- Podcasty
- Natrhnutá hlasivka
Poslechněte si podcast: Kapitola 3. (Jan Karafiát, Broučci)
Broučci (1876) je česká pohádka od Jana Karafiáta, jedno ze základních děl české dětské literatury. Knihu vydal anonymně vlastním nákladem u Václava Horkého. Teprve po 17 letech, v roce 1893, je objevil v knihovně Jana Herbena prozaik, kritik a novinář Gustav Jaroš-Gamma a otiskl o nich nepodepsanou recenzi v časopisu Čas. Tím knihu zpopularizoval natolik, že první edice byla rychle vyprodána a v roce 1894 přišla první reedice. Až do desátého vydání (1912) vycházeli Broučci anonymně. V současnosti patří k nejvydávanějším českým publikacím pro děti a mládež. Jen česky vyšlo kolem 100 vydání. Dílo je oceňováno pro básnický sloh a ve své době novátorský přístup ke světu dítěte, počítá s psychologií dítěte. O teologickou a morální hodnotu Broučků se ovšem vedou spory – vyčítá se mu důraz na bezmyšlenkovitou poslušnost, která se (podle Maxe Webera) právě v reformovaném prostředí vysoce cenila. Svá autorská práva na tuto knihu Karafiát odkázal Českobratrské církvi, která díky tomuto štědrému daru mohla sponzorovat vydávání bible a církevních tisků.
Natrhnutá hlasivka
Audio knihy, audio pohádky.
Zvířátka a Petrovští (Václav Říha)
Zvířátka a Petrovští je pohádka sepsaná Václavem Říhou, což byl umělecký pseudonym používaný Václavem Tillem. Vypráví příběh zvířátek, která zachránila rodinu zadluženého statkáře, na jehož dvoře žila, od rozprodání jeho majetku.
Zlatovláska (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Tři zlaté vlasy děda Vševěda (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Štěstí a neštěstí (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Špalíček (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Sněhurka (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Řípka (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Rozum a štěstí (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Pohádka o bídě jednooké (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.
Obuchu, hýbej se (Karel Jaromír Erben)
Po dlouhá staletí, takřka od nepaměti, vznikaly pohádky v lidovém prostředí, většinou na vesnicích a daleko od městské vzdělanosti. Přenášely se z generace na generaci, od dědů k vnukům. Mnohé zanikly. Často měnily svůj příběh a rozšiřovaly se. Z učených lidí se o pohádky dlouho nikdo nestaral. Časem se mezi vzdělanci objevilo několik nadšených milovníků a znalců lidových pohádek a mezi nimi i mladý Karel Jaromír Erben. Zaznamenával si pohádkové příběhy. Na venkově si nechal vypravovat od pastýřů a pracujících žen na polích pohádky a písně a odměňoval je za to grošem. Vyžádal si také od svých přátel z různých končin Čech, aby mu pomáhali sbírat pohádky a písně. Chtěl ukázat, že divukrásný obraz tvořivé síly a života českého lidu poskytují právě české pohádky a písně.