CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Romové by velmi rádi byli ve vysoké politice – volají po tom už řadu let. Jenže politické strany jim nedávají šanci, nedostávají volitelná místa,“ říká etnografka a ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Ve Studiu N mluví o stigmatu, které mají Romové „vepsané ve vzhledu“, o dětech, které propadávají systémem, i o tom, proč jí z populárního seriálu Most! „bylo na blití“. „Romové potřebují pomocnou ruku, ne posměch,“ říká.

„Byla jsem naučená na pokřiky ‚cigánko‘. Dělalo mi to hrozně zle. Za svůj původ jsem se kvůli tomu dlouho styděla,“ říká historička, muzeoložka a etnografka Jana Horváthová. „Až na vysoké škole jsem díky vzdělání dostala štít proti těmto poznámkám. Dalo mi to sílu pomáhat. Mým snem vždycky bylo vytvářet most mezi Romy a Čechy.“
Zkušenost se studem, diskriminací a stereotypy se podle ní přenáší z generace na generaci. „Styděla jsem se já a stydí se i mé tři dcery, protože jim to kamarádi i spolužáci vrací. V téhle situaci nejsme ve stavu, kdy bychom si ze sebe mohli dělat legraci. Cítíme tlak, utrpení.“
Horváthová ve Studiu N kritizuje způsob, jakým je romské téma reprezentováno v kultuře. „Seriál Most! byl bezvadný, ale já se na to prostě nemohla dívat. Viděla jsem jeden díl a bylo mi s prominutím na blití. Proč si budeme dělat legraci z těch nejslabších? Ti přece potřebují naši ochranu.“
Romové podle ní čelí předsudkům nejen ve společnosti, ale i ve školách. „Učitel řekne: ‚Z toho nebude nic.‘ Koukají se na ně skrz prsty. Navíc nevědí, jak učit o našich životech.“ Výsledkem podle ní je, že se z řady Romů stávají absolventi zvláštních škol nebo školu opustí v páté třídě, protože to nezvládají.
„Je to pořád menšina na okraji zájmu,“ tvrdí. „A stát nečiní důsledné kroky, aby byli Romové integrovaní. Myslím si, že se slovem inkluze jen koketujeme. Hlas romské elity není slyšet.“
Horváthová v rozhovoru upozorňuje na hlubší příčiny nerovnosti: „Mezi běžnými Romy může být úspěšný jen ten, kdo má buď výrazně, nadstandardně vysoké IQ, nebo ten, kdo má štěstí na pomoc Neromů. Ti ostatní jsou většinou obětí sociálního vyloučení.“ A stigma je podle ní viditelné: „Průšvih u Romů je, že je na nich stigma antropologicky vidět. Mají ho na sobě vepsané.“
Přes všechno úsilí cítí únavu: „Cítím vztek. Hrozně moc často. Některé věci se pořád nehnou, člověk je unavený a má pocit, že už za to nemá smysl bojovat.“ Ale vzdát to nechce. „Vzdělávání Romů pořád vnímám jako velký rest. Veřejnost o to příliš nejeví zájem, přitom je to win-win situace – pomohlo by to celé společnosti.“
V rozhovoru s Filipem Titlbachem mluví také o tom, proč se jí chtělo plakat, když sledovala, jak vstřícně jsme integrovali ukrajinské děti. Podívejte se na celou epizodu na herohero.co/studion

