Tuto sobotu bude mít opozice demonstraci, která vyzve prezidenta republiky, aby respektoval výsledky voleb. To je samozřejmě důležité. Stejně je ovšem důležité, aby prezident garantoval dodržování zákonů České republiky, a to je v souvislosti s možným vítězstvím Andreje Babiše ve volbách ohroženo.

Nejdříve evropské instituce (EP, Evropská komise) a později i české vrcholné soudy (Nejvyšší správní soud, Ústavní soud) jasně řekly, že Andrej Babiš jako premiér byl v letech 2017–2021 ve střetu zájmů. I když měl své firmy ve svěřenských fondech, byl nadále tím, kdo je ovládal. Sám Babiš se nechce k budoucímu střetu zájmů vyjádřit a vyvolává to dojem, že chce jít do konfliktu se soudní mocí. Střet těchto dvou druhů moci (výkonné a soudní) by znamenal těžkou ústavní krizi.

Ústava ČR počítá s tím, že v takovém případě vstupuje do hry prezident republiky jako mediátor sporů mezi oběma institucemi. Stručně řečeno, musí se z titulu své funkce zeptat: Pane Babiši, jak chcete řešit to, že vlastníte Agrofert, který pobírá nejvíce dotací ze všech zemědělských firem, a současně chcete být premiér (nebo ministr), který ovlivňuje jejich rozdělování?

Pokud by Babiše jmenoval, aniž by znal, jak chce tuhle věc řešit, mohl by být spoluviníkem porušování zákonů. Jak to dopadne a jsou ještě jiné možnosti sestavení vlády?

Speciál se Sebastianem Langem ze skupiny Pondělníci o tom, jak se dvacátníci dívají na dnešní politiku a taky na voliče politiků. Sebastian je jeden z nejkreativnějších a nejtalentovanějších lidí, co jsem za poslední léta potkal. Píše písně pro svou kapelu, glosuje svět a současnou politiku na Instagramu skupiny i ve svých písních. Kdyby se naklonoval Frank Zappa, Mňága a Žďorp, Sepultura a Kecy&Politika, asi by se zhruba dala popsat jeho tvorba. Probrali jsme nejdůležitější otázky dneška a k tomu nám zazpíval ve studiu několik písní. Je Petr Fiala robot? Je Tomio Okamura Labubu? Ubodal Andrej Babiš dítě v přímém přenosu? Mluví se v pekle polsky? Existuje Slovensko? Může za všechno Fiala nebo Kalousek? Kam hipstři kladou vajíčka? Ví Dan Vávra všechno a je prasátko Pepa Antikrist? To všechno se dozvíte v dnešní vypečené epizodě.

Minulé úterý vletělo na území Polska přes dvacet dronů z Ruska a Běloruska. Následně oba státy zahájily vojenské cvičení Západ 2025. Má se aktivovat článek 5 smlouvy o NATO, založený na kolektivní sebeobraně?

Z reakcí českých politických stran překvapil vlažný postoj Petra Fialy a zároveň kolaborantský přístup většiny opozičních představitelů. Před námi vyvstávají dvě české tradice. Chceme navazovat na Masarykovu první republiku, která byla od počátku založena na pomoci ukrajinskému a ruskému exilu, zahraniční politice směřované na Západ a na étosu národního vzepětí?

Anebo chceme budovat druhou republiku založenou na malonárodním životě ve stylu „malé, ale naše“ či „smrádeček a teplo“ – hlavně nikomu nepomáhat, protože silnější má vždycky pravdu? Stačí se podvolit a bude mír.

Je to politika „přes žaludek“, která mává českou vlajkou, aby odvrátila pozornost od vlastního kolaborantství. Nefalšovaným prorokem malonárodního přežívání je pak Andrej Babiš.

S Filipem jsme se snažili odpovědět na otázku, jestli si Česká republika může dovolit vydávat tři a více procent HDP na obranu, nebo je to nad její ekonomické možnosti. Stejně tak jsme se podívali i na ostatní evropské státy.

Jaké je provázání obranyschopnosti a zbrojení s ekonomikou? Má vojenská síla vliv na ekonomickou sílu států, případně celé EU, a v čem se to projevuje? Měla by EU začít uvažovat o jednotné armádě, nebo alespoň o větší centralizaci nákupů zbrojního vybavení – podobně jako USA nebo Čína?

