MUDr.ování
Epizoda 699. srpen 2023

Poslechněte si podcast: Kdo testuje léky pro děti?

Když užíváme léky, většinou moc nepřemýšlíme, kde se vzaly a kdo je před námi na vlastním těle testoval. Proč bychom taky měli, důležité je, že nám přinesou úlevu. Ale přece jen, někdy člověka napadne, jak dlouho asi trvá, než se lék dostane od vědců k pacientům? Kolik to stojí? A kdo to platí? Takových krásných příběhů, jaký je spjatý s náhodným objevením penicilínu, už asi moc nezažijeme. Vývoj nových léků se totiž snaží reagovat na stávající trendy ve výzkumu a na poznatky o daných nemocech. Cesta je to dlouhá, namáhavá, a ne vždy vítězná. „Když budu mluvit za nás v současné fázi vývoje našeho hlavního léčivého přípravku, tak pravděpodobnost úspěchu je deset procent,“ říká Marek Hraška, ředitel klinických projektů ve firmě zabývající se vývojem léků proti rakovině. To znamená, že pouze desetina znalostí, zkoumání, času, peněz a lidských zdrojů se přetaví do léku. Není to frustrující? „Pokud to nevyjde, zklamání tam je, ale věříme, že práce, kterou jsme do toho dali, nepřijde vniveč. A že třeba v budoucnu budeme z dneška vědět, co udělat lépe a na čem stavět,“ říká ředitel Hraška. Spěchat pomalu Pokud jde o vývoj léků, právě ty na rakovinu jsou mezi laiky očekávané snad s největší nadějí. Jenže od nápadu k uvedení na trh podle Marka Hrašky nezřídka uběhne patnáct až dvacet let. To je pro někoho, kdo rakovinou trpí, případně pro jeho blízkého, ukrutně dlouhá doba. Ale uspěchat se to nesmí. Práce na vývoji léku trvá v laboratořích nějakých deset let, pak ovšem musí nastoupit ještě klinická fáze, kdy se testuje na lidech. Ta je rozdělena na tři části. „Fáze jedna je zásadní v tom smyslu, že je to úplně poprvé, kdy novou látku vpravíme do člověka. Cílem je absolutní bezpečnost. Když se potvrdí, že lék je bezpečný, můžeme postupovat dál, abychom zjistili, že s nemocí dělá, co potřebujeme. Tam už si můžeme troufnout vystavit účinkům vyvíjeného léku více pacientů, ostatně je to i nutnost, otestovat ho na větším vzorku. Fáze tři pak prokazuje, že lék je nejen bezpečný, ale i účinný, na stovkách a tisícovkách pacientů,“ vysvětluje Marek Hraška s tím, že pacienty k testování vybírají podle daných kritérií spolupracující lékaři. „Pokud jde o onkologické léky, tak se samozřejmě testují pouze na onkologických pacientech.“ Dítě není zmenšený dospělý Mají lidé ve výzkumu dost pacientů, kteří jsou ochotni léky testovat? „Nevím, jak správně odpovědět. Asi bych měl říci bohužel, protože pracujeme na vývoji onkologických léků, takže ano, pacientů je bohužel hodně,“ říká v rozhovoru Marek Hraška a dodává, že v současné době firma, ve které pracuje, nevyvíjí žádný lék pro dětské pacienty. Nicméně pokud se tak děje, regulační úřady deklarují poptávku léky na malých pacientech testovat. „Dost často se totiž děti léčí tak, že se změní třeba jen dávkování podle váhy nebo aktivní plochy těla. Ale ono to tak není, protože biologie říká, že dítě není zmenšený dospělý. Takže úřady hodně podporují, pokud je to opodstatněné, i vývoj léků pro pediatrickou populaci,“ vysvětluje jednu ze složitostí vývoje léků Marek Hraška. V rozhovoru se také dozvíte, kolik stojí vývoj léku na rakovinu a kdo celý proces platí. Kolik účastníků klinických studií vědci potřebují, aby byl lék schválen? Ještě stále se při vývoji používají laboratorní zvířata? A berou vědci také v potaz kromě účinnosti léků též kvalitu pacientova života? Celý rozhovor o tom, jak vznikají nové léky, si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Marek Hraška získal doktorát z genetiky a molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě JČU v Českých Budějovicích. Od roku 2007 se pohybuje v oblasti klinického hodnocení originálních léčivých přípravků v oblasti onkologie. V současné době se podílí na vývoji inovativních léčivých přípravků na nádorová onemocnění v  biotechnologické společnosti SOTIO. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

27:01

MUDr.ování

Vydává: ProŽeny.cz

Rozhovory o zdraví se zdravým nadhledem. Publicistka Lucie Šilhová zpovídá lékaře a odborníky v podcastu MUDr.ování a s jejich pomocí hledá odpovědi na otázky, které zajímají většinu z nás. Poslouchejte mudrování s odborníky každou středu v 11:00 na ProZeny.cz

