Zhruba tři čtvrtiny obyvatel Česka i Německa žijí ve městech. I proto jsou města zodpovědná za velké množství emisí skleníkových plynů. Postupující klimatická krize zároveň život ve městech čím dál silněji ohrožuje – ať už jde o vlny veder, období sucha nebo bleskové povodně. Jak zajistit, aby města poskytovala dobré podmínky pro život i v budoucnu? Odpovědi nabízí předposlední díl česko-německého podcastu Karbon.

Jak snížit emise z dopravy, aniž bychom museli omezit svou vlastní mobilitu? Odpovědi hledáme v dalším díle podcastu Karbon.

V Evropské unii vznikne každoročně zhruba dvě a půl miliardy tun odpadu. To je asi pět tun na osobu. Co se s odpadem děje po tom, co ho vytřídíme? A jak vůbec souvisí produkce a zpracování odpadů s klimatickou změnou?

Pokud chce Evropa výrazně snížit množství vypouštěných emisí, neobejde se to bez razantních změn v sektoru energetiky.

Nejde přitom jen o to, čím nahradíme uhlí, ropu a další fosilní zdroje, ale také o snížení naší celkové spotřeby.

Zemědělská půda tvoří téměř polovinu území Evropské unie. Sektor zemědělství je tedy klíčový nejen z hlediska produkce potravin, ale i ve vztahu ke krajině a životnímu prostředí. Proč je důležité, aby byla krajina pestrá? Jaké funkce má zdravá půda? Podporují současné zemědělské dotace šetrné hospodaření? A jakou měrou se zemědělství podílí na klimatické změně? Hosty podcastu Karbon jsou Michaela Kožmínová z Asociace pro mezinárodní otázky, Kateřina Černý Pixová z České zemědělské univerzity a Michael Beckmann z Helmholtzova centra pro výzkum životního prostředí. Nejdřív si ale uděláme malý výlet na jednu rodinnou farmu v západních Čechách...

Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj, v Německu pak hlavně Porýní a Lužice. To jsou regiony, na které odklon od uhlí dopadne nejsilněji. Jak by měla vypadat obnova krajiny po ukončení těžby? A kdo by to měl všechno zaplatit?

Nesnesitelná vedra, nedostatek vody v krajině, lesní požáry, ale zároveň také častější povodně. To všechno jsou projevy klimatické změny, které můžeme pozorovat i Česku nebo v Německu. Na co dalšího se musíme připravit? Jaké dopady bude mít klimatická krize v následujících dekádách? A jak to ovlivní náš každodenní život? To je téma pro další díl česko-německého klima-podcastu Karbon.

Jak moc přispívá Česko a Německo ke klimatické krizi? A jak je na tom Evropa ve srovnání s Asií nebo Afrikou? Jsme opravdu tak šetrní, jak si myslíme? I o tom bude řeč ve čtvrtém dílu našeho podcastu. A zamyslíme se také nad tím, jak může Evropa přispět k řešení tak globálního problému, jakým je klimatická krize. Našimi hosty jsou tentokrát Tessa Schiefer z New Climate Institute, Lenka Suchá z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd a Tomáš Jungwirth, který působí jako analytik v Asociaci pro mezinárodní otázky a současně i v Centru pro dopravu a energetiku.

Jaký dopad na klima má naše individuální spotřeba? A jak můžeme přispět k urychlení nutných systémových změn? Hosty dalšího dílu česko-německého klima-podcastu jsou Dr. Melanie Speck z Wuppertalského Institutu pro klima, životní prostředí a energetiku a ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková.

Německo je v oblasti obnovitelné energetiky jedním z evropských lídrů. Do jaké míry se tím může Česko inspirovat?

Mají investice do obnovitelných zdrojů smysl i tady? A jak rozvoj obnovitelných zdrojů ovlivní náš každodenní život? To vše rozebereme s Barbarou Breitschopf z Fraunhoferova institutu pro výzkum systémů a inovací a s Tomášem Jagošem z Hnutí DUHA. Nejdřív se ale vypravíme do jedné malé obce nedaleko Nymburka...