně, pak to, že hlavní střety a debaty neprobíhají na tradičních médiích, ale na sociálních sítích. Výsledkem je dojem totální roztříštěnosti všech témat. Objeví se nové téma, které zcela obrátí zájem o tyto volby?