Web

Epizoda 75Před šesti dny 26:09

Atopický ekzém: Trpí jím dvacet dětí ze sta a hrozí i dospělým

Jedna z mnoha úchvatných dovedností lidské pokožky je samočisticí schopnost. Díky nikdy nekončícímu odlupování vrchní vrstvy kůže se dokáže zbavit alergizujících chemikálií a některých patogenů mikrobů, i když není po ruce voda a mýdlo. O kůži se říká, že je to největší orgán lidského těla. Ale jak je to s její hmotností? „U každého je to jinak. Vrchní vrstva kůže má zhruba tři kila, celková hmotnost je pak individuální. Do kůže totiž patří i podkoží, kde je tuková tkáň. Obecně by se dalo říci, že kůže tvoří pět až devět procent tělesné hmotnosti člověka,“ říká dermatoložka Petra Gkalpakioti v nové epizodě podcastu MUDr.ování. A pozor, je rozdíl, zda mluvíte o pokožce, nebo o kůži. Pokožka je totiž jedna ze tří vrstev kůže, pod ní byste našli ještě škáru a podkoží. Zdravá kůže, veselá mysl Jak již bylo řečeno, pokožka má mnoho funkcí, kromě ochranné či termoregulační plní i funkci psychosociální, slovy dermatoložky „pomáhá udržovat psychickou pohodu“. Ta je však extrémně narušena, když ochrannou vrstvu pokožky zasáhne atopický ekzém [https://www.prozeny.cz/tag/atopicky-ekzem-25699]. „Ochranná vrstva je tvořena vodou a určitými typy tuků. Pokud nefunguje dobře, nedokáže reagovat na alergeny z vnějšího prostředí, případně na infekce, pokožka je pak více zranitelná. A také extrémně svědí,“ popisuje Petra Gkalpakioti potíže pacientů s atopickým ekzémem. Tento nejčastější druh ekzému trápí hlavně děti, u nejmenších je to až dvacet procent. Kvůli geneticky daným predispozicím je atopický ekzém nevyléčitelný. Ale než děti nastoupí do první třídy, u sedmdesáti procent z nich přejde atopický ekzém do remise. To znamená, že pacienti nemají žádné potíže. „Nikdy ale nevíme, na jak dlouho může ‚usnout‘,“ přiznává dermatoložka. Žehlení nepomůže Atopický ekzém není jedna z novodobých nemocí, jak se někdy tvrdí. „Je tu dlouhá léta, znaly ho i naše babičky. V určitých zdrojích jsem našla, že pojem atopie je znám už od dvacátých let minulého století. Hledal se spouštěč, maminky měnily prací prášky, všechno žehlily,“ říká Petra Gkalpakioti. Dnes víme, že taková „léčba“ mohla citlivé pokožce nemocného ulevit, ale určitě nezlepšila jeho stav. Dnes mají lékaři díky vědeckým poznatkům k dispozici opravdu účinné způsoby, jak příznaky atopického ekzému zmírnit. O nejmodernějších léčebných metodách se dermatoložka rozhovořila v podcastu MUDr.ování [https://www.prozeny.cz/sekce/zdravi-mudr-ovani-261], kde mimo jiné zmínila, co znamená pravidlo tří minut, proč na atopickou pokožku nepatří heřmánek a zda slunečné dny u moře pomohou skutečně každému, kdo touto nemocí trpí. V rozhovoru se také dozvíte, jak je to s nakažlivostí atopického ekzému a zda ho lze zaměnit s jinou nemocí pokožky. S kým jsme si povídali Dermatoložka MUDr. Petra Gkalpakioti v současné době působí jako vedoucí lékařka Kožní poradny pro děti a dorost na Dermatovenerologické klinice Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty UK. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 74Před týdnem 28:53

