- Podcasty
- Příběhy 20. století

Poslechněte si podcast: Když jsem vstupoval do KSČ, o gulazích jsem nevěděl, tvrdí pro Paměť národa bývalý komunista Šilhán
Jednadvacátého srpna 1968 se ulicemi českých měst valily sovětské tanky, desetitisíce vojáků armád pěti zemí Varšavské smlouvy přepadly Československo. Nebylo zřejmé, jestli Sověti politické odpůrce neuvězní a nepopraví. Vedení KSČ bylo donuceno odletět do SSSR a podepsat tzv. Moskevské protokoly.
Příběhy 20. století
Vyprávíme příběhy, na které se zapomnělo, nebo se na ně mělo zapomenout.
Německá válka a komunistická pomsta. Příběh odbojové skupiny bratří Mašínů (2. část)
V noci z 3. na 4. října 1953 odešli členové protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů z Československa do Východního Německa. Ctirad neboli Radek Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda mířili na Západ – jak se brzy ukázalo, čekala je téměř měsíční strastiplná cesta a boj s mnohatisícovou přesilou.
Někdo musel něco dělat. Příběh protikomunistické odbojové skupiny bratří Mašínů (1. část)
Brzy uplyne 70 let od chvíle, kdy členové odbojové skupiny bratří Mašínů uprchli z Československa. V noci z 3. na 4. října 1953 přešli Ctirad Mašín, Josef Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata přes hranice do Východního Německa. První tři jmenovaní se probojovali na Západ, ačkoli proti nim stála obrovská přesila komunistických bezpečnostních složek (později vstoupili do americké armády), Švéda a Janata byli dopadeni.
Když byla malá, viděla v Terezíně popravu své vychovatelky
Každý rok se zapojí do projektu Příběhy našich sousedů přes tři tisíce žáků a studentů. Z desítek rozhlasových reportáží vybíráme jednou za čtvrt roku zvlášť podařené. Zazní příběhy z koncentračních táborů, pracovních lágrů z 50. let, vzpomínky na školu za normalizace, o pracovních umístěnkách a kádrování za komunismu. Pamětníci dětem často vypráví o svém dětství.
S maminkou jsem byla nejšťastnější. Příběh Elišky Fořtíkové, která vyrůstala v dětských domovech
Eliška Fořtíková si z útlého dětství pamatuje málo. Jako skoro každému jí z období do čtyř let zůstaly matné obrazy, drobné výjevy: jde po schodech, drží otce za ruku, dívá se na vlaky berlínského metra. Dodnes opečovává plyšovou opičku, kterou jí otec přinesl do porodnice. První čtyři roky, které do značné míry předurčily její život, zná z vyprávění. V jejím příběhu jsou mezery, prázdná místa.
Zemřela Otta Bednářová: Podepsala Chartu 77 a cítila se šťastná. Pak ji soudruzi zavřeli
„Podpisem Charty 77 jsem sdělila, na jaké straně stojím. Byla jsem spokojená a šťastná,“ vypráví neobyčejně statečná někdejší disidentka, třiadevadesátiletá Otta Bednářová.
Báli jsme se o tom mluvit, říkají hrdinové ze srpna 1968
18letý Karel Kovařovic se během sovětské invaze v srpnu 1968 přímo před budovou rozhlasu pokusil zachránit raněného a sám byl dvakrát postřelen. 22letý Miroslav Jeník se svým bratrem vytáhli z požáru způsobeným havarovanou sovětskou cisternou zraněnou ženu, sami přitom utrpěli popáleniny.
Hledat spravedlnost a chovat se slušně. Vzpomínky právníků na období tzv. normalizace
Nedávný případ JUDr. Roberta Fremra, kterého prezident republiky navrhl na post ústavního soudce, znovu otevřel téma komunistické minulosti v justici. Pro připomenutí: už v době Fremrovy nominace se vědělo, že byl krátce členem KSČ a že v roce 1988 jako předseda senátu soudil tzv. kauzu Olšanské hřbitovy – politický proces, který vykonstruovala Státní bezpečnost a který měl také pochopitelně své oběti.
Znakem ruských pracovníků jest neúcta k zákonům, varoval po válce český zpravodajský důstojník
Jaká je česká zkušenost s Ruskem resp. Sovětským svazem ve 20. století? Otřesná. Gulagy, rozčarování, zklamání, otroctví, vojenské násilí, lži a vydírání.
Lidi přecházeli na druhý chodník, aby mě nemuseli potkat. Příběh Naděždy Sušánkové
Za pár dní uplyne 55 let od počátku sovětské okupace Československa. Jak ví každé školní dítě, v noci z 20. na 21. srpna 1968 vpadla do ČSSR vojska států varšavského paktu – sovětská armáda zůstala až do roku 1991. Ačkoli se u nás nebojovalo (ve smyslu: armáda zůstala nečinná), jen od srpna do prosince 1968 zemřelo v důsledku invaze asi 135 československých občanů.
Hledali ráj na zemi, čekal je gulag. I to patří k východní frontě 2. světové války
Štěpánovi Antonijovi a Vasilině Mesárové bylo 17 let, když se rozhodli prchnout přes hranice do Sovětského svazu. Na podzim 1939 a během roku 1940 uteklo do SSSR přes 5,5 tisíce převážně mladých lidí z Podkarpatské Rusi.