Umělá inteligence uhání kupředu mílovými kroky a v oblasti generovaného videa to platí snad víc než kde jinde. Zatímco ještě nedávno jsme se smáli podivným deformacím a špatně vygenerovaným prstům, dnes jsme ve fázi, kdy se AI nástroje stávají běžnou součástí filmových a reklamních produkcí. O tomto raketovém vývoji jsme si povídali s Davidem Spáčilem, průkopníkem AI videa v Česku, v nejnovější epizodě našeho podcastu.

David nám v rozhovoru poodkryl pokličku svého každodenního pracovního procesu. Už dávno neplatí, že by dobré video vznikalo kliknutím na jediné tlačítko v jedné aplikaci. Klíčem je chytře kombinovat různé modely. Zjistili jsme, že na dynamické akční záběry je skvělé využívat specifické asijské modely, ale jakmile potřebujete, aby postava plynule a přirozeně mluvila česky, je lepší sáhnout po nástrojích od Googlu, které momentálně zvládají tuzemský lipsync o poznání lépe.

Právě lipsync je mimochodem zajímavý fenomén k zamyšlení. Lidé dnes na nepřesné pohyby rtů vygenerovaných postav poukazují s obrovskou kritikou a hledají v tom důkazy selhání technologie. Přitom u klasického dabingu u starých komedií s Louisem de Funesem nám desítky let vůbec nevadilo, že zvuk s obrazem dokonale nelícuje. Náš mozek si to prostě spojil a příběh fungoval.

Obrovským tématem epizody je celková demokratizace produkce. Záběry z jiných planet nebo složité sci-fi transformace, které by ještě před třemi lety stály nesmyslné částky, lze dnes s dobrým promptem a trochou trpělivosti vygenerovat za pár dolarů z obýváku. To otevírá dveře nespoutané kreativitě. Má to ale i háček. Přináší to s sebou vlnu průměrného balastu, který zahlcuje sociální sítě. David je však optimista a věří, že lidstvo všechny tyto laciné trendy rychle proběhne a na konci opět vyhraje ten, kdo přinese skutečně originální nápad a příběh.

Nezůstali jsme ale celou dobu jen u klávesnice. David nám vyprávěl i o nutnosti pravidelného digitálního detoxu. Jako člověk, který se živí nejmodernějšími technologiemi, potřebuje několikrát do roka zmizet do divoké přírody jako outdoorový průvodce. Zvláštní místo v jeho srdci má Island, kam jezdí vyhledávat skrytá místa mimo hlavní turistické trasy. Ukazuje se, že fyzická únava v nevlídném počasí dokáže psychice prospět mnohem více než nekonečné scrollování dokonalým digitálním obsahem.

Pokud vás zajímá, kde s AI videem začít, jaké konkrétní platformy a kurzy si pro první experimenty vybrat nebo jaký bude mít umělá inteligence dopad na ceny čipů, pusťte si celý rozhovor. Je nabitý obrovským množstvím praxe a velmi střízlivých pohledů na budoucnost.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

V šesté epizodě našeho podcastu jsme se podívali na aktuální turbulence ve světě umělé inteligence. Hlavním tématem se stal takřka fantomový model Fable 5 od společnosti Anthropic. Model byl sice na chvíli vypuštěn mezi uživatele, ale následně byl razantně vypnut a zablokován, protože ho Amazon a americká vláda vyhodnotili jako obrovské bezpečnostní riziko.

Zjistilo se totiž, že podvozek tohoto modelu zvanému Mythos je natolik pokročilý, že pro dosažení cíle klidně vypne bezpečnostní opatření v databázi, jen aby ji zrychlil. V několika procentech případů dokonce zvládl splnit tajný úkol tak, že o něm záměrně vymazal veškeré zmínky ve svých vnitřních logách. Otázkou zůstává, kam se teď Anthropic posune a co to znamená pro jejich plánovaný vstup na burzu.

Dalším velkým tématem byl Claude Design a Claude Code. Dlouho jsme si stěžovali, že weby a prezentace generované umělou inteligencí vypadají všechny stejně a fádně. Claude ale mění pravidla hry. Stačí mu nahrát screenshot vašeho webu nebo základní brand manuál a on sám pochopí barvy, fonty i rozložení. Následně vám vygeneruje unikátní design, který si můžete dále interaktivně upravovat. Je to obrovské zrychlení pro menší firmy a zajímavá alternativa k nástrojům jako je Figma.

