Téma Plus
22. leden 2022

Poslechněte si podcast: Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Tvář neznáme, ale tušíme, co asi prožil

Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.

53:55

Téma Plus

Vydává: Český rozhlas

Zajímavé události i osobnosti pohledem odborníků i dobových dokumentů

Web

Před třemi dny 53:18

Emil Hácha – příběh velké oběti. Jak dnes vnímat odkaz protektorátního prezidenta?

Složitou a nejednoznačnou postavou moderní české historie je Emil Hácha, který se narodil 12. července 1872 v Trhových Svinech. Prezident sloužící v nejtěžším období našeho novodobého státu byl pomyslně odsouzený většinou české společnosti prakticky bezprostředně po konci války, ještě v posledních chvílích svého života.

Před 2 týdny 53:47

Odcházení československých prezidentů. Abdikace kvůli zdraví se střídaly s převraty a smrtí v úřadu

Československo mělo za dobu své existence celkem devět prezidentů. Ani jeden z nich neukončil svůj úřad „přirozenou cestou“, že by mu zkrátka vypršel mandát. Jak k tomu došlo? Odpověď v sobě snoubí vypjaté dějiny 20. století společně s náhodou – a kdo chce věřit na osud, tomu říkat i takto. Odcházení našich prezidentů mělo své logické předpoklady a důsledky.

Před 3 týdny 53:57

Jak to bylo, Vondrovi? Kolik měl společného svět normalizačních seriálů a skutečný život

„Červánky zániku ozařují všechno kouzlem nostalgie, i gilotinu,“ píše Milan Kundera v úvodu Nesnesitelné lehkosti bytí. Platí to o lecčems. Třeba i o dílech československé populární kultury 70. a 80. let, které mnozí tak rádi sledují. V nejistých časech prvních lockdownů dokonce televize zřídila zvláštní kanál, kde se tato tvorba vysílala jako konejšivý prostředek.

Před 3 týdny 53:24

Tři klíčové dny v životě Gorbačova aneb Puč, který znamenal rozpad Sovětského svazu

Když se Rusové 19. srpna 1991 probudili a zapnuli si rádia a televize, nestačili se divit. Po více než šesti letech Gorbačovovy perestrojky se z přijímačů najednou linula vážná hudba. Událost analyzují rusista Milan Dvořák, novináři Jefim Fištejn, Alexandr Mitrofanov a Jaroslav Šimov a politický analytik a bývalý diplomat v Rusku Vladimír Votápek.

Před 3 týdny 53:54

Zemřel Michail Gorbačov. Připomeňte si, jak zaniklo impérium Sovětský svaz

Ve věku 91 let zemřel po dlouhé a těžké nemoci někdejší prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov. V pořadu Téma Plus rozebíráme jeho roli v rozpadu SSSR. Politici tehdy měli jednat o ekonomice, místo toho oznámili, že po 69 letech se uzavřela existenci kdysi tak mocného sovětského impéria.

20. srpen 2022 53:38

Totální blahobyt odložen na neurčito. KSČ se za normalizace nechtěla nikam hnát, jen udržet

„Ta strana musí vydržet všechno!“ pravil Gustáv Husák na setkání s kladenskými straníky v roce 1981, na přípravné konferenci k 16. sjezdu KSČ. Šlo o jednu ze spíše výjimečných ironických poznámek stárnoucího a viditelně unaveného generálního tajemníka, když komentoval chabé pracovní nasazení v továrnách, hutích, v administrativě. Normalizační stabilita se stávala čím dál dýchavičnější. Dějinami KSČ ve společnosti provází devátý díl série Soudruzi Jana Sedmidubského.

13. srpen 2022 53:58

Zlatá šedesátá měla háček. Nikdo se neodvážil pojmenovat pravý stav věcí a cíle komunistické strany

Šedesátá léta minulého století, tedy pozdní éra vlády Antonína Novotného, se většině občanů Československa vryla do paměti jako období postupného uvolňování svěrací kazajky první poloviny 50. let a pomalé, ale postupem času znatelné liberalizace poměrů – kulturních, hospodářských a nakonec i politických. Celý proces měl ale háček. Pravý stav věcí a cíle, kterých mělo být dosaženo, se ve skutečnosti nikdo neodvážil pojmenovat.

6. srpen 2022 54:01

A teď vám zlevníme rádia a pračky. Po smrti Stalina a měnové reformě přišel čas na cukr a uvolnění

Od roku 1953 do konce 50. let ušlo Československo další kus cesty pod vedením KSČ. Zatímco prvních pět let vlády této strany, od převratu v únoru 1948 do a smrti Josifa Stalina a Klementa Gottwalda v březnu 1953, je spojeno s politickým terorem a hospodářským rozvratem, zbylých sedm let do roku 1960 charakterizuje lehké uvolňování šroubů a hlavně hledání nových strategií pro uklidnění obyvatelstva. Co způsobilo ten obrat, mapuje další díl cyklu Soudruzi Jana Sedmidubského.

23. červenec 2022 53:42

Dějiny KSČ aneb Jak nám v letech 1943 – 1948 vyvlastnili Československo

Když se v Moskvě v březnu 1945 dohadoval vládní program, později nazvaný Košický, byli na to exiloví komunisté připraveni. Na rozdíl od demokratů, kteří z Londýna přiletěli s prázdnýma rukama. I to, že se Beneš vracel domů přes Moskvu, bylo symbolické - už v roce 1943 podepsala exilová vláda se SSSR Smlouvu o přátelství. Neznamená to, že už tehdy bylo rozhodnuto. Ale cesta byla nastoupena.

16. červenec 2022 53:49

Do války za Československo, nebo za Sověty? O otočkách v politice KSČ v předvečer světové války

KSČ se v době první republiky profilovala jako antisystémová strana, která je schopná a ochotná existovat i jako paralelní, napůl ilegální struktura. To jí dávalo v dobách po mnichovské dohodě v roce 1938 možnost se přizpůsobit potřebám odboje pružněji než ostatním stranám. Na druhou stranu instrukce, které v letech 1939 až 1941 přicházely z Moskvy, byly až do roku 1941 často vzdálené realitě protektorátního útlaku.