- Podcasty
- Čekání na prezidenta
Poslechněte si podcast: K otevřené společnosti extrémy patří. Ale nesmí se stát normou
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš nedávno na svém mítinku prohlásil: „Jsou to fašisti a nacisti, to jsou voliči Spolu a PirSTAN. To jsou lidi, který jsou nebezpečný.“ Právník a sociolog Jiří Přibáň upozorňuje, že ještě ani nezačala předvolební kampaň a jsme v nějaké emociální mobilizaci. „Nemyslím, že bychom byli v nějakém politickém rozkladu, ale spíš jde o politiku emocí, která má mobilizovat věrné a zatratit všechny, kteří ,mezi nás‘ nepatří,“ uvažuje.
Čekání na prezidenta
… nebo na prezidentku. Inteligentní průvodce při hledání hlavy státu.
Šok a smutek. Místo uklidnění přišlo strašení válkou
„Potkávají se u mne pocity šoku a smutku,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Poté, co jsme si v roce 2013 užili volby ve stínu absolutní lži rozdávání půlky republiky sudetským Němcům, v roce 2018 kampaň ovlivněnou strachem z imaginárních imigrantů, kteří tady nebyli a ani tady být nechtěli, měl jsem pocit, že se kampaň před prvním kolem vyvíjí uspokojivě. Ten ale úplně zmizel, když atmosféra strachu vygradovala v míře ještě mnohem větší.“
Andělské bytosti se do prezidentské volby nehodí. A ani nehrnou
„Volební kampaně moc nesvědčí tomu, aby se v lidech projevovaly jejich lepší stránky, ale spíš ty horší. Na sociálních sítích se tak znovu a znovu opakuje kydání hnoje,“ rozebírá ústavní právník Jan Kysela v dalším dílu podcastu Čekání na prezidenta.
Kandidáti možná mají vizi, ale myslí si, že ji mají skrýt za laskominu – vánočku, ponožku, sekanou
Blíží se Vánoce a lidé pečou, hnětou, dělají sekanou. „Dřív si prezidentští kandidáti vystačili s programovou nabídkou, otázka je, jestli to voličům stačí. Kandidáti si myslí, že ne. A pokud se mají lidem vloudit do srdcí, protože politika je stále víc emocionální a méně racionální, tak než vymýšlet program, raději říkají: Podívejte se, jak to funguje u nás, kdo peče vánočku, cukroví, a identifikujte se s námi,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Přímá volba nás rozděluje. Až k tomu, jestli „Losna, nebo Mažňák“
Rozděluje přímá volba prezidenta společnost? „Protože máme volbu dvoukolovou, tak to k tomu opravdu spěje – a pokud nevymyslíme jiný způsob, jinak to nebude,“ odpovídá ústavní právník Jan Kysela v podcastu Čekání na prezidenta. Něco jiného je to ve Francii, kde negativum kompenzuje i nějaké pozitivum, a to, že lidé volí vládce země s komplexním politickým programem.
Babiš ví, jaký chce být kandidát. Skáče mu do toho ale jeho osobnost
„Pro voliče nemusí být počet prezidentských kandidátů bez významu,“ uvažuje v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. „Čím víc lidí kandiduje, tím míň je pravděpodobné, že se dokáží odlišovat – ne jako osobnosti, ale jako lidé, kteří kandidují na úřad prezidenta, a v tom, proč to dělají.“
Zapsal se Zeman do dějin „založením, nebo podpálením Alexandrijské knihovny“? On se jen zapsal
Lhůta pro odevzdání přihlášek kandidátů do prezidentských voleb skončila v úterý 8. listopadu, dohromady se přihlásilo 21 lidí. V komentářích převládá názor, podle kterého je skvělé, že máme kandidátů hodně a jsou různí: máme ženu, miliardáře, odboráře, betonáře, antisystémového excentrika a tak dál. „Každý si tak najde někoho, s kým se může identifikovat,“ říká filozofka Tereza Matějčková v podcastu Plusu Čekání na prezidenta.
Babiš na Hrad? U části voličů jistě způsobí chvění jako Havel, Klaus a Zeman
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš oznámil, že bude kandidovat na prezidenta. „Jeho zvolením bychom ale promeškali příležitost Hrad znormálnět,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela. Většina kandidátů jsou „normální lidé“ s nějakou předlistopadovou minulostí, nějakým věkem či profesí. „Není tam ale nikdo, u koho by většina řekla: ,Pokud nebude prezidentem/prezidentkou, tak svůj život raději ukončím například skokem z Nuselského mostu‘,“ doplňuje.
Hlava státu jako morální autorita? Morálka vytváří hlavně emoce, argumenty bohužel obchází
Dá se po komunálních a senátních volbách víc předpovídat, jak by mohla vypadat volba prezidentská? „K senátním volbám víc chodí vzdělaní voliči se zájmem o politiku, v prezidentských to samé očekávat nemůžeme,“ říká v podcastu Čekání na prezidenta politoložka Eva Lebedová. „Logika druhého prezidentského kola přitom říká, že kandidát musí být schopen přesvědčit absolutní většinu. A už z minulých voleb víme, že i když se podpora může zdát velká, rozhoduje něco jiného.“
Schillerová, Havlíček, Vondráček aneb Čekání na rozhodnutí Babiše
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš řekl, že má hned čtyři kandidáty na prezidenta: Alenu Schillerovou, Karla Havlíčka, Radka Vondráčka a čtvrté jméno prozradit nechtěl. „Sálá“ z některých z nich touha pro prezidentství? „Já jsem si toho nevšiml. A ani mne nenapadlo, že bych si toho měl všimnout, protože to tak není,“ odpovídá v podcastu Čekání na prezidenta ústavní právník Jan Kysela.
Václavské náměstí nám říká, že tady stále máme opomíjené a opuštěné voliče
Předseda hnutí SPD Tomio Okamura při představování Jaroslava Bašty jako prezidentského kandidáta, zdůrazňoval, že Bašta byl za své názory na začátku 70. let vězněn, dokonce o 10 let dřív než Václav Havel. „Bašta asi úplně nebude mít potenciál elektrizovat náměstí, jako by měl třeba Okamura,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. „Což neznamená, že se k němu ,Václavské náměstí‘ nemůže přichýlit jako ke kandidátovi, který nabízí jinou agendu než ostatní,“ dodává.