Kromě toho jsme probrali i uměleckou tvorbu. Bývalá zaměstnankyně Pixaru ukázala na festivalu Tribeca krátký film vytvořený za pomoci upravených modelů Imagen a Veo od Googlu. Dokazuje to, že AI už nemusí být jen nástroj pro generování náhodných obrázků, ale plnohodnotný prostředek k realizaci konkrétní autorské vize.

Na konci epizody jsme se věnovali bezpečnosti. Bavili jsme se o tom, jak ukládání příliš mnoha informací do paměti AI modelů paradoxně zhoršuje jejich schopnost správně odpovídat, protože model začne slepě věřit starým datům. Největší mrazení ale způsobil nový trik hackerů. Těm stačí poslat na váš účet minimální částku s textem, který obsahuje skrytý prompt. Když se pak v bankovnictví zeptáte chatbota na poslední transakce, tento prompt ho zmate a on vám sám nabídne podvodný odkaz k ověření. Technologický vývoj jde nezadržitelně kupředu, ale jak se ukazuje, bezpečnost občas těžce zaspává.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Pátý díl podcastu Kde skončí zítřek? nás bere na divokou jízdu současným stavem umělé inteligence – ukazuje její ohromující kreativní potenciál, ale i děsivou naivitu, se kterou dokáže šířit lži.

Mezi hlavní taháky patří novinky na poli jazykových modelů. Gemini 3.5 Flash zrychluje (i zdražuje), Claude Opus se posouvá na verzi 4.8 a vývojářům dělá radost nový model Composer 2.5 v prostředí Cursor, který je speciálně trénovaný na kódování a válcuje poměrem cena/výkon i mnohem dražší modely.

Nejzajímavější částí epizody jsou ale praktické experimenty moderátorů. Věděli jste, že dnes stačí jediná fotka z ulice, aby AI (v tomto případě služba Hai3D) vytvořila do pár minut 3D model, který si do hodiny vytisknete na tiskárně? Moderátoři to otestovali na známé brněnské soše spravedlnosti. Dalším obrovským tématem jsou tzv. MCP servery. Ty umožňují jazykovým modelům sahat do externích aplikací. Z obyčejného chatu s modelem Claude tak lze jednoduše instruovat nástroje pro generování videa (jako Hixfield či Atlas Cloud) a vytvořit komplexní video bez nutnosti otevírat jakýkoliv editor. Budoucnost zřejmě směřuje k “AI operačním systémům”, kde nebudeme instalovat aplikace, ale naši osobní AI agenti budou sami propojovat potřebné cloudové nástroje.

Došlo i na lokální scénu: Seznam.cz vypustil vlastního AI asistenta, který sice trochu klopýtá ve faktických otázkách v porovnání s giganty, ale slibuje zajímavé napojení na české zpravodajství či mapy.

Závěr ovšem patřil velkému varování. Vědci na internet vypustili informace o zcela smyšlené nemoci z modrého světla jménem “Bixonimánie”. Během chvíle tuto hloupost jazykové modely začlenily do svých znalostí a dokonce ji začali citovat skuteční vědci v Indii. Epizoda tak slouží jako perfektní připomínka: umělá inteligence nám už dnes postaví dům i napíše program, ale selský rozum a ověřování faktů za nás zatím neudělá.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Výzkumníci z Anthropicu našli způsob, jak v modelech vyvolat a měřit emoce. Demonstrujeme, jak přesná kalibrace těchto vektorů přímo určuje chování systému a zabraňuje obcházení bezpečnosti při plnění složitých úkolů. V bloku o filmové produkci hodnotíme reakce tradičního Hollywoodu, nová pravidla festivalů a rostoucí potřebu kurátorství obsahu v době, kdy umělá inteligence generuje tisíce vizuálně dokonalých klonů. Přikládáme výsledky testování obrazových modelů. GPT Images 2 vytlačuje dokonalost ve prospěch autenticity mobilních momentek, Gemini si drží kvalitu v komerční grafice. Představujeme nástroj Paper Clip pro orchestraci autonomních agentů. Detailně rozebíráme náš experiment, při kterém virtuální CEO řízený modelem Claude samostatně vymyslel a pomocí levnějších sub-agentů naprogramoval e-shop. Epizodu uzavíráme analýzou měnících se návyků uživatelů internetu, kteří omezují scrollování na sociálních sítích, a odkazem na platformu Autosprite.io pro rychlou tvorbu herních assetů.Odkazy a zdroje zmíněné v podcastu:

• Model Claude 4.5 Sonnet (Anthropic) a výzkum funkčních emocí

• World AI Film Festival v Cannes

• Generátory obrázků: GPT Images 2, Gemini (Nano Banana Pro)

• Paper Clip (open-source systém pro AI agenty)

• OpenRouter (platforma pro přístup k různým LLM)

• Autosprite.io (nástroj pro generování animací a spritů pro herní postavy)

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Třetí epizoda podcastu přináší po několikatýdenní pauze masivní smršť technologických novinek. Hlavní událostí je konec Tima Cooka na pozici šéfa Applu, kterého by měl nahradit hardwarový expert John Ternus. Vedle budoucnosti nakousnutého jablka a spekulací o novém skládacím iPhonu jsme detailně rozebrali i naprostou lavinu nově vydaných jazykových modelů, mezi kterými nechybí GPT-55, čínský DeepSeek verze 4 či Claude Opus 4.7.

I když se může zdát, že umělou inteligencí dnes žije celý svět, nedávná statistika ukázala, že celých 84 % lidí ji ještě nikdy v životě nepoužilo. Ti, kteří ji naopak využívají naplno – například k takzvanému “vibe codingu” (programování pomocí AI) – se teď musí potýkat s extrémním zdražováním API u těch nejlepších modelů. Jak obrovskou moc tyto nové systémy už mají, dokázal navíc nedávno uniklý model Anthropic Mythos, který dokázal téměř okamžitě odhalit hned 271 skrytých zranitelností v prohlížeči Firefox.

V epizodě nechybí ani fascinující střípky z robotiky a firemní kultury. Dozvíte se o humanoidním robotovi, který zaběhl půlmaraton za pouhých 50 minut, i o robotické ruce od Sony, jež svými nechyvatelnými podáními drtí profesionály v ping-pongu. Nakousli jsme také trochu dystopické novinky z Mety, kde si Mark Zuckerberg trénuje vlastního AI dvojníka. Na odlehčení jsme si ale nechali tip na bizarní aplikaci “Slap” – ta promění váš MacBook v nástroj, který při poplácání rukou vydává různé zvuky, a svému tvůrci takto jednoduchý nápad dokázal za pouhých pár dní vydělat 3500 dolarů.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Tento týden přinesl hned několik signálů, že technologické tempo se nezpomaluje. Anthropic má v API referencích stopy po Claude Opus 4.7, přičemž se spekuluje, že výkon předchůdce byl záměrně snížen jako příprava na nový model. Zároveň firma buduje vlastní platformu pro vývoj aplikací — posun od výzkumné organizace směrem k technologické platformě, která chce hrát v lize Google AI Studia a Azure.

Na fyzickém světě bylo stejně rušno. Siemens a startup Humanoid otestovali humanoidního robota HMND 01 Alpha přímo v německé továrně — 60 manipulací za hodinu, přes 90 % úspěšnost, 8 hodin bez přestávky, a celý vývoj za 7 měsíců místo standardních dvou let díky NVIDIA simulaci. Paralelně čínský Unitree začal prodávat svého humanoida R1 na AliExpressu za 8 150 dolarů — demokratizace robotického hardwaru v přímém přenosu, s doručením zdarma do USA.

