- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: Kdy se Země dostává nejblíže ke Slunci? V zimě, i když to mnohé překvapuje, odpovídá astronomka
Vesmírný úkaz, který se řadě lidí zdá nejprve nesmyslný, připadá na leden. V tomto měsíci se totiž planeta Země ocitá nejblíže Slunci. „Přitom je venku zima a je hrozně legrační, že se tomu spousta lidí diví,“ komentuje astronomka Jana Tichá.
Jihočeské nebe
...aneb Co všechno uvidíme v příštích dnech na obloze. O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje, s astronomem Milošem Tichým.
Když jablka padala z jabloní, objevil Newton gravitační zákon. Popsal i setrvačnost a akci a reakci
„Tisíc jablek spadlo na nos Zeměkoule, jenom Newton uměl těžit ze své boule,“ cituje verš Vítězslava Nezvala astronomka Jana Tichá. Na začátku letošního roku totiž uplynulo 380 let od narození Isaaca Newtona, jedné z největších ikon vědy v celé historii naší civilizace.
Planety Venuše a Saturn a tenký srpek Měsíce těsně vedle sebe uvidíte na lednové obloze
V lednu jsou velmi dlouhé noci, a tak se nabízí ideální příležitost pro pozorování vesmírných těles. Začít můžeme podle jihočeské astronomky Jany Tiché tím nejviditelnějším, tedy Měsícem. „Sedmého ledna byl úplněk, patnáctého nastane poslední čtvrť, jednadvacátého bude nov a osmadvacátého ledna doputuje Měsíc do první čtvrti,“ připomíná.
Začal rok 2023. Židé ale mají už rok 5783, muslimové naopak teprve rok 1444
Začal rok 2023 podle gregoriánského kalendáře, je nepřestupný a má 365 dní. To je zdánlivě banální informace, kterou zná každý. Jak ale připomíná ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá, kdybychom žili někde jinde, nebo patřili do jiné kulturní či církevní skupiny, mohli bychom mít rok úplně jiný.
Kalendář vytvořili lidé uměle, časové jednotky stanovili podle pohybů vesmírných těles
Kalendáře jsou už po tisíciletí nedílnou součástí civilizace. Byly vytvořené uměle, nejprve kvůli daním. Dnes je používáme jako komunikační nástroj, díky nim stanovujeme, kdy má kdo svátek a narozeniny. Využívá se takzvaný lunisolární kalendář.
Planety se v prosinci předvedou. Bez dalekohledu uvidíte Merkur, Venuši, Mars, Jupiter i Saturn
Všech pět planet viditelných pouhým okem je možné pozorovat na noční obloze v druhé polovině prosince. „Večer nízko nad jihozápadním obzorem zahlédnete planetu Merkur jako takovou jasnější hvězdičku,“ popisuje jihočeský astronom Miloš Tichý.
Nejkratší den zažijeme 21. prosince, pak začne světla zase pomalu přibývat
Dny se v prosinci krátí a pak zase prodlužují. Ve středu 21. prosince v 22.48 hodin totiž nastane zimní slunovrat, kdy zemský pól dosáhne svého maximálního odklonu od Slunce. Noc je nejdelší a den nejkratší z celého roku. Pak začne světla zase přibývat.
Vzácnou podívanou nabídne prosincová obloha. Měsíc v úplňku zakryje planetu Mars
Do úplňku dospěje Měsíc 8. prosince. Zároveň dojde k zajímavému úkazu – konjunkci, tedy přiblížení, Měsíce a planety Mars. „Navíc to bude zvláštní konjunkce, protože Měsíc Mars zakryje a bude to od nás pozorovatelné,“ připomíná jihočeský astronom Miloš Tichý.
Experiment ukázal, jestli lidstvo dokáže odklánět nebezpečná vesmírná tělesa
Sondu s názvem DART vystřelila vesmírná agentura NASA na povrch měsíce planetky Didymos. Proč a co to způsobilo? O experimentu, který měl ověřit, jestli je lidstvo schopno odklánět vesmírná tělesa, která by jinak mohla narazit do planety Země, mluví astronom Miloš Tichý v rubrice Jihočeské nebe.
Saturn s prstenci nebo Jupiter s galileovskými měsíci můžete v listopadu vidět na obloze
Tři z pěti okem pozorovatelných planet jsou k vidění na noční obloze v listopadu. „Když se večer začíná stmívat, nad jihem až jihozápadem uvidíte poměrně vysoko takovou méně blikající hvězdičku. To je planeta Saturn. Když si vezmete dalekohled, uvidíte i prstence,“ říká jihočeský astronom Miloš Tichý.