- Podcasty
- Názory a argumenty

Poslechněte si podcast: Kamila Pešeková: Frustrace Slováků nahrává opozici. Předčasné volby se budou konat na podzim
Slovensko už ví, kdy se budou konat předčasné volby. Na termínu 30. září se dohodly strany dosavadní vládní koalice. Ta od podzimu ztratila většinu v parlamentu, a proto nebyla schopna standardně fungovat. Příčinou byly nejen osobní neshody a vnitřní spory, ale i současná složitá ekonomická a politická situace v zemi.
Názory a argumenty
Každý den pohled pod povrch událostí doma i ve světě. Komentáře, analýzy. Informace, rozhovory a debaty.
Veronika Lefrancois : Poslední kmotr sicilské mafie za mřížemi
V Itálii byl zatčen poslední velký kmotr sicilské mafie Cosa nostra jménem Matteo Messina Denaro. Patřil k neslavně známému klanu Corleone, který v druhé polovině dvacátého století děsil celou zemi svými krvavými zločiny.
Marek Hudema: Rusko ztrácí vliv v postsovětských zemích
Rusko nedávno oznámilo, že se chce ještě více zapojit do řešení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Je to zajímavá informace, ale ještě mnohem zajímavější je to, co je za ní. Moskva v podstatě říká, že si je vědoma svého slábnoucího vlivu v postsovětských republikách a pokouší se s tím něco udělat. Její naděje na rychlý úspěch je ale malá.
Jiří Pehe: Nad prezidentskou kandidaturou Joea Bidena v roce 2024 se vznášejí otázky
V první polovině minulého roku se ve Spojených státech živě diskutovalo, zda by měl prezident Joe Biden usilovat o znovuzvolení v roce 2024. Americké ekonomice se příliš nedařilo, průzkumy veřejného mínění naznačovaly, že republikáni ovládnou obě komory Kongresu.
Karel Hvížďala: Krize, známka normality
Nejdříve na nás zaútočila corona, pak přišla válka, po ní následovala energetická krize a inflace, a to ještě nehovoříme o změně klimatu, s kterou se zatím taky neumíme účinně vypořádat. To jsou důvody, proč si dvaapadesátiletý německý sociolog Andreas Reckwitz, profesor Humboltovy univerzity v Berlíně, položil v Deutschlandfunku otázku: O čem tyto krize vypovídají?
Týden očima Petra Schwarze: Cukr, sýr a napínavá cesta s nejistým koncem
Česko už v závěru ledna ušetřilo tolik plynu, kolik mělo v rámci Evropské unie ušetřit za celou zimu, opět se kriticky přemnožili hraboši a na Moravě hrozí kalamitou, koruna vůči hlavním světovým měnám stále posilovala a není moc jasné proč, a my dnes ještě do dvou odpoledne vybíráme mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem novou hlavu státu, což vyvolalo pnutí a dokonce i násilí uvnitř některých rodin.
Ondřej Houska: Problémy společného evropského trhu
Když se v Česku mluví o ekonomických přínosech členství v Evropské unii, je řeč hlavně o dotacích ze společného evropského rozpočtu. To jsou ale ve skutečnosti jen drobné v porovnání s tím, jak zásadní je pro českou ekonomiku něco jiného – členství v jednotném evropském trhu, díky čemuž mohou české společnosti podnikat podle jedněch předpisů a pravidel po celé Unii. Česko, exportně založenou ekonomiku, jednotný evropský trh doslova živí.
Poslechněte si všechny sobotní komentáře s Petrem Hartmanem
O ekonomickém fungování České republiky v rámci Evropské unie, o politické budoucnosti amerického prezidenta, o dalším pokusu změnit školní osnovy v Rusku, o zatčení posledního velkého kmotra sicilské mafie.
Jefim Fištejn: Stává se z Ameriky pečovatelský socialistický stát?
Výsledky listopadových mezivoleb do amerického Kongresu, které lze pokládat za neslané nemastné, neboť k očekávanému republikánskému tsunami nedošlo a jejich úspěch lze označit za cokoli, jen ne za převálcování demokratů, byly v našem mediálním prostředí kvitovány s úlevou: jakože tím pádem republikánští zpátečníci nebudou mít pouvoir na to, aby pokrokový vývoj přibrzdili, natož obrátili zpět.
Jan Fingerland: Pálení koránu, pálení mostů
Pálení knih má v Evropě dlouhou historii. Pálení koránu je relativní novinkou, ale v poslední době se tento zvyk šíří. V uplynulých dnech se veřejné znesvěcení posvátné knihy muslimů odehrálo ve dvou zemích.
Alexandr Mitrofanov: Chodorkovskij a Kasparov mají plán, jak řídit Rusko po Putinovi
Represivní atmosféra v Ruské federaci přiměla drtivou většinu protivníků současného režimu k emigraci. Dva z nich, Michail Chodorkovskij, kdysi nejbohatší podnikatel v zemi a později Putinův vězeň, který strávil deset let v lágrech, a šachový mistr světa Garri Kasparov, jsou známi i mimo Ruskou federaci.