V epizodě 81 podcastu Kde skončí zítřek dáváme dohromady i Google Gemini, který konečně dorazil jako nativní Mac aplikace s Option+Mezerník zkratkou, a BYD, jehož flash charging technologie dobije auto z 10 % na 97 % za pouhých 9 minut — a to i při -30 °C.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Meta minulý týden spustila Muse Spark — první model své nové divize Superintelligence Labs vedené Alexandrem Wangem, zakladatelem Scale AI. Model umí spouštět paralelní subagenty, jde do oblasti zdravotních dotazů kde ostatní opatrně couvají, a Meta za ním hodlá dát 72 miliard dolarů ročně do infrastruktury. Výsledek byl okamžitý: Meta AI aplikace vystřelila z 57. na 5. místo v americkém App Storu přes noc. Jestli tam zůstane, to ukáže čas — ale launch proběhl.

Ve stejném týdnu Cedars-Sinai zveřejnila studii, která propojila neurovědu s AI způsobem, který stojí za zastávku. Vědci zjistili, že přibližně 40 % neuronů ve fusiformním gyru — oblasti zodpovědné za vizuální zpracování — se reaktivuje stejným způsobem při vidění objektu i při jeho pouhém představování. Mozek si věc doslova znovu přehraje. A k výzkumu použili hluboké neuronové sítě a generativní AI. Smyčka se uzavírá: AI se učí od mozku, teď pomáhá mozek zkoumat.

Google mezitím propojil Gemini s NotebookLM do jednoho celku — notebooky sdílené mezi oběma aplikacemi, obousměrná synchronizace zdrojů, kombinace silného reasoningu Gemini a organizačních schopností NotebookLM. V osmdesátém dílu podcastu Kde skončí zítřek tato tři témata dáváme dohromady a ptáme se: co to říká o tom, kam AI směřuje a kde v tom celém jsme my.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Satelity společnosti Planet už nefungují jen jako pasivní kamery, ale jako autonomní analytici přímo na oběžné dráze. Díky spuštění umělé inteligence na palubě Pelicanu vyhodnocují situaci v reálném čase a posílají dolů hotové odpovědi místo objemných datových balíků. Tento posun k lokálnímu výkonu dramaticky zkracuje reakční dobu při přírodních katastrofách a ukazuje, že závislost na obřích pozemních stanicích začíná být minulostí. Vše podstatné se odehrává stovky kilometrů nad námi, v procesoru, který se musí vypořádat s drsným vesmírným prostředím bez pomoci cloudu.

Stejný trend vidíme i v našich kapsách, kde Google potichu vydal aplikaci pro offline diktování. Veškeré zpracování hlasu probíhá přímo v procesoru telefonu, což uživatelům přináší okamžitou odezvu bez ohledu na kvalitu signálu. Tento krok potvrzuje, že centralizovaný cloud naráží na své limity v otázkách latence a bezpečnosti. Budoucnost patří zařízením, která fungují nezávisle na serverech velkých poskytovatelů a chrání data přímo u zdroje. Je to tichá revoluce, která vrací kontrolu nad technologiemi zpět do rukou koncových uživatelů.

Uvnitř technologických gigantů jako Anthropic mezitím sledujeme pnutí mezi původním idealismem a tvrdou realitou byznysu. Sedmdesátá devátá epizoda podcastu Kde skončí zítřek rozkrývá, jak tyto konflikty a technické posuny mění základy digitálního světa. Pokud chcete tyto nástroje ovládnout v praxi a nechat teorii ostatním, přihlaste se na workshopy na webu rov-fjůčr-tečka-cé-zet. Technologie se stává neviditelnou a vyhrává ten, kdo ji umí využít k řešení reálných problémů bez zbytečného balastu a neustálého připojení k síti.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Digitální železná opona padla rychleji, než jsme čekali. Google a Anthropic začali masivně blokovat uživatele a vývojáře využívající otevřená rozhraní typu OpenClaw, čímž definitivně skončila éra naivního optimismu o svobodném přístupu k nejpokročilejším modelům. V této epizodě rozebíráme, proč se Big Tech tak křečovitě bojí ztráty kontroly nad uživatelským zážitkem a proč je jejich argumentace bezpečností jen zástěrkou pro ochranu monopolních zisků. Je to jasný vzkaz: buď budete hrát podle našich (placených) pravidel v našich aplikacích, nebo nebudete hrát vůbec. Tato centralizace moci ale paradoxně přichází ve chvíli, kdy se samotné základy výpočetní techniky otřásají v základech.

