Jak jsme už avizovali, hlavním tématem našeho nového dílu je mediální vystoupení miliardáře Andreje Mělničenka, který v západním tisku představil svou vizi pro Rusko. Kdo to je, jaké jsou jeho motivace a možní spojenci i ochránci? A je ta vize vůbec v něčem nová? Na úvod probereme aktuální situaci mezi Jiřího bydlištěm a víkendovou dačou, kde se benzínová krize pomalu uklidňuje, jak do Ruska proudí benzín ze zahraničí. Probereme také nešťastný osud bývalého poslance a prezidentského kandidáta Borise Naděždina, kterého se ruské úřady snaží vyšikanovat ze země.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

V první polovině nového dílu jako už tradičně v posledních týdnech rozebíráme aktuality – pokračující ukrajinské útoky do ruského týla, jimi vyvolanou benzínovou krizi, Putinovu stálou neochotu k mírovým jednáním, ale i třeba kandidátku Jednotného Ruska do podzimních voleb nebo kritiku, která zaznívá poslední dobou od vícero respektovaných rusistů. „Je lepší být opakovaně příjemně překvapovaný pesimista než neustále zklamávaný optimista.“ Hlavním tématem našeho dílu je ale (ne)kvalita ruské propagandy, a to zejména té směřující do zahraničí. Dlouhodobě si o tom totiž myslíme něco jiného, než je v Česku mainstream. Nejlepší ruskou propagandu podle nás dělají cizinci žijící v demokratických zemích, kde si pravidelně musejí procvičovat argumentaci. Propaganda autoritářských režimů je naopak překvapivě slabá a s dekádami dominance ochabuje.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Po delší době tématický a vzpomínkový díl. Věnujeme se ruským prezidentským volbám 1996, v nichž nakonec proti všem předpokladům zvítězil dosavadní prezident Boris Jelcin. Zároveň to byl možná poslední hřebík do rakve rodící se ruské demokracie.
Oligarchická mašina, která přejela komunistického kandidáta Zjuganova, chránila především svá privilegia a prebendy. Volbami si navíc opatřila nová a v Rusku začalo období „čisté oligarchie“, která trvalo až do nultých let. Zabýváme se také rolí Západu v těchto volbách a dalšími osudy hlavních aktérů.
Na úvod jsme museli rozebrat rozhovor, v němž se Vladimir Putin konečně vyjádřil k ukrajinským útokům na rafinerie a související palivové krizi. Nepřekvapivě jakékoliv ústupky odmítá, o příměří nechce ani slyšet.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Po předchozím tematickém díle následuje zase jeden o aktualitách. Na začátku se opět podíváme do Polska, kde nečekaně vyeskaloval spor s Ukrajinou. Musíme se vychválit za načasování předchozího dílu s Maciejem Ruczajem, na který máme od vás moc pěkné ohlasy. Pak nám Jiří poskytne first-hand experience s ukrajinskými útoky na Moskvu a míněním spoluobčanů. Putin na krizi aplikuje své tradiční postupy, ale vyjde mu to i tentokrát? Probereme také, zda si v kontextu dnešní situace někdo vzpomene na Jevgenije Prigožina, od jehož povstání uplynuly v úterý tři roky. Na závěr se zabýváme spekulacemi o odložení voleb do Státní dumy, které se chystají na podzim.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Do našeho nového dílu jsme si pozvali Macieje Ruczaje, bývalého polského velvyslance na Slovensku, aktuálně výzkumníka a novináře působícího v Praze. Probrali jsme téma, které v posledních týdnech hýbe Polskem. Co začalo jako roztržka kvůli odlišnému vnímání historie, to se přelilo do širší polské introspekce vztahů s Ukrajinou, které z řady důvodu nejsou jednoduché. Na politické scéně se poprvé ozvaly i tvrdě protiukrajinské hlasy a našly svou odezvu v preferencích voličů. Většina Poláků ale dosud uvažuje o situaci pragmaticky a ruskou hrozbu vnímá jako primární. Jak se ale můžou vztahy vyvíjet po válce? A zasáhne Polsko do její finální podoby? Jako aktualitu jsme krátce probrali útok na Kyjevskopečerskou lávru. Je to „jen“ typická ruská bezohlednost, nebo se konflikt přelévá do nové fáze?

