• Podcasty
  • ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví
3. květen 2021

Poslechněte si podcast: K darování orgánů je česká společnost velmi empatická

„K darování orgánů je česká společnost velmi empatická,“ říká v podcastovém rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] ředitel Koordinačního střediska transplantací [KST] Miloš Adamec. Také uvádí, že loni klesl počet transplantací i kvůli covidu zhruba o deset až 15 procent. Česká transplantologie se těší v Evropě i světě zvučnému jménu a darování orgánů, jejich odběr a transplantaci nezastavila ani pandemie covidu-19. I když, jak říká Miloš Adamec, došlo v loňském roce k 10 až 15% poklesu. „Pokles za loňský rok byl zhruba desetiprocentní, ale rok před covidem byl rokem rekordním v počtu dárců a transplantací,“ říká. Při srovnání s dobou před pěti lety to dle jeho slov zase tak hrozné není. Česká transplantační centra loni provedla 765 orgánových transplantací od 249 zemřelých dárců. O rok dříve jich bylo 816 od 288 dárců. Co do počtu zemřelých dárců byl rok 2020 srovnatelný s rokem 2015. „Pražský IKEM nebyl covidem tolik zasažený, mohl odebírat orgány a transplantovat, tak se udržela transplantační aktivita,“ říká s tím, že Institut klinické a experimentální medicíny [IKEM] u nás pokrývá až 60 procent veškeré transplantační aktivity. I V DOBÁCH SOCIALISMU JSME BYLI NA ŠPIČCE Česko se řadí v počtu transplantovaných orgánů k těm nejúspěšnějším zemím v Evropě i ve světě. Na otázku, co stojí za tímto úspěchem, profesor Adamec říká, že pražský IKEM tady fungoval i v dobách socialismu. „Tady se dělala jako první transplantace slinivky břišní v celém tehdejším východním bloku, i transplantace srdce v roce 1984,“ říká s tím, že tím se udržel krok s ostatními zeměmi. Kdo a jak může v Česku darovat orgány [https://www.zdravezpravy.cz/2020/02/04/kdo-a-jak-muze-v-cesku-darovat-organy/] [https://www.zdravezpravy.cz/2020/02/04/kdo-a-jak-muze-v-cesku-darovat-organy/] V 90. letech pak hodně pomohlo, že lékaři vyjeli rychle do světa a dostali se k odborným publikacím. I přesto upozorňuje, že důležitou roli v transplantologii sehrává samotný přístup společnosti. A právě česká společnosti přistupuje dle jeho slov k dárcovství velmi pozitivně. ČEKACÍ LISTINA NA NÁHRADNÍ ORGÁN SE MĚNÍ KAŽDÝM DNEM Na transplantaci orgánu u nás čeká kolem 800 pacientů, KST vede jejich přesnou evidenci v Národním registru osob čekajících na transplantaci. Nejvíce pacientů čeká na ledvinu, těch je kolem čtyř až pěti set. Zbývající nemocní čekají na játra, srdce, slinivku břišní, plíce, Langerhansovy ostrůvky, tenké střevo a náhradním orgánem může být dokonce i děloha. Nejvíce se u nás transplantuje ledvina, na kterou pacienti podle Miloše Adamce zároveň čekají i nejdéle. „Nejdéle se čeká na ledvinu, protože těch pacientů je tam [na čekatelské listině] nejvíce, v průměru se na ni čeká jeden rok,“ vysvětluje. Dodává, že čekací doba se u pacientů liší v závislosti na jejich krevní skupině, procentu protilátek, hmotnosti i věku nemocného. DAROVÁNÍ ORGÁNŮ V RÁMCI SYSTÉMU EUROTRANSPLANT Absence členství v mezinárodní organizaci pro transplantace zvané Eurotransplant je za... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz ] již 4.5.2021

24:25

ZdraveZpravy.cz - Zprávy ze zdravotnictví

Vydává: ZdraveZpravy.cz

Zdravezpravy.cz přináší aktuální informace z oblasti zdravotnictví a zdravého životního stylu. Vydává a provozuje Copywrite Company s.r.o.

Web

Před týdnem 19:38

Lidé se nejvíc bojí rakoviny, říká šéf pojišťovny Simplea Martin Švec

„Lidé se nejvíce bojí rakoviny,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec. A dodává, že 95 procent všech pojistných plnění u rizika závažného onemocnění tvoří právě rakovina následovaná infarktem a mrtvicí. V podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] se Martin Švec vyjadřuje ale i k tomu, kolik činí přirážka na pojistce životního pojištění za obezitu, nadváhu nebo kouření. Mluví o tom, které nemoci lidé chtějí nejčastěji pojistit a jak Simplea pojišťuje klienty, kteří už závažné onemocnění prodělali. Představuje v něm i svůj sen na zavedení zbrusu nového pojištění rizika dlouhodobé péče z důvodu nesoběstačnosti [https://www.zdravezpravy.cz/2022/11/11/pojisteni-dlouhodobe-pece-chce-69-cechu/] zejména u lidí v seniorním věku. To podle průzkumu České asociace pojišťoven chce téměř 70 procent Čechů, protože dobře vědí, jak moc se těchto služeb nedostává jejich prarodičům a rodičům. Martin Švec v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] popisuje i to, jak moc se zhoršila zdravotní kondice české populace po pandemii covidu. Kolik z nich stále čeká na zdravotní prohlídky, které jim zařízení kvůli pandemii odložila. I kolik lidí kvůli propadu prevence přišlo pozdě na to, že trpí rakovinou. V závěru podcastu pak sděluje svůj názor na ministerstvem zdravotnictví chystané zdravotní připojištění stomatologické péče. Podle něj platí, že bude-li nabízeno samostatně, pak ani toto pojištění nevyřeší stávající problém s nedostupností stomatologické péče. „A to kvůli tomu, že ten segment lidí, kteří dnes mají problém sehnat zubaře, na toto pojištění prostě peníze mít nebude,“ vysvětluje. PŘIBYLO LIDÍ S BMI NAD 30 I ODLOŽENÝMI PROHLÍDKAMI Podle Martina Švece po covidu narostl počet klientů pojišťovny s BMI nad... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz] již zítra ráno [24.11.]!!!

Před 2 týdny 17:03

EHDS nemá smysl uspěchat, říká