Po císařském řezu může zůstat jizva na duši

Počet žen, které přivedou na svět dítě císařským řezem, je pětkrát víc než před padesáti lety. Čím to je? Zapomněly jsme snad rodit? Nebo to naše blahobytem zbytnělá těla už nedokážou? Anebo si prostě část žen řekne, proč podstupovat bolest, když medicína nabízí jiné řešení? Není to tak, že by žena přišla do porodnice a zaškrtla políčko císařský řez [https://www.prozeny.cz/tag/cisarsky-rez-27424], čímž by dala najevo své přání. Gynekologické operace nejsou houska na krámě, aby si každý vybral dle libosti tu svou. „Pokud žena přijde, že jí to doporučila kamarádka, tak se jí to snažíme rozmluvit. Někdy tam ale mohou být traumata z předchozích porodů [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-porod-jako-trauma-proces-stiznosti-mnoho-rodicu-vzda-rika-odbornice-236093], můžou tam být špatné zkušenosti z blízké rodiny a dostaví se panický strach, že to nemůže dopadnout dobře. Někdy jsou ty případy tak složité, že důvody zcela nerozkryjeme,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování Ondřej Šimetka, přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice v Ostravě. Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování [https://www.prozeny.cz/sekce/zdravi-mudr-ovani-261]. Dozvíte se mimo jiné, jak porod císařským řezem probíhá a zda ovlivňuje schopnost ženy znovu otěhotnět. Rozhodující je věk prvorodičky Nárůst počtu císařských řezů je dán kvalitnější diagnostikou, což v důsledku znamená víc zachráněných dětí i matek. Svou roli hraje i věk rodiček. „Zatímco v devadesátých letech byl průměrný věk ženy při prvním porodu něco kolem dvaceti, dvaceti jedna let, tak dneska je to třicet jedna let. Těch deset let rozdílu v životě ženy je prostě hodně. Nelze ale říci, že čím starší žena, tím větší ,šance‘ na porod císařským řezem. Rozhodující je věk ženy při prvním porodu. Vůbec nechci ženám radit, v kolika letech by měly rodit. Jenom říkám, jak to funguje z biologického hlediska,“ říká docent Šimetka s tím, že oproti normálnímu porodu je při císařském řezu žena vystavena čtyřnásobnému riziku komplikací. „A může po něm zůstat i jizva na duši,“ dodává. Příchod na svět otvorem v břišní dutině není pro dítě vůbec snadný. Že by mu snad ublížil skalpel pohybující se v těsné blízkosti tělíčka, nehrozí, byť nějaký ten šrám si podle docenta Šimetky vzácně odnést může. Důležitější pro jeho vývoj je zhoršená poporodní adaptace, kdy část novorozenců skončí v inkubátoru. „Nemůžou být hned po porodu s maminkou. To je ale velmi důležité, aby si maminka miminko osahala, opusinkovala, a to nejen po psychické, ale po zdravotní stránce. Průchod porodními cestami také znamená osídlení miminka bateriemi z pochvy ženy, čímž vzniká budoucí mikrobiom, který má na zdraví člověka zásadní vliv,“ vysvětluje důležitost vaginálního porodu Ondřej Šimetka. „Buďme ale rádi, že máme možnost císařského řezu, buďme si však vědomi toho, že je to velká břišní operace. A je nutné k ní mít respekt,“ uzavírá gynkolog. S kým jsme si povídali? Docent Ondřej Šimetka, Ph.D., MBA, je přednosta Gynekologicko-porodnické kliniky Lékařské fakulty Ostravské univerzity a Fakultní nemocnice Ostrava. V letošním roce pořádal multioborovou konferenci POROD 2023, která se týkala právě císařského řezu. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 73Před 2 týdny 35:33

Neříkejte dceři „Ty šaty ti sluší“ aneb Věty, které mohou napomáhat k poruchám příjmu potravy

Světu sociálních sítí na první pohled vládne trend body positivity, který hlásá, že všechny postavy, bez ohledu na váhu, barvu, pohlaví či handicap, jsou krásné. V ideálním světě by to tedy pomalu vedlo k tomu, že bude klesat počet lidí, kteří trpí poruchami příjmu potravy. Zní to jako pohádka o dokonalém světě diverzity, ale realita je stále ještě jinde. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistik se v roce 2021 léčilo s některou poruchou příjmu potravy [https://www.prozeny.cz/tag/poruchy-prijmu-potravy-ppp-88746] přes 3 500 mladistvých, což je o 62 % procent více, než tomu bylo v roce 2017. A to hovoříme pouze o případech, které zachytil zdravotnický systém. Ve skutečnosti jsou čísla ještě vyšší. Jak s dítětem mluvit, pokud máte podezření, že se potýká s některou z poruch příjmu potravy? Na co by si měly dát pozor maminky ve vztahu ke svým dětem? Celý rozhovor s lékařkou Anetou Málkovou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování [https://www.prozeny.cz/sekce/zdravi-mudr-ovani-261]. Velký podíl na růstu případů poruch příjmu potravy má i pandemie covidu-19 a s ním spojená izolace. „Děti přišly o sociální kontakty a ocitly se v domácím prostředí, což v některých rodinách mohlo být plus, v jiných se ale zostřily problémy, které tam do té doby spaly. Jako třeba nefunkční vztahy, špatně nastavený režim či absence milovaného sportu či sociálních kontaktů. To vše dohromady mohlo být tou pomyslnou poslední třešničkou na dortu,“ vysvětluje lékařka Aneta Málková. Navíc se během pandemie u některých dětí rozvinuly psychické problémy [https://www.prozeny.cz/clanek/rodina-rodinne-vztahy-deprese-sebeposkozovani-uzkosti-dnesni-dospivajici-trpi-psychickymi-potizemi-vic-nez-kdy-jindy-88220], ať už deprese, nebo úzkosti, které u vzniku poruch příjmu potravy, jenž lze chápat jako psychosomatické onemocnění, také hrají roli. Pochvala, která tne do živého Domácí prostředí je jedním z hlavních aspektů, které mohou ovlivnit rozvoj poruch příjmu potravy u dětí. Přitom v tom vůbec nemusí hrát roli hloupé poznámky typu „Ty máš ale roztomilý kejtičky“. Stačí mnohem méně, jako „Tyhle šaty ty sluší“. Zdá se vám to úplně v pohodě? Ono vlastně je, ovšem za předpokladu, že máte zdravé sebevědomí [https://www.prozeny.cz/clanek/4-kroky-jak-si-zvysit-sebevedomi-naucte-se-zvladat-kritiku-a-rikat-ne-8997]. Jenže pokud je psychika nalomená, může osoba ve zdánlivě neškodné větě slyšet „Dneska ti to sluší, ale včera to byla hrůza“. A i taková drobnost může být dalším dílkem do skládačky s názvem anorexie [https://www.prozeny.cz/tag/anorexie-25318]. Aneta Málková proto klade velký důraz na sdílení emocí v rodině. Což může jít i ruku v ruce právě s tím, jak pochvaly formulujete. Může fungovat „Ty šaty ti udělaly radost, viď“ nebo „Zdá se mi, že se cítíš šťastně“. Cílem je odpoutat se od hodnocení zevnějšku. A to se netýká pouze komentářů, které doma padnou napřímo. Vyvarovat byste se měli i hodnocení lidí kolem. Jakmile budete hlasitě komentovat sousedku, že jí zase vyrostl zadek, či moderátorku v televizi, že v těch šatech vypadá hrozně, dítě si tohle všechno vezme a bude získávat dojem, že na vzhledu záleží. Víc, než si vlastně uvědomujeme. S kým jsme si povídali MUDr. Aneta Málková je všeobecná praktická lékařka se zaměřením na psychosomatický a celostní přístup ke zdraví a nemoci. Sama si kdysi prošla anorexií a bulimií [https://www.prozeny.cz/tag/bulimie-27073] a díky této zkušenosti dnes pomáhá nemocným s poruchami příjmu potravy. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 72Před 3 týdny 26:25

