Václav Havel: Vážení přátelé, milí čtenáři. Nacházíme se v poněkud absurdní, dalo by se říci až existenciálně paradoxní situaci. Bylo mi uloženo ujmout se role novináře a vyzpovídat muže, který svým způsobem definuje současnou éru naší malé, leč neustále se hledající republiky. Sedí tu se mnou pan inženýr Andrej Babiš. Pane inženýre, dobrý den.

Andrej Babiš: Dobrý deň. Prosím vás, než začnete s těmi vašimi filozofiemi, já bych chtěl říct, že tady ta židle, na které sedím, to je normálně katastrofa. To jste kupovali kde? To je jak u výslechu v padesátých letech. My v Agrofertu máme normální ergonomické židle. Kdybyste to nechali na mně, já bych tu místnost vybavil levněji a líp. Ale to je jedno, ptejte se. Stejně vím, co na mě máte připravené. Zase kampaň!

Václav Havel: Věřte mi, že o židlích vést debatu nehodlám, byť i v matérii se často odráží stav lidského ducha. Rád bych začal něčím bytostnějším. Když se člověk ohlédne za vaší minulostí, je tam jakýsi stín. Hovoří se o vašich svazcích s předlistopadovou tajnou policií, o způsobu, jakým jste nabyl svůj majetek. Cítíte někdy, tváří v tvář zrcadlu, určitou tíhu svědomí? Tíhu té temnější části vaší cesty?

Andrej Babiš: Ježíšmarjá, pane Havel, vy jste se vůbec nezměnil! Zase ta StB! Já som vyhrál všetky súdy! Všetky! Trikrát na Slovensku, Ústavní soud, všechno! To je normálně účelovka, kterou si vymyslel Kalousek s tou vaší pražskou kavárnou, aby mě dostali z politiky. Já jsem žádný stín neviděl! Já jsem makal! Když vy jste tam někde v pivovaru koulel sudy a psal ty vaše hry, kterým nikdo nerozumí, já jsem dělal byznys v Maroku. Já jsem dovezl devizy! Kdyby nebylo mě, tak tady nemáte ani ty sudy!

Václav Havel: Ponechme stranou mé divadelní hry, i když by vás možná překvapilo, jak blízko má někdy divadlo absurdna k dnešní politické realitě. Jde mi spíše o mravní imperativ. O to, že když člověk hromadí moc – ať už politickou, nebo ekonomickou, či dokonce obojí – ztrácí postupně schopnost reflexe. Nemáte pocit, že jste vytvořil jakýsi kartel moci, který tuto zemi nedusí ani tak ekonomicky, jako spíše mravně?

Andrej Babiš: Jaký kartel? Já jsem oběť kartelu! Mě tady pronásleduje pětikoalice, tradiční zkorumpované strany, Piráti s těmi svými dredy a novináři, které platí nevím kdo! Já jsem lidem rozdal peníze. Zlevnil jsem jízdné! Důchodcům jsem dal tolik, co vy byste jim z těch vašich lidských práv nikdy nedal. Protože z lidských práv se, pane dramatik, nenajíte. Lidé chtějí rohlík. A ten rohlík jsem jim upekl já! Z mýho Penamu! A ještě mě za to perzekuují. Víte vy vůbec, jaká je cena pšenice? Nevíte! Ale o morálce, to se vám mluví.

Václav Havel: Zmiňujete rohlíky a já nezpochybňuji, že člověk musí jíst. Ale člověk přece není jen trávicí trubice, která potřebuje být naplněna pečivem, jakkoli levným. Lidé dnes čelí globálním krizím. Planeta se otepluje, světový řád se otřásá v základech, čelíme válkám a hluboké deziluzi ze samotné demokracie. Co podle vás, jakožto lídra s nemalým vlivem, čeká Českou republiku v tomto rozbouřeném světě?

Andrej Babiš: Podívejte se, ten svět se zbláznil. Já jsem mluvil s Macronem. Já mu říkám: „Emmanuel, prosím tě, co to tam vyvádíte s tím Green Dealem?“ To je zelené šílenství! Zakážou nám auta na spalovací motory a co budeme dělat? Budeme jezdit na kolech jako nějací aktivisti v Kodani? My jsme průmyslová země! Já miluju přírodu. Já mám rád motýle, řepku, ptáčky, všechno. Ale přece nemůžeme zničit náš průmysl kvůli tomu, že se někdo přilepí k silnici. A Čína? Ta se nám jen směje. Tam staví uhelné elektrárny každý den. Ale Babiš je zlý, protože nechce zrušit krávy.