Dají se na podobné nákupy aplikovat ekonomické modely, které se používají třeba při aukcích frekvencí pro mobilní operátory? Bavili jsme se také o ekonomickém fungování Ruska po přechodu na válečnou ekonomiku a o celé řadě dalších témat souvisejících s vazbami ekonomiky, zbrojením a vedením války.

Dlouho očekávaný volební program ANO byl minulý čtvrtek odtajněn. Hned na úvod řekněme: fakticky jde o zrušení úsporného balíčku Fialovy vlády a zákona o vyrovnaném hospodaření. Hnutí ANO se pokouší o složitý akrobatický manévr – snížit některé daně a současně v řádu vyšších stovek miliard navýšit výdaje.

Nové zdroje ve výši 1 bilionu korun chce Babišova strana získat ze zdanění šedé ekonomiky. Jde však jen o krycí manévr. Fikce o tisíci miliardách volně ležících kdesi, stačí je jen sebrat, je záminkou pro masivní zadlužování státu.

Zároveň byl minulý čtvrtek v Ostravě vyhlášen povolební hon na produktivní lidi, kteří v Česku vytvářejí hodnoty. Andrej Babiš byl u moci 8 let a musí vědět, že jeho pokusy s tzv. daňovou kobrou přinesly za deset let jen asi 16 miliard korun. EET zase přineslo mezi 9–18 miliardami, což stačí na pokrytí jednoho z mnoha volebních dárečků.

Vedlejším efektem tlaků na podnikatelskou sféru byla řada tzv. zaklekávání na různé firmy, které finanční úřady zničily. Jen do listopadu 2018 prohrál stát 40 % sporů s postiženými majiteli firem. Nejvyšší správní soud pak většině nezákonně šikanovaných přiznal odškodnění.

Stručně řečeno, celý volební program je založen na fikci, že „zdroje budou“. Ve skutečnosti jde o chladnokrevnou lež. Žádná vláda na světě by nebyla schopna sérii volebních slibů tohoto typu pokrýt lepším výběrem daní. Celý program se tak stává maskou – způsobem, jak zdůvodnit výraznější zadlužení státu.

Koneckonců, vždyť máme v záloze bilion korun, který určitě doputuje, takže proč bychom se netěšili. Po čtyřech letech tak zřejmě k moci přijde stejná sestava, jaká u ní byla v letech 2014–2021. Nikdo nemůže říkat, že nevěděl.

Co je Stačilo? Je to zástěna, která má přikrýt značku KSČM, aby byla volitelnější? Anebo je to pokus lidí kolem předsedkyně Konečné voličsky „vytunelovat“ komunisty a převést je do jiné firmy s názvem Stačilo?

Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš to vidí ještě jinak. Podle něj žádné rudé Stačilo neexistuje. Je to jen mix nacionalismu a normalizačního stalinismu, který chce vystoupit z nenáviděné Evropské unie, sní o revanši a na evropskou levici zvysoka kašle.

Podobným štěpením jako česká KSČM si před časem prošla i německá Die Linke. Na jedné straně zůstala tradiční levice, která odsoudila ruský vpád na Ukrajinu. Od ní se oddělila skupina kolem Sahry Wagenknechtové a založila vlastní stranu spojující levý i pravý extrém, podporující ruského prezidenta Putina. Do nedávných voleb do Bundestagu se však Wagenknechtová nedostala, na rozdíl od Die Linke, která získala osm procent.

Konečná, která vsadila na druhou stranu, dnes nemá žádné spojence – a to ani v Evropském parlamentu, kde je nezařazenou poslankyní.

Proč se na české politické scéně připojila k hnutí kolem Ladislava Vrabela? Jak bude po volbách probíhat zestátňování České televize a rozhlasu? Jak se budou vyvíjet veřejné finance a proč je téma bytů politickou otázkou i v okolních zemích?

V hnutí STAN se už řadu týdnů šířila kritika volební kampaně s názvem Dobrá kampaň. Mnoha představitelům STAN se zdála nepolitická, nesrozumitelná a antimobilizační. Pravá panika nastala, když ve zpětném zrcátku uviděli Piráty, jak se k nim v průzkumech blíží. Proto svolali pod pražský most spojující Karlín a Holešovice setkání členů a příznivců, kde představili program a deklarovali své ambice.