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Nikol Pašinjan v Arménii podle očekávání zvítězil, ovšem ne tak, jak si přál. Bez ústavní většiny nemůže provádět klíčové změny. Zatímco rétoricky se snaží od Ruska odpoutat, ve skutečnosti ekonomická prosperita země z velké části závisí na obcházení protiruských sankcí. Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou na první pohled stagnují. Američané se věnují Íránu, Evropané se ještě ani nerozhodli, jestli chtějí jednat. O to zajímavější je, že Rusové i Ukrajinci potvrdili, že mají vlastní kanál mezi Moskvou a Kyjevem. Není jím nikdo jiný než Roman Abramovič, který se mír snažil zprostředkovat už v roce 2022. Pak na pár let zmizel ze scény. Nyní opět doručuje vzkazy. Vedle nich se však Rusů stále více dotýkají ukrajinské dronové útoky. Náladu Putinovi může vylepšit ruský postup u Kosťantynivky.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Kvůli technickým problémům, přirozeně na straně Moskvy, vydáváme nový díl podcastu se zpožděním. Díl je to však pořádně nabitý. Jirka si povídal s redaktorkou Voxpotu Evou Čeplovou o aktuálních událostech. Vladimir Putin hovořil o míru s Ukrajinou. A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj napsal Putinovi dopis. Ukrajinské drony jsou stále větší hrozbou pro Rusko. Hlavním tématem je fenomén ruské války proti Ukrajině: Z-blogeři. Vlivní propagandisté, kteří mohou být pro Kreml nebezpeční.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Vladimir Putin po jednom z největších vzdušných útoků od počátku války prostřednictvím svého ministerstva zahraničí varoval, že se chystá dál bombardovat vojenské či jinak strategické objekty v Kyjevě. Zahraniční diplomaté a cizinci byli vyzváni, aby zvážili své setrvání ve městě. Oficiálně jde stále o odplatu za útok ve Starobilsku. Neoficiálně Putin řeší nepříjemnou kombinaci špatné nálady doma a upadajícího odstrašení v zahraničí. Kromě toho jsme probrali také jeho návštěvu Číny, evropské hledání vyjednavače pro dialog s Ruskem, nejnovější neochotu Koalice ochotných a řadu dalších aktualit.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

Jak obvykle končívají války a vyplatí se je dnes vůbec zahajovat? Chystá se konec bojů na Ukrajině na současných liniích kontaktu, nebo je ještě šance změnit vývoj vojenskou cestou? Potýkají se na tamním bojišti dvě degradované armády, nebo naopak nikdo neví o moderním válčení víc než Rusko a Ukrajina? Kdo dokázal víc vytěžit z paralelní války USA s Íránem? Jaké poučení si z ukrajinského i íránského bojiště vezmou jak budoucí útočníci, tak obránci? Nesvědčí vývoj obou konfliktů spíš pro rehabilitaci měkké síly u potenciálních agresorů? To je jen pár témat, které probrala Lucka s Janem Ludvíkem z Katedry bezpečnostních studií FSV UK. Jan je expert na vztah mezi politickou a vojenskou silou, ozbrojené konflikty a jaderné odstrašování.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.

V Moskvě se konala vojenská přehlídka k 81. výročí konce druhé světové války. Kvůli válce, kterou Rusko vede proti Ukrajině, šlo spíš o procházku rázným krokem ruských a severokorejských vojáků před tribunami. Mezi hosty Vladimira Putina však chyběl představitel země, která ještě donedávna platila za blízkého partnera Ruska. A ne, nejde o Viktora Orbána. Jak se také ukazuje, ruská armáda začíná s drony tahat za kratší konec. O tom všem si Jirka povídal s Martinem Novákem, reportérem webu Seznam Zprávy.

Staňte se našimi patrony na Patreonu. A poslouchejte celé díly Kaviárových toustů.