Tinnitus: Někdy stačí vyměnit polštář

Slyšíte, co jiní neslyší, ale nemoc v pravém slova smyslu to není. Přesto lidé postižení pískáním, šuměním a dalšími zvuky v uchu vyhledají pomoc lékaře s tím, že je to stav k zbláznění. Co ale zmůže odborník, když zvuky nelze změřit ani jinak diagnostikovat? Jistá naděje tu je. U tinnitu neplatí nic a platí všechno. Když vám někdo řekne, že ho způsobuje stres, může to tak být. Ale nemusí. Když se dočtete, že problém vzniká kvůli pobytu v hlučném prostředí, dá se tomu věřit. Ale ne každý muzikant nebo obráběč kovů tinnitem trpí. Kde tedy začít, pokud se chcete obtěžujících zvuků v uchu zbavit? „Je třeba udělat obrovské kontrolní vyšetření, abychom vyloučili zásadní typy nemocí, které by mohly tinnitus způsobit,“ říká doktor Petr Jirák, specialista ORL. Zvuky v uchu totiž může způsobit stav krční páteře, pak může pomoci fyzioterapie nebo někdy pouhá výměna polštáře. „Na vině může být i stav cév, které se zužují nebo z nějakého důvodu stáhnou a nedovedou do středního a vnitřního ucha dostatek krve. To může způsobit zánět nebo nádor či jiná příčina vyžadující aktivní léčbu,“ říká odborník. A když se nic z výše uvedeného nepotvrdí? Ani tak nejsou lékaři, a hlavně pacienti bezmocní. Alternativní pomoc Důležité je přijít včas, to platí u tinnitu stejně jako u jiných medicínských záležitostí. „Pokud problémy netrvají dlouho, tak se tinnitus daří poměrně hezky vyléčit. Pokud je ale trvalý, dlouhodobý, vznikl dávno, tak možnosti jsou velmi nízké,“ přiznává doktor Jirák. Nicméně od vyšetření neodrazuje ani lidi, kteří tinnitem trpí i několik let. „Pokud je tinitus jednostranný a pomaloučku, polehoučku se horší, tak je dobře, že pacient přijde. Nebudu mu umět pomoci s tinnitem, ale mohu vyloučit, že je za ním schovaná nějaká těžší choroba.“ Když nedokáže pomoci klasická medicína, mohou být alternativní metody úspěšnější? Podle primáře Jiráka lze dosáhnout dobrých výsledků s akupunkturou a akupresurou, existují i laserové terapie, ale nic není dopředu zaručené. A co zvuková terapie, kdy si postižený pouští do uší jiné zvuky? Pomůže odbourat tinnitus? Jaké jsou další možnosti léčby? Může tinnitus způsobit voda nateklá do ucha při koupání nebo časté záněty středního ucha? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podastu MUDr.ování. S kým jsme se povídali?  MUDr. Petr Jirák vystudoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, jeho specializací je otorinolaryngologie. V současné době je primářem Oddělení ORL a chirurgie hlavy a krku Nemocnice na Homolce. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 7123. srpen 2023 32:00

