Andrej Babiš v posledních čtrnácti dnech ukázal, proč s ním je obtížně vytvářet koaliční vládu. Hnutí ANO se nejdříve sešlo s ministrem Jurečkou na Pražském hradě, aby za moderace Petra Pavla diskutovalo o důchodové reformě. Na tomto jednání se dohodly základní parametry postupu. Pak přijel Andrej Babiš z dovolené a bylo všechno naopak. Iluze části pravice, že jde s ANO na celostátní úrovni vytvářet vládní koalici musely vzít za své. Aby Babiš odvrátil pozornost od toho, že hnutí ANO neodůvodněně odřeklo další schůzku na Hradě, zveřejnil měsíce oddalovanou zprávu o rozchodu s manželkou Monikou. Babišovo odmítání důchodové reformy nikoli pro jeho seniorní voliče, ale generaci dnešních padesátníků, může ve společnosti vyvolat generační konflikty, protože dnešní třicátníci začínají mít dojem, že jejich zájmy jsou dlouhodobě přehlíženy. Andrej Babiš se tak sám stává konfliktní linií české politiky. Volit nebo nevolit Babiše je něco víc než názor, je to postoj a krédo. 

Válečná reportérka Lenka Klicperová se nedávno vrátila z ukrajinské fronty. Na základě svých zkušeností tvrdí, že ruská převaha v munici a zbraních je obrovská. To, že Rusové ještě neprolomili ukrajinské linie je výsledkem toho, že Rusové ne vždy vedou takticky válku správně. Popisuje taky třaskavý český problém týkající se českých dobrovolníků na Ukrajině, kterým prezident Pavel zatím odmítá dát abolici. Jsou tedy v postavení lidí, dopouštějící se několika trestných činů, jimž v Česku hrozí vězení. Postoupí Rusové dál na jih a odříznou Ukrajinu od přístupu k moři?

O víkendu proběhl kongres ODS a konference Okamurovy SPD. Jaké jsou výsledky? V Česku existují dva alternativní politické světy - ten vládní a ten opoziční. Mezi nimi nedochází k většímu přelivu voličů. Například i zklamaní voliči pětikoalice odchází do řad nevoličů, než by hlasovali pro Babišovo hnutí ANO. V opačném gardu to platí i pro voliče opozice (ANO, SPD). Tenhle nepřirozený stav bude existovat do té doby, dokud bude na politické scéně Andrej Babiš. Výsledkem je, že uvnitř vládního tábora chybí větší konkurence mezi vládními stranami, což se promítá do nižší konkurence uvnitř vládních stran. To SPD zaútočilo na své konferenci na Andreje Babiše s takovou silou, že ten hned oznámil, že s Okamurou do příští vlády nepůjde. Navzdory tomu, že si to toužebně přejí hlavní podporovatelé SPD v podobě Václava Klause a Miloše Zemana, kteří vidí ve "výtlaku" SPD příležitost, jak zůstat mocensky ve hře. 

Slovenské prezidentské volby naznačily jedno: Slovensko je první stát, který podlehl dlouholetému tlaku proruských politických sil. Jak jinak označit situaci, kdy před druhým kolem bylo Slovensko zaplaveno billboardy s nápisy: Bez Ruska nepřežijeme. A dále: Ukrajina je nepřítel. Navíc v žádné jiné zemi Evropské unie si standardně před 50 procent lidí nemyslí, že za válku na Ukrajině nemůže Rusko, ale Západ. Je to výsledek propagandy posledních dvaceti lety, kterou na slovenském území systematicky vykonávalo Rusko. A jaké jsou další zvláštnosti prezidentské volby? Konflikt město - venkov a unikátní volební chování slovenských Maďarů, kteří se dostali pod dominantní vliv Viktora Orbána. 

Rozhovor s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou se týkal převážně politiky. Stane se on sám premiérem, pokud Petr Fiala na podzim odejde do čela Evropské rady? Co bude mít v kandidátském projevu na kongres ODS, který začíná už příští víkend? Co si představuje pod heslem Více kapitalismu, více svobody, které chce ODS znovu oživit? A jak vlastně chce zařídit, aby dnešní vládní koalice opět získala důvěru svých voličů a tedy většinu v Poslanecké sněmovně? 