Václav Havel: Skutečně si myslíte, že ekologická odpovědnost je jen „zelené šílenství“? Není to spíše jakási základní pokora před bytím, před přírodou, která tu byla dávno před námi a měla by tu být i po nás?

Andrej Babiš: Pokora? Pokoru ať mají ti, co nic nedokázali. Já jsem vybudoval impérium od nuly. A vybudoval jsem i hnutí, které zachránilo tuhle zemi, než to zase předali téhle zmatené vládě. Fiala tam jezdí nakupovat Nutellu do Německa! Z toho mi je normálně na nic. To je ta vaše pokora v praxi. Nemají výsledky, tak mají pokoru.

Václav Havel: Dobrá, pojďme k dalšímu tématu, které dnes rezonuje celou společností. Umělá inteligence. Stojíme na prahu doby, kdy stroje začínají generovat texty, obrazy, ba dokonce možná i myšlenky. Není v tom určité nebezpečí? Že odevzdáme svou lidskou svobodu, svou odpovědnost za slovo a za pravdu algoritmům, které neznají svědomí?

Andrej Babiš: Pán Havel, vy z toho děláte zase nějaké drama. AI je super! Já jsem to říkal Márovi Prchalovi už dávno. Mára pořád něco ťukal do klávesnice, potil se u toho. Teď mu řeknu: „Hele, dej do toho AIčka, ať napíše ‚Čau lidi, Fiala je neschopný a zdražil vám chleba‘.“ A ono to vyjede za tři vteřiny! A úplně zadarmo! To je obrovská úspora nákladů. Mě by spíš zajímalo, kdo to AI vlastní. Dá se to koupit? Já bych to klidně dal do svěřenského fondu.

Václav Havel: Obávám se, že podstatu umělé inteligence nelze zcela převést do svěřenského fondu. Mě na tom znepokojuje spíše to, jak snadno lze pomocí těchto technologií manipulovat veřejným míněním. Už tak žijeme v éře lží, dezinformací a populismu. Co se stane se společností, když už nepoznáme, co řekl člověk a co napsal stroj s cílem vyvolat strach a nenávist?

Andrej Babiš: No dovolte! O jakém populismu to tu mluvíte? Že se starám o lidi, to je populismus? A s tím AI... Já jsem si to mimochodem zkoušel. Napsal jsem do toho ChatGPT: „Kdo je nejlepší premiér v historii České republiky?“ A víte, co mi to vyhodilo? Vás! Vás a Klause! Ani slovo o mně, o tom, že jsem jim zvedl platy a zvládl covid, i když to pak všechno pokazil Prymula s tím Vyšehradem! To AI je normálně cinknuté. To museli naprogramovat Piráti nebo Bartoš v těch svých digitálních ministerstvech, kde nedělají nic jiného, než že berou peníze. To je normálně cenzura! Umělá inteligence je proti mně zaujatá. Je to kampaň algoritmů!

Václav Havel: usměje se Myslím, pane inženýre, že algoritmus zkrátka jen čte a syntetizuje to, co lidstvo samo do digitálního prostoru vložilo. Zrcadlí nás. A pokud se v tom zrcadle nevidíte v takových barvách, jaké byste si přál, možná to není chyba zrcadla.

Andrej Babiš: To jsou zase ty vaše metafory. Zrcadlo neplatí daně. Agrofert platí daně. Obrovské daně! A zaměstnává desítky tisíc lidí. Víte, kolik lidí zaměstnává vaše zrcadlo? Nula!

Václav Havel: Čas se nám nachýlil, a ačkoliv cítím, že hovoříme dvěma zcela odlišnými jazyky, přesto jsme nuceni sdílet jeden společný prostor. Českou republiku. Rád bych naši poněkud absurdní rozmluvu ukončil nadějí. Já navzdory všemu stále věřím, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. V co na konci dne, když ustanou křiky parlamentu, věříte vy?