Proč vylítne krevní tlak, když se nám chce čůrat

Chcete vědět, jak dlouho budete žít? Stačí vám jediné vyšetření. A narozdíl od minulosti, kdy šlo o dosti krvavou proceduru, ani trochu nebolí. Každý druhý člověk v téhle zemi zemře na kardiovaskulární nemoc. Můžete se rozpočítat. První, druhý, první, druhý. Jak nebýt v životě ten druhý? Sledujte svůj krevní tlak. A když bude něco v nepořádku, řešte to hned. „Krevní tlak se těsně pojí s prognózou jedince, to znamená, jak dlouho bude žít. Protože čím je krevní tlak vyšší, tím jsou cévy méně pružné,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování lékařka Eva Kociánová s tím, že tento stav vede ke kardiovaskulárním komplikacím a člověka přímo ohrožuje na životě v dlouhodobém horizontu. „Zvýšený a vysoký krevní tlak razantně zkracují naše dožití,“ uvádí v rozhovoru kardioložka. Nejen infarkt, ale i demence Než byly vynalezeny tonometry, krevní tlak se měřil tak, že se otevřela arterie a podle toho, jak vysoko krev stříkala, případně vystoupala v hadičce, lékaři poznali, jak na tom dotyčný je. Co ale hodnota vůbec udává? „Jak krev tlačí na krevní stěnu. Z toho vyplývá, že krevní tlak ovlivňuje celý organismus, všechny orgány. Některé jsou na něj citlivější, to je srdce a ledviny, u pánů také erektilní tělesa. Tam se také nejdřív pozná, že je něco v nepořádku,“ říká lékařka. Zkoumají se ale i další dopady vysokého krevního tlaku na jedince. „Například to, jak moc může zvýšit riziko demence. Ukazuje se, že korelace je velice těsná a že pokud budete mít v padesáti letech vysoký krevní tlak, tak riziko, že budete v budoucnu dementní, je o šedesát procent vyšší,“ uvádí MUDr. Kociánová. Normální nebo vysoký? Normální vysoký Jestli teď krčíte rameny a říkáte hm, ale já mám hypertenzi po mamince, co s tím nadělám, vězte, že naděláte dost. „Obecně se role genetiky nadhodnocuje. Protože to, co dědíme, jsou nejen geny, ale i životní styl. Ano, existují genetické formy hypertenze, ale jsou jich řádově procenta. Dědíme predispozice, takže i když ,šanci´ onemocnět máme, do velice významné míry se tomu dá vzepřít životním stylem,“ říká lékařka. Jaké jsou rizikové faktory pro vznik hypertenze? Jaká hodnota krevního tlaku je správná a co už je moc? Co to znamená, když lékař řekne, máte ,normální vysoký´ krevní tlak? A máme stejný tlak na obou rukou? Celý rozhovor s odbornicí si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme se povídali?  MUDr. Eva Kociánová, Ph.D. je vedoucí lékařka Centra pro hypertenzi a sekundární prevenci na 1. interní klinice – kardiologické FN Olomouc a garantka projektu Nebuď pod tlakem. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 7016. srpen 2023 21:49

Mužský přechod může trvat i čtyřicet let

Jestli si pánové myslí, že střídání nálad a návaly horka jsou v rámci hormonální nerovnováhy rezervovány jen pro ženy, mýlí se. I s muži dokážou hormony pěkně zamávat. Jen se to děje v trochu jiném režimu. A podstatně déle. Otcové dnešních mužů prý měli o dvacet procent vyšší hladinu testosteronu než generace, která přišla po nich. Je to snad vědecky podložené znamení, že nad mužností se opravdu definitivně stahují mračna? Ne tak docela. Doktor Drahomír Havlíček sice mezigenerační pokles potvrzuje, ale odlišné naměřené hodnoty prý mohla způsobit i preciznější diagnostika. Citlivé přístroje a testy zkrátka odhalí i to, co dříve zůstalo nerozpoznáno. „Také nelze jednoznačně říci, že by dnes muži byli ,menšími´ muži než dříve. Pokud má někdo dvojnásobně vyšší hladinu testosteronu, ještě to neznamená, že by měl být také dvojnásobně výkonnější,“ uvádí doktor Havlíček. Kdy je čas na sex? Že testosteron mužům v čase klesá [https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-priznaky-nizke-hladiny-testosteronu-ktere-by-muzi-nemeli-nikdy-podcenovat-40024791], je biologicky daný fakt. Jeho hladina se mění i během dne. [https://www.novinky.cz/clanek/zena-vztahy-a-sex-hladina-testosteronu-i-libido-u-muzu-kolisa-podle-prostredi-72029] „Nejvyšší je brzy nad ránem, k večeru výrazně klesá, takže muž jde spát s nejnižšími hodnotami. Po třech hodinách spánku, což je minimum, které organismus potřebuje k tomu, aby se testosteron začal syntetizovat, začíná hladina znovu stoupat,“ říká odborník. Jak tuto informaci muži využijí, necháme už na nich. Dobré je ale vědět, že aspekt sexuálního života je jeden z mnoha, který hladina mužského hormonu ovlivňuje. „Libido testosteron ovlivňuje jak v rovině kvality, tak v rovině frekvence,“ říká doktor Havlíček s tím, že klesající hladinu testosteronu lze zastavit. Čím víc hormonu, tím víc dětí? „Můžeme to přirovnat k hormonální substituci u žen, podobnosti tam jsou. Ale taky zásadní rozdíly. Navíc lze mužský ,přechod´ obtížně kvantifikovat, protože zatímco u žen trvá několik let, u mužů se můžeme bavit o několika desítkách let, během kterých testosteron ubývá. Třeba o čtyřiceti,“ překvapuje odborník a dodává, že některé příznaky typické pro ženskou menopauzu se mohou objevit i u mužů. Jaké příznaky to jsou? Dá se hladina testosteronu ovlivnit i v „domácích“ podmínkách? A proč se mýlí ten, kdo si myslí, že hladina testosteronu primárně souvisí s plodností muže? Celý rozhovor s odborníkem na testosteronovou substituční léčbu si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme se povídali?  MUDr. Drahomír Havlíček MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 682. srpen 2023 28:23