Europoslanec Ivan David (SPD) napsal článek, kde tvrdí, že ideálem současné vlády je zavést ukrajinský režim se zákazem politických stran, médií a pronásledováním všech opozičních hlasů. Tento někdejší představitel radikální levice v ČSSD a dnes člen SPD sugeruje dále dojem, že BIS se snaží ovlivnit výsledek evropských voleb. Tomio Okamura současně dává na první místo kandidátky do Evropského parlamentu Petra Macha, libertariána a bývalého šéfa Svobodných s odůvodněním, že chce otevřít dveře bývalým voličům ODS. Domnívá se Tomio Okamura, že bývalí voliči ODS si myslí, že Fiala zavádí totalitní stát a jsou vstřícní k Rusku jako SPD? Za vším je koncept dvojice Okamura/Klaus polidštit SPD, přivést ji do vládní koalice s ANO a dosadit do vládních funkcí svoje lidi. Je to úplné zmatení jazyků a programů. Jediným spojujícím momentem je benevolence k Rusku. Přinese jim to nové hlasy?

Autoři podcastu si do studia pozvali Michala Kormaňáka, specialistu na průzkumy veřejného mínění, ze společnosti IPSOS. Tématem bylo: když tyto firmy zveřejňují své politické průzkumy nemanipulují s lidmi? Z čeho vychází? Jsou jejich modely věrohodné? Jak to bylo před českou prezidentskou volbou? A jak je to před tou slovenskou? Autoři podcastu si také zadali malý průzkum, z něhož jasně vyplývá, že voličsky je česká společnost stále rozdělená. Zatímco voliči ANO preferují vyrovnané veřejné finance z 8 procent, voliči ODS ze 40 procent. Navíc voliči pravice mají na své reprezentanty výrazně vyšší nároky než voliči na Andreje Babiše. Z průzkumu také vyplývá, že jak voliči levice, tak pravice chtějí v čele svých stran a vlády silné, charismatické osobnosti. Jak to skončí?

Takový výsledek prvního kola prezidentské volby nečekal snad nikdo. Vyhrál kandidát opozice Korčok (42,5 procenta) a za sebou nechal expremiéra Pellegriniho (37 procent), který měl podporu dvou největších vládních stran. Podcast Kecy a politika naznačuje, jak asi dojde k přeskupení sil a co za témata bude rozhodovat. Budou to víc hlasy proruských nacionalistů, proorbánovských Maďarů nebo rozhodnou debaty o tom, jestli je Pellegrini gay? A nakonec podcastu se dozvíte, proč má zlo jméno Michopulos. 

Řek. Ostravský patriot a člen ostravské fotbalové mafie Andreas Papadopulos. Jak se dostal do České televize, přestože měl několik řečových vad a pak šel jednou na záchod a poslali ho dělat zpravodaje do Varšavy. O tom, co se děje v současném povolebním Polsku a o legendách, že v Polsku je levně a kolik vydělává polský učitel. A spousta dalších historek o korupci a politických reáliích polské politiky.

Rok 2024 bude největším volebním rokem v historii. Polovina dospělé populace bude mít možnost jít volit. Ne všude je stejná míra tajnosti a demokratičnosti. Volby už dávno nejsou znakem demokracie, podstatné jsou zákony a procedury. Příkladem jsou prezidentské volby v Rusku, kde je hlasování jen kulisou autoritativního režimu Vladimíra Putina. Také na Slovensku se v nadcházejících prezidentských volbách hraje o to, jestli dojde k návratu nedemokratických praktik z dob expremiéra Vladimíra Mečiara. Staronový premiér Fico zatím utahuje vnitropolitické šrouby a součástí toho je hledání spojenců jinde než na Západě, který jeho autoritářskou politiku kritizuje. Všude sice ohlašuje, že chce dělat suverénní zahraniční politiku, ale fakticky se stává přívěškem Maďarska a Ruska. Podobně se chová lídr nejsilnější rakouské strany Herbert Kickl. Server Politico napsal, že v oblasti zahraniční politiky se vrací staré dobré Rakousko-Uhersko. A kam chce patřit Česká republika v čele s Andrejem Babišem?