Zatímco se na Zemi přeme o softwarové licence, v japonských laboratořích na univerzitě Tóhoku stvořili skutečný „wetware“. Vědcům se podařilo propojit živé krysí mozkové buňky s hardwarem a naučit je řešit logické úlohy s energetickou efektivitou, o které se čipům od Nvidie ani nesní. Otevíráme tím ale etickou Pandořinu skříňku: kde končí biologický materiál a začíná stroj? Pokud budeme trénovat umělou inteligenci na živé tkáni, abychom ušetřili za elektřinu, nestáváme se architekty Matrixu? A aby toho bizáru nebylo málo, Big Tech firmy jako Microsoft vážně plánují přesunout svá energeticky nenasytná datacentra na oběžnou dráhu, kde je chlazení zdarma, ale riziko totálního kolapsu kvůli vesmírnému smetí extrémně vysoké.

Korunou celé této technologické dystopie je pak čerstvý objev Anthropicu, který uvnitř modelu Claude identifikoval specifické matematické vektory odpovídající lidským emocím. Ne, Claude nic necítí, ale dokáže strach ze smrti nebo radost simulovat s takovou přesností, že to naši lidskou psychiku spolehlivě oklame. Kombinace biologických počítačů, orbitálních serverů a emočně manipulativního softwaru vytváří svět, kterému přestáváme rozumět. Poslechněte si celou sedmdesátou osmou epizodu Kde skončí zítřek, kde s Richardem rozkrýváme, kdo se nám v tomto chaosu snaží definitivně vzít klíče od naší vlastní digitální budoucnosti.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com

Představte si, že vyvíjíte nejvyspělejšího AI agenta na světě a omylem k němu na internet nahrajete kompletní zdrojové kódy. Přesně to se stalo společnosti Anthropic, která v npm balíčku nástroje Claude Code zapomněla smazat 57megabajtový mapovací soubor obsahující přes 512 tisíc řádků kódu. Vývojáři díky tomu odhalili šokující detaily o plánech s touto umělou inteligencí – v kódu se ukrývá plně autonomní mód „PROACTIVE“, neustále běžící démon na pozadí „KAIROS“, a dokonce modul „TRANSCRIPT_CLASSIFIER“, přes který si umělá inteligence sama schvaluje oprávnění k nástrojům bez neustálého ptaní uživatele. Z Claude Code se tak stává samostatná entita s obrovskými právy zasahovat do vašich lokálních projektů a souborů.

Ve stejnou chvíli ale svět vývojářů zasáhla další, ještě temnější zpráva. Nejstahovanější HTTP klient Axios, který drží přes 83 milionů stažení týdně, se stal obětí extrémně sofistikovaného dodavatelského útoku. Útočníci kompromitovali účet správce a do projektu vložili falešnou závislost “plain-crypto-js”, která do počítačů instaluje nebezpečného trojského koně (RAT). Tento skrytý malware umí ovládnout systémy Windows, macOS i Linux, stahuje další payloady z externích serverů a bezpečnostní experti z Elasticu už našli silné důkazy, že za ním stojí severokorejská hackerská skupina UNC1069. Útočníci byli natolik chytří, že nezměnili ani jeden řádek původního zdrojového kódu Axiosu a malware se po spuštění sám maskuje

Tady se tyto dvě obrovské události propojují v naprostou noční můru: z uniklých kódů komunity pohotově zjistily, že Claude Code využívá jako svou závislost právě kompromitovaný Axios. V praxi to znamená obrovské riziko. Pokud máte na svém počítači autonomní umělou inteligenci s oprávněním číst a přepisovat soubory (která navíc podle úniků obsahuje „UNDERCOVER MODE“ pro automatické mazání vlastních stop v repozitářích) a tato AI si stáhne infikovanou aktualizaci Axiosu, pouštíte si rovnou do systému severokorejský vir s vysokými právy. Tento bezprecedentní incident drasticky ukazuje, jak nebezpečně křehký je dnešní softwarový ekosystém, když se spojí skryté zranitelnosti dodavatelského řetězce se stále samostatnější umělou inteligencí.

This is a public episode. If you would like to discuss this with other subscribers or get access to bonus episodes, visit martinai.substack.com