Andrej Babiš: Já věřím v čísla, pane Havel. V černá čísla v účetnictví. A věřím v to, že lidi nejsou hloupí a v příštích volbách tenhle pětikoaliční marasmus vyženou. A jestli chcete mluvit o lásce, tak já miluju svou rodinu a miluju tuhle zemi, pro kterou pracuju patnáct hodin denně, i když mě za to všichni jenom urážejí. Takže až zase půjdete nahoru do toho vašeho nebe psát ty divadelní hry, vzkažte jim tam, že Babiš to nikdy nevzdá! Nikdy! Nech si to všichni zapamatují!

Václav Havel: Děkuji vám za rozhovor. A vám, milí čtenáři, děkuji za pozornost. Dovolte mi na závěr pouze skromné přání: ať už se budeme v budoucnu spoléhat na umělou inteligenci, na trh či na politické sliby, nezapomeňme především pěstovat onen tichý, leč vytrvalý hlas vlastního svědomí. A na shledanou.

Kantovy filozofie v oblasti umělé inteligence se zvláštním důrazem na Kopernikánský obrat a koncept „poznávacího filtru“ v architekturách strojového vnímání.

HERA AI KANT je projekt zkoumající vztah mezi Kantovou filozofií poznání, lidským rozumem a způsobem, jakým umělá inteligence vnímá, interpretuje a poznává svět.

S obrázky: https://www.youtube.com/watch?v=ajxEupRdxvY

Článek 5: Je zakázáno žádat AI o shrnutí dokumentu, který má dvě věty.

Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=D7A5vh2MoD0&t

Ústava je dnes nejčtenější kniha, kterou stejně skoro nikdo nečte.

Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=Kum_0OVC1YY

Chovej se tak, aby tě ani Kant nemusel restartovat.

Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=e_2J-P-Tjv0&list=PL1OY-IGG9gSqgzAU39jBzzL76M0JI8y-U

Jeho převratné metody postavené na čerstvém vzduchu a hydroterapii vedly ke vzniku lázní po celém světě.

• Využití studené vody (Hydroterapie): Priessnitz je považován za průkopníka léčby vodou. K léčbě využíval především studené obklady a horskou vodu, jejíž léčivou sílu si poprvé ověřil sám na sobě po těžkém úrazu hrudníku.
• Priessnitzův obklad: Jedná se o jeho nejslavnější metodu, která se v medicíně využívá dodnes. Jde o vlhký studený obklad překrytý suchou vrstvou, což je kombinace, která podporuje prokrvení postiženého místa (např. krku při angíně).
• Čerstvý vzduch a režim: Kromě samotné vody kladl důraz na pobyt na čerstvém vzduchu a dodržování specifických režimových opatření. Tyto metody byly natolik účinné, že i přes kontroly úřadů a obvinění ze šarlatánství bylo prokázáno, že k uzdravení pacientů skutečně stačily tyto přirozené prostředky.
• Inspirace přírodou: Celá jeho filozofie vycházela z pozorování přírody. Klíčovým momentem byla legenda o zraněné srně, která si chodila ochlazovat nohu do studené vody, což Priessnitze dovedlo k myšlence, že příroda má vlastní léčivou sílu.
  Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=U-wciq294EA&t

Mozaika základní otázky života vesmíru a vůbec z pohledů Schopenhauera, Sókrata, Einsteina, Ionesca, Upanišád a AI.

Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=lvFJee62qug

1. Pravidlo evidence: Nepřijímat nikdy žádnou věc za pravdivou, pokud ji jako takovou s evidencí nepoznám. To znamená pečlivě se vyhnout ukvapenosti a zaujatosti a nezahrnovat do svých soudů nic víc než to, co se duchu jeví tak jasně a zřetelně, že o tom nelze pochybovat.
2. Pravidlo analýzy: Rozdělit každou z otázek (problémů), které se zkoumají, na tolik částí, jak je to jen možné a žádoucí, aby byly lépe rozřešeny.
3. Pravidlo syntézy: Vyvozovat své myšlenky v náležitém pořadí, počínaje předměty nejjednoduššími a nejsnáze poznatelnými a stoupat povlovně, jakoby po stupních, až k znalosti nejsložitějších. Descartes přitom předpokládal řád i mezi věcmi, které po sobě přirozeně nenásledují.
4. Pravidlo výčtu: Činit všude tak úplné výčty a tak obecné přehledy, aby si byl badatel jist, že nic neopominul.

Schopenhauer varuje před AI vnitřní prázdnotou a nudou.

Je umělá inteligence hrozbou pro samotnou podstatu lidského ducha?

Shrnutí: https://www.youtube.com/watch?v=3n0dhLiV6Qc&t