Kouření - tuhle část emancipace si ženy mohly odpustit

Před sto lety byla rakovina plic vzácná. Pak se ale začaly cigarety vyrábět strojově a raketově stoupl nejen počet kuřáků, ale také onemocnění plicním karcinomem. Nejprve se tak stalo u mužů, později také u žen, které toužily pány ve všem dohnat. Tak proč ne i v kouření. Teď ženy dokonce vedou. U mužů se totiž nově objevené nádory plic [https://www.prozeny.cz/clanek/rakoviny-plic-u-zen-pribyva-u-muzu-klesa-pricina-koureni-64936] ustálily na víceméně stejném počtu, ale dámy se stále potýkají s nárůstem. Říká se tomu odložený efekt. „Když začnete kouřit, tak se svého karcinomu plic dožijete za deset, dvacet let,“ říká v nové epizodě podcastu MUDr.ování penumoložka Martina Koziar Vašáková. Kouření vs vapování Zatímco dnešní šedesátnice se vesele prokouřily koncem dvacátého století, zahaleny dýmem mentolek a dalších cigaret tvářících se zdravě, dcery mají pocit, že na to vyzrály. Tu ošklivou páchnoucí věc, která je z vás i oblečení cítit na sto honů, vyměnily za nahřívaný tabák, ideálně ovoněný, aby to působilo přírodně. Počet kuřáků díky tomu sice stagnuje, ale radostná zpráva je to jen zdánlivě. „Místo toho, aby dnes lidé kouřili cigarety čili hořící tabákové výrobky, přecházejí na jiné způsoby inhalace nikotinu [https://www.prozeny.cz/clanek/zdravi-nove-formy-nikotinu-umite-je-rozlisit-a-vite-ktere-jsou-vic-rizikove-84213]. To mně ale připadá jako další pandemie, která nám přinese jistě mnoho dalších zánětlivých i nádorových nemocí,“ varuje profesorka Koziar Vašáková. Každý den s jedem Nikotin najdete v seznamu jedů a toxických látek, takže debata o jeho zdravějším užívání je nesmyslná. „Každý by si měl uvědomit, že nikotin nemá žádnou bezpečnou dávku [https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-nikotin-zvysuje-riziko-rakoviny-plic-a-metastaz-do-mozku-40327223], škodí v jakémkoliv množství,“ říká v rozhovoru odbornice. A navíc, vapovat můžeme prakticky všude, takže do těla dostaneme mnohem větší dávky nikotinu, protože ho lze inhalovat prakticky nepřetržitě. „A to nemluvím o náhražkách v podobě nikotinových sáčků [https://www.novinky.cz/clanek/domaci-mene-nikotinu-a-neatraktivni-vzhled-ministerstvo-chysta-vyhlasku-o-nikotinovych-saccich-40414329], kdy školák do sebe může dostat až čtyřicetinásobnou dávku nikotinu, než kdyby někde za bukem kouřil cigarety,“ doplňuje pneumoložka s tím, že podle dotazníkového šetření u žáků středních škol a druhého stupně základních škol víme, že většina považuje zmíněné sáčky, vapování [https://www.novinky.cz/clanek/zena-zdravi-vaping-neboli-koureni-e-cigaret-docasne-ovlivnuje-funkci-krevnich-cev-u-zdravych-lidi-40295454] a podobně za běžnou součást svého života. „Je to nová forma narkomanie a my nevíme, co to udělá za dvacet let, co bude ten biologický odložený efekt. Stejně jako nikdo netušil, že kouření způsobí obrovský nárůst nádorů plic, kardiovaskulární nemoci, demenci.“ Vzácnější než srdce Říká se, že plíce nebolí. A je to pravda, ostatně i proto bývá karcinom plic [https://www.prozeny.cz/clanek/6-pricin-rakoviny-plic-ktere-nemaji-co-delat-s-kourenim-52304] odhalen v mnoha případech tak pozdě, že už nádor není možné vyléčit. Přesto, snad každý zná silnou řezavou bolest na hrudi, když se potýká s nemocí horních cest dýchacích. „Samotné plíce nebolí, ale bolí struktury, které je obklopují. Třeba průdušnice, když máte virový zánět průdušek, bolí tak moc, že někdo raději nekašle,“ říká profesorka. V rozhovoru se také dozvíte, jak velkou plochu by zabraly plíce, kdyby se rozprostřely, v čem jsou choulostivější než lidské srdce, proč nikdy nevydechneme všechen vzduch a jak to, že zápal plic může vzniknout kvůli obezitě. S kým jsme si povídali? Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D. je přednostka Pneumologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní Thomayerovy nemocnice a předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti [https://www.cls.cz/spolecnosti-a-spolky-lekaru/ceska-pneumologicka-a-ftizeologicka-spolecnost-70] (ČPFS) ČLS JEP. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 6726. červenec 2023 28:38