Podobně ambiciózně o dva dny později prezentovalo svůj program hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Na obou stranách bylo patrné, kam se za čtyři roky posunul hlavní názorový proud. Jeden okraj tvoří STAN, který se prezentuje jako strana nepopulárních opatření z Bruselu – typu Green Deal, ETS 2, Chat Control a zákazu aut se spalovacími motory. Druhý okraj obsadily SPD a Stačilo se svým požadavkem na referendum o vystoupení z EU a NATO. Mezi tím plavou všechny ostatní politické strany.

Zajímavou pozici mají Piráti, kteří jsou dnes třetím voličským pólem. Jsou kritičtí k vládě i opozici a pokud se jim vydaří koncovka volební kampaně, mohou dosáhnout lepšího výsledku než STAN. Piráti se obrovsky našli v roli kontrolora moci. Když mají – ať už na centrální, nebo komunální úrovni – exekutivní pozice, není to dvakrát slavné. Jako kontroloři moci jsou však mistry nad mistry.

Ondřej Neff je novinář, spisovatel, fotograf, překladatel, legenda české sci-fi a hlavně obdivovatel nových technologií. Nedávno oslavil 80 let, ale myslí mu to lépe než většině třicátníků.

Téměř dvouhodinový rozhovor se točí kolem roku 1968, který prožil v Československém rozhlase. Mluvíme o jeho otci Vladimíru Neffovi a sérii jeho knih o podnikatelských rodinách, procházíme 29 let existence jeho internetového deníku Neviditelný pes a vzpomínáme, jak v roce 1998 spolu s Ivo Lukačovičem a Patrikem Zandlem vyvolali protesty proti zdražení vytáčeného přístupu k internetu.

Jak jinak, zabýváme se humanoidními roboty, kteří dříve nebo později budou využíváni ve válkách – což je v rozporu se třemi zákony robotiky, jak je kdysi zformuloval slavný Isaac Asimov. Pokoušíme se také odpovědět na otázku, zda umělá inteligence prohloubí individualizaci života lidí a rozvrátí jejich psychiku.

Nemohli jsme také nezavadit o psy, kteří v životě i článcích Ondřeje Neffa hrají důležitou roli. V závěru se pak snažím z autora slavných sci-fi knih dostat odpověď na to, kde v osmdesáti letech bere sílu nejen ráno vstát a jít se oholit, ale také tvořit – a to bez pomoci antidepresiv.

Sedmapadesáté výročí okupace Československa v srpnu 1968 se pro většinu politiků stalo záminkou k vyjádření postoje k budoucnosti Česka. Strany vládní koalice to vesměs považují za nejtragičtější etapu českých dějin. ANO mlčí a Tomio Okamura naznačuje, že Rusko má své bezpečnostní zájmy, které je třeba respektovat. Lídr hnutí Stačilo Sterzik vnímá dvacetiletou okupaci ruskými vojsky jako období rozkvětu. Chválí okupanty, že „odešli bez jediného výstřelu a všechno nám tady nechali.“

Dlouhá desetiletí se vedly diskuse, kdo Rudou armádu v srpnu 1968 do republiky pozval. Existoval minimálně jeden zvací dopis, který podepsali špičkoví představitelé KSČ s žádostí o invazi, aby se zachránil socialismus. Jak by dnes vypadal podobný zvací dopis? Tak, jak ho poslal Sterzik v roce 2022 Putinovi, když mu vyjádřil podporu? Anebo to bude mít podobu zrušení paragrafu trestního zákoníku o spolupráci s cizí mocí, jak se o tom intenzivně mluví?

V hodnocení minulosti a budoucnosti se také promítá otázka, kdo bude vládnout s pravděpodobným vítězem voleb, hnutím ANO. Má smysl pro některou z vládních stran se obětovat a zadržovat Andreje Babiše? Anebo by bylo lepší nechat vládnout koalici ANO, SPD a Stačilo?

Speciál s Michalem Kormaňákem z agentury IPSOS o tom, v jaké kondici jsou strany před volbami a jaké jsou jejich šance na startovní čáře finální fáze volební kampaně. Rozebrali jsme volební preference každé strany zvlášť, jejich kampaně, šance na vstup do Sněmovny i šance na vítězství – a to všechno velmi podrobně.

Epizoda je tentokrát delší, free verze končí až po hodině, ale myslím, že je dostatečně plnotučná.