POSLECHNĚTE SI CELÝ DÍL NA HEROHERO.CO/STUDION, SVŮJ ÚČET SI MŮŽETE PROPOJIT SE SPOTIFY A POSLOUCHAT EPIZODY V PLNÉ DÉLCE I ZDE
Svět, ve kterém žijeme, se v posledních letech změnil v sérii rozsáhlých krizí. Lidstvo zasáhla covidová pandemie, Putin na evropském kontinentu rozpoutal plnoformátovou válku, Pyrenejský poloostrov nedávno ochromil masivní blackout, Česko prožilo ničivé povodně. K tomu všemu se přidává narůstající geopolitické napětí a klimatická krize už dávno není vzdálenou hrozbou, nýbrž součástí každodenní reality. Stát zdaleka ne vždy působí jako stoprocentní jistota a přibývá lidí, kteří se na mimořádné události nebo možné výpadky systému aktivně připravují – někteří s rozmyslem, jiní s narůstající panikou. Jak se racionálně zabezpečit? A kdy se z přípravy na krizi stává obsesivní chování? Odpovědi ve Studiu N nabízejí šéf vědecké rubriky Petr Koubský a novinář Jan Wirnitzer, který se v redakci věnuje armádním tématům.
„Zlomovým bodem je důvěra v ostatní lidi a normální fungování společnosti,“ říká v podcastu Koubský. „Pokud začnu přemýšlet o lidech kolem sebe jako o potenciálních nepřátelích, které si v případě krize potřebuji držet zbraní od těla, jsem na rychlém pruhu dálnice vedoucí k šílenství.“
Počet lidí, kteří se nějakým způsobem připravují na krizové scénáře, podle reportéra Jana Wirnitzera roste. „Pětina lidí tvrdí, že se někdy zkusila připravit na krizi. Myslím, že to číslo je ve skutečnosti mnohem vyšší – jen si lidé neuvědomují, že i některé běžné návyky jsou součástí krizové připravenosti.“
Koubský dodává, že vědomá příprava může mít na člověka silný psychologický účinek. „Zbaví tě pocitu bezmoci. Ukáže ti, že můžeš něco udělat – tím zvyšuješ objektivně svou bezpečnost a subjektivně pocit kontroly nad světem, ve kterém se nacházíš. Nejsi už jen pasivní figurka.“
Zároveň ale varuje před extrémy. „Prepperství je často reakcí na nedůvěru ve stát – na pocit, že v krizové situaci nic nezorganizuje a že se člověk musí postarat sám. Jsou lidé, kteří uvažují o stavbě vlastních protileteckých krytů. A to už je podle mě nezdravá, paranoidní poloha.“
Co je minimum, které by měl mít doma každý? Je lepší pořídit si zbraň? A co stát v přípravě obyvatel na krize zanedbává? Poslechněte si celou epizodu na herohero.co/studion

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A POSLOUCHEJTE VŠECHNY EPIZODY AŽ DO KONCE
„Jeden ze sentimentů, který ve všech datech nejvíc roste, je nihilismus. Je to nejprogresivnější postoj dneška,“ říká ve Studiu N odhadkyně trendů a konzultantka Pavlína Louženská. „Společnost tak odpovídá na trumpismus, inflaci, války nebo klimatickou krizi. Hudba je tvrdší, slyšíme více techna. Do módy se vrací černá, kožené kalhoty a úzký střih. Vrací se i temný sex-appeal, protože očekáváme, že jsme vstoupili do temné éry – jako v dystopickém filmu.“
Nihilismus podle Louženské není jen nálada, ale celospolečenský posun ve způsobu, jak přemýšlíme o budoucnosti, o sobě a o ostatních. „Vidíme to v trendech jako quiet quitting nebo goblin mode – všichni se nějakým způsobem vypojují,“ popisuje trendforecasterka.
Louženská v rozhovoru říká, že místo rozvíjení diverzity a inkluze přichází radikální individualismus. „Dopředu jde manosféra, pochybní podnikatelé, peníze. Řada mladých lidí si říká, že nemá smysl studovat vysokou školu, protože to tu stejně celé shoří. To je narativ, který prostupuje celou společností.“
Zároveň upozorňuje na posedlost zdravím. „Chodíme do posilovny a pijeme kreatin. I to je výsledkem událostí, které vidíme kolem sebe. Populace stárne, zdravotnictví ve Spojených státech je drahé, takže lidé potřebují prevenci, aby neskončili v nemocnici. Potřebujeme mít co největší výkonnost, protože před sebou vidíme velkou krizi a chceme natrénovat na ten maraton, který nás pravděpodobně čeká. Dnes je trapný ten, kdo nechodí běhat, kdo se o sebe nestará a nejí suplementy. Tlak na zdraví je velký,“ tvrdí analytička.
„Pro někoho éra zelených džusů a počítání kalorií skončila a přepnul se do nihilismu a temného módu. Někdo naopak chodí běhat ultramaratony. Jedno i druhé jsou stejně validní reakce na energii, se kterou dnes musíme pracovat,“ říká v rozhovoru.
Jak se predikují trendy? Naskakujeme na ně vědomě, nebo nevědomě? Proč ztrácíme komunitní místa a vznikají uzavřené události pouze pro pozvané? A co přijde po temném módu? Podívejte se na celý rozhovor na herohero.co/studion
Vysvětlivky k epizodě:
Quiet quitting znamená, že člověk v práci plní jen nezbytné minimum, bez ambicí nebo nadměrného nasazení.
Goblin mode je záměrné opuštění společenských očekávání – styl života, kdy si člověk bez výčitek dopřává lenost, chaos a neuhlazenost.
Manosféra je online prostředí, kde se sdružují muži (často anonymně) kolem témat mužské identity, síly, dominance a odporu vůči feminismu – a kde se často šíří mizogynie, konspirační teorie i pochybné modely úspěchu.
 

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
 
„Někdo světové události vytěsňuje, někdo vědomě ignoruje, někdo se hroutí. Řada lidí podléhá doomingu – mají pocit, že všechno jde do kytek. Apokalyptický přístup je ve společnosti čím dál zřetelnější,“ všímá si psychoterapeut Jan Vojtko. „Jenže skutečnost, ve které žijeme, nejsou naše výmysly. Ono se to opravdu děje, události jsou dramatické a není to žádná legrace,“ říká ve Studiu N. „Kdybych měl doporučit jenom jednu věc, je to vědomá práce se sociálními sítěmi. Proboha vás prosím, každý s tím něco dělejte – například si naordinujte omezený čas,“ apeluje v rozhovoru. A zároveň radí systematicky si budovat živou sociální síť. „Aktivujte i lidi, které jste viděli třeba před rokem. Je důležité jít ven a vylívat si kyblík. Klidně nadávejte a mluvte sprostě.“Nastal podle něj čas, aby odborníci a odbornice na duševní zdraví nedávali pouze inspiraci nebo doporučení, ale přímo rady. „Doba se změnila. Lidé jsou zoufalí a neustále je koučovat nebo terapeutizovat může být taky někdy na střelení do palice. Dlouho jsem se tomu vyhýbal – a vlastně se tomu pořád trochu vyhýbám –, ale možná je namístě říct naplno: Tohle udělejte, abyste se cítili lépe.“Jak světové dění ovlivňuje naše duševní zdraví a každodenní život? Proč každý z nás na dramatické zprávy reaguje jinak? A jaké nástroje můžeme použít, abychom nepropadali panice nebo cynismu?

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Jsem znechucený tím, že jsme přes třicet let svobody doslova prodrbali zaměřením se na ekonomiku a životní úroveň. Je to sice namístě, ale nestačí to. Zanedbali jsme artikulaci hodnot, na kterých stojí náš stát a naše identita. Spoléhali jsme na to, že se svobodou přichází i povědomí o svobodě, ale to není pravda,“ říká ve Studiu N vládní koordinátor pro strategickou komunikaci Otakar Foltýn.
„Daleko víc než od místních komunistů a fašistů, což je stejná sebranka, mi vadí útoky z té svobodomyslné části spektra – od akademiků, pražské kavárny, intelektuálů. Palba zezadu mi trochu podkopává stoličku, protože ji považuju za zbytečnou,“ podotýká.
Za svými ostrými vyjádřeními si stojí, jsou podle něj jediná cesta, jak komunikovat základní témata. „Není čas zachraňovat ty, kteří přepadli a rádi by tu viděli ruské tanky. Nemůžu je zachránit, nemám na to čas ani peníze,“ říká v rozhovoru a dodává, že společnost se za jeho působení zatím odolnější nestala. Na to je prý potřeba více času i prostředků.
Strategická komunikace státu má podle jeho slov formulovat společná, sjednocující témata. „Nechali jsme to plynout samospádem a teď se hrozně divíme, že nám informační prostředí 21. století brutálně rozvrátilo veřejný prostor a společnost se čím dál víc hádá,“ tvrdí bývalý náčelník Vojenské policie.
Co na Čechy nejvíc působí? Z čeho má největší obavy? A co bude dělat, když se k moci dostane Andrej Babiš? Podívejte se na celý více než hodinový rozhovor.

VŠECHNY EPIZODY V PLNÉM ZNĚNÍ NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Světová pozornost se z Gazy přesunula k Íránu. Izrael otevřel další frontu a udeřil na desítky cílů spojených s íránským jaderným programem. Teherán raketovou palbu opětoval a obě strany teď sčítají vojenské i civilní ztráty. Co skutečně stojí v jádru dalšího konfliktu? Rozšíří se boje do celého regionu Blízkého východu? Jaká je situace v Gaze a na Západním břehu Jordánu? A kdo má šanci celou mašinerii zastavit? Filip Titlbach se ptá zahraniční reportérky Deníku N Dominiky Píhové.

CELOU EPIZODU NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
„Ruské tajné služby u nás hledají lidi, kteří jsou v sociálních a finančních problémech, případně drobné kriminálníky. Rekrutuje i Čechy, po kterých chce například vyfotit strategický objekt, kam se ruský agent dostane komplikovaně, ale náš občan se tam pohybuje přirozeně,“ popisuje ve Studiu N nové taktiky Putinových služeb bývalý elitní zpravodajec a současný ředitel pro vnitřní bezpečnost státu na ministerstvu vnitra Jan Paďourek.
Rusko se podle něj bude snažit ovlivnit české podzimní volby do Poslanecké sněmovny. „Dokonce si myslím, že už se tak může dít. Netroufám si říct, že jsme stoprocentně schopní zajistit, aby tu ruský vliv neměl svou razanci. Máme omezené kapacity,“ říká Paďourek.
Kde Rusko shání agenty na jedno použití? Proč na jejich financování používá bitcoiny? Jsou čeští politici, kteří rozšiřují kremelskou propagandu, v hledáčku domácí kontrarozvědky? A stojí Trump za Putinem, nebo za Zelenským? Podívejte se na celou epizodu.
Celé díly Studia N najdete na platformě Herohero, na webu Deníku N jsou přístupné předplatitelům a předplatitelkám Klubu N.

PŘIDEJTE SE DO KOMUNITY STUDIA N NA HEROHERO.CO/STUDION A PODÍVEJTE SE NA PLNÉ VERZE VŠECH EPIZOD
Postavy, které figurují v bitcoinové kauze Pavla Blažka, spojuje město Brno. „Vznikla tu a dodnes funguje rozsáhlá síť právníků, notářů, politiků a podnikatelů, kteří jsou si navzájem loajální a něco si dluží. V určitou chvíli vám ale přestane stačit městský rozpočet. To, co si dovolili v Brně, jen přenesli o stupeň výš na celostátní úroveň,“ vysvětluje brněnská reportérka Deníku N Jana Ustohalová, jak se řada místních vlivných lidí dostává do vysoké politiky.

Jméno Pavla Blažka znají v Brně všichni. „Od začátku mojí novinářské kariéry tu vystupoval v různých kauzách, neustále jsem na něj narážela,“ říká ve Studiu N Ustohalová. „Když tu člověk mapuje propojení lokálního podsvětí, právnických kruhů a politických zájmů, vždycky v tom hraje ústřední roli Pavel Blažek – ať už zjevně, nebo někde v pozadí,“ tvrdí.
Řada lidí by podle ní bez Blažka nevystoupala tak vysoko. „Petr Fiala by bez něj nebyl ani předsedou ODS, ani premiérem. Byl to on, kdo mu vyjednal podporu napříč celou stranou. Blažek je velmi schopný a sociálně inteligentní vyjednavač. On dokázal vyjednat i věci, které by jinému politikovi nikdy neprošly a kvůli kterým by musel odejít,“ říká.
Redaktor Deníku N Tobiáš Pospíchal v podcastu rozplétá vazby Pavla Blažka na další brněnské postavy bitcoinové aféry: právníka Kárima Titze, exnáměstka Radomíra Daňhela nebo notáře Lubomíra Miku. „Všechny hlavní postavy kromě pana Jiřikovského, který bitcoiny daroval, jsou z Brna. Všichni jsou to velmi dobří známí, spolupracovníci nebo spolužáci Pavla Blažka, který si je přivedl s sebou do Prahy,“ říká.
„Blažek učil roky na brněnské právnické fakultě,“ připomíná ve Studiu N Ustohalová. „A vypadá to, jako kdyby si tam vybíral kolegy a spolehlivé spolupracovníky – v podstatě si je vychovával a navazoval kontakty. Obklopuje se jen loajálními lidmi, na které se může spolehnout.“
Kdo je komu zavázaný? Kteří vlivní lidé by bez Blažka neudělali kariéru? Kde se vzala přezdívka Don Pablo? A proč je takzvané brněnské Palermo líhní problematických postav politického dění? Podívejte se na celou epizodu, kterou jsme tentokrát natáčeli v Brně.

CELÝ ROZHOVOR NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION, DOSTUPNÝ JE TAKÉ KLUBOVÝM PŘEDPLATITELŮM A PŘEDPLATITELKÁM DENÍKU N
„Systémová mizogynie je zadřená hluboko. Muže považujeme za normu, ženu za odchylku,“ říká ve Studiu N právnička a odborářka Šárka Homfray. Celkový výdělek českých žen je průměrně o 18 procent nižší než u mužů. „Ocitáme se na spodních příčkách mezinárodních žebříčků. V odměňování i genderové rovnosti si střídáme místa s Rumunskem a Slovenskem. Situace se u nás nemění, protože nedochází k systémovým změnám, které by mohly s něčím pohnout,“ tvrdí spoluautorka oceněné knihy Pay Gap.

„Lidé jsou schopní říkat, že odbory jsou k ničemu, ale sami do nich nevstoupí. Odbory jsou jen tak silné, jak silné si udělají odboráře a odborářky,“ vysvětluje.
Kdo propadává systémem? Proč společnost tak málo konfrontuje své volené zástupce? A jak se na pracovním trhu chováme k lidem, kteří k nám prchají z Ukrajiny před Putinovou válkou? Podívejte se na celý rozhovor.

CELÝ DÍL NAJDETE NA HEROHERO.CO/STUDION
Ministerstvo spravedlnosti přijalo zhruba miliardu korun v bitcoinech od člověka odsouzeného za obchod s drogami a zpronevěru. Ministr Pavel Blažek (ODS) tvrdí, že státu sumu věnoval, protože chtěl činit pokání. O legálnosti peněz prý nemá žádné pochybnosti a nehodlá se za své rozhodnutí stydět. Případ už řeší Národní centrála proti organizovanému zločinu. 
Jaký původ tyto peníze mají? Jak se k Blažkovi nabídka dostala? A proč transakci tak urputně hájí? Ve Studiu N odpovídá investigativní reportérka Deníku N Zdislava Pokorná.