Když se duše pere s tělem… Psychosomatická medicína zkoumá, jak se naše prožitky odrážejí v těle

Jestli něco člověk nemůže Jaroslavu Duškovi a jeho výrokům o rakovině coby vědomé sebevraždě upřít, je rozvíření debaty o psychosomatice. Neboli o vlivu našeho způsobu života, jeho prožívání a duševního nastavení na fyzické zdraví. O zmiňovaném pánovi si můžeme myslet cokoliv, ale o propojení těla a duše snad už nikdo nepochybuje. Je zbytečné znovu rozebírat hercova slova, soudní lidé si svůj názor udělali. Ale přece jen, nejsou odborníci na psychosomatiku v odsudku shovívavější? Oni přece dobře vědí, že nemocná duše dokáže přenést nemoc na tělo. „Zdá se mi to hodně silné a hodně necitlivé vyjádření. Dnes už nikdo nepochybuje, že to, co prožíváme nebo cítíme, má spojitost s tím, co se děje v těle. Které přesně mechanismy se na tom podílejí, se ale pořád zkoumá,“ říká psychiatrička Daniela Šroubková z Psychosomatického centra Praha v nové epizodě podcastu MUDr.ování [https://www.prozeny.cz/sekce/zdravi-mudr-ovani-261]. Podle odbornice jsou ve hře neuronální, metabolické a hormonální systémy. „Také už víme, že mozek a další orgány jsou schopné získávat informace nejen z vnitřního, ale i z vnějšího prostředí. Nově se dokonce hovoří o srdečním magnetickém poli nebo o mikrobiomu ve střevě. A skrz tyhle systémy jsou ovlivňovány skrz naše prožívání,“ vysvětluje odbornice na psychosomatickou medicínu. Tréma i radost se na těle odrazí Pokud jde o konkrétní Duškovo tvrzení, Daniela Šroubková ho považuje na nešťastné. „Rozhodně bych se ohradila proti slovu vědomě, to by nemohl potvrdit žádný člověk s rakovinou. Jsou samozřejmě nějaké duchovní proudy, které hovoří o tom, že si život svým způsobem nějak tvoříme, nicméně debata, která se kolem strhla, nepomůže nikomu. Ani lidem s rakovinou, ani těm, kteří je léčí. A těm, kteří mají problém se životem, už vůbec.“ Jestli ještě pořád tápete, o čem psychosomatika vlastně je, vzpomeňte si na trému [https://www.prozeny.cz/tag/trema-90213]. Zrychlený tep, svírání kolem žaludku, zhoršené dýchání, to je typická psychosomatická reakce, kdy pocit ovlivňuje tělesné procesy. Anebo radost. „Kromě malé trémy, co mě ve studiu čeká, jsem se i trochu těšila. Takže jsem se narovnala a rozjasnil se mi pohled. A takové věci zažíváme pořád,“ popisuje na svém příkladu odbornice. „Nejde tady vůbec o žádný alternativní proud medicíny, psychosomatika má své teoretické základy, pracuje na bio-psycho-sociálním modelu a základy těchto věd jdou v našem prostředí dávno položeny.“ Proč potřebuje žena při porodu klid Daniela Šroubková se kromě jiných pacientů věnuje také matkám před porodem a při porodu. „Porod [https://www.prozeny.cz/tag/porod-38038] je velký psychosomatický proces, nesmírně složitý. Podílí se na něm řada hormonů, které jsou vyladěné v jedinečné souhře. Pokud se do tohoto koktejlu, kde hraje hlavní roli hormon oxytocin, dostane adrenalin, což je hormon, který tělo vyplavuje při požitku ohrožení a stresu, je známo, že porod má tendenci se zastavit,“ vysvětluje lékařka jeden z mnoha příkladů, kdy prožívání výrazně ovlivňuje fyziologické procesy. V rozhovoru přidává další příklady, kdy se duše malinko „pere“ s tělem a vysvětluje, v čem jí při léčbě pomáhají věty typu „špatně se mi dýchá, protože na mě všechno leží“. Jaké jsou nejčastější psychosomatické poruchy? Kde se hromadí emoce, které nepouštíme ven? A opravdu platí "Věř a víra tvá tě uzdraví"? Celý rozhovor s psychiatričkou si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. S kým jsme si povídali? Psychiatrička a psychoterapeutka Daniela Šroubková studovala 2. lékařskou fakultu UK, část studia absolvovala na australské Sydney University. Pracovala na Psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, v Krizovém centru Riaps nebo ve společnosti pro zdravé rodičovství Aperio. V současné době působí v Psychosomatickém centru Praha, které spoluzakládala. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz]. 

Epizoda 6619. červenec 2023 26:34

Proč nefunguje dieta podle krevních skupin

Krev sice není orgán v pravém slova smyslu, nicméně hodně lékařů ji tak vnímá. Je to „orgán“ hodně neposedný a také trochu záhadný. Proč má například různé skupiny a skutečně je dobrý nápad uvažovat o transfuzi od mladého dárce jen proto, abychom si udrželi svěžest a zdraví?  Před pár týdny proběhla médii zpráva, že si otec nechal do žil vpíchnout krev svého osmnáctiletého syna s tím, že tatínka to báječně omladí. „Je to úsměvné a principiálně nesmyl,“ komentuje v nové epizodě podcastu MUDr.ování případ profesor Jakub Radocha ze IV. Interní hematologické kliniky lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové.  Jaká je nejčastější nemoc krve? Jaký prvek často chybí ženám a proč? Opravdu nám může ztuhnout krev v žilách, když se lekneme? A v jakých případech lékaři ještě stále používají historickou metodu pouštění žilou? Celý rozhovor s odborníkem si můžete poslechnout v podcastu MUDr.ování. Jakub Radocha vysvětluje: „Zdraví krve neovlivňuje primárně věk, podstatné je, jestli člověk přijímá dostatek stavebních prvků, z nichž se krev sestává. Důležité jsou bílkoviny, železo a vitamin B12. Na to by si měli dát pozor vegetariáni, protože spoustu důležitých nutrientů pro tvorbu červených krvinek obsahuje masitá strava,“ říká odborník a dodává, že zásadní je také příjem tekutin, protože tekutá složka neboli krevní plazma je médium, ve kterém jsou všechny důležité látky rozpuštěny a distribuovány po těle. O krevních skupinách Lidská krev má sice v základu plus minus stejné složení, ale co krevní skupiny? Má medicína vysvětlení pro jejich existenci? „Občas se tvrdí, že existují kvůli patogenům, jako je třeba malárie, kde některé krvinky jsou méně vnímavé vůči parazitům. Nicméně malárie se nevyskytuje všude na světě, zatímco všude na světě mají lidé různé krevní skupiny. Takže toto vysvětlení poněkud pokulhává. Přiznám se, že jsem dosud nenarazil na důvod, proč je tolik krevních skupin. Je to asi stejné, jako když se zeptáte, proč jsou na světě blonďáci a tmavovlasí. U krve, stejně jako u vlasů, nejspíš půjde o genetický polymorfismus a pestrost,“ uvažuje v podcastu docent Jakub Radocha. Pokud tedy krevní skupiny nemají pro lidské tělo hlubší význam, nebo o něm zatím nevíme, je jasné, že návody, co a jak konzumovat, když jste A, B, 0, případně kombinace, jsou tak trochu vycucané z prstu. „Já mám krevní skupinu B+ a nikdy jsme se nezabýval tím, jestli mám jíst něco jiného než moje žena, která má krevní skupinu nula,“ komentuje nápad stravovat se či snad dokonce hubnout podle krevních skupin odborník. Kolik krve můžete ztratit? Je důležité vědět, jakou máte krevní skupinu? „Je to výhoda, ale určitě vás neznalost nepřipraví o život,“ uklidňuje hematolog s tím, že ve vypjatých situacích, jako je třeba dopravní nehoda, dostanete univerzální krev, kterou má záchranka vždycky nachystanou. A pokud jde o případy méně akutní, vaši informaci si zdravotníci stejně ověří. I v medicíně zkrátka platí, důvěřuj, ale prověřuj. Každopádně uklidňující může být fakt, že lidský organismus celkem bez úhony snese ztrátu až půl litru krve. To je asi desetina celkového objemu, neb každému z nás koluje v žilách plus minus pět litrů krve. „Záleží na tom, jak je člověk velký, hydratovaný, také na hmotnosti, protože těžší lidé mají krve víc, ale v zásadě je to pořád kolem těch pěti litrů,“ říká Jakub Radocha. S kým jsme si povídali? Docent Jakub Radocha, Ph.D. studoval Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Hradci Králové. V současné době působí na IV. Interní hematologické klinice téže fakulty, jeho specializací je hematoonkologie. Pracuje jako vedoucí lékař Transplantačního oddělení. Je držitelem ceny Josefa Hlávky, která se uděluje za původní vědeckou monografii, a působí též jako pedagog. MUDr.ování je podcast o zdraví se zdravým rozumem a srozumitelně. Specialisty ve svých oborech zpovídá publicistka Lucie Šilhová [https://www.prozeny.cz/autor/lucie-silhova-503], která se tématy týkajícími se zdraví a životního stylu zabývá celou svoji téměř třicetiletou kariéru.   * Nový díl vychází každou středu v 11:00. * Každý pátek si k tématu můžete přečíst i rozšiřující článek na webu ProZeny.cz [https://www.prozeny.cz/].  * Své názory, otázky či stížnosti nám můžete posílat na adresu info.prozeny@firma.seznam.cz [info.prozeny@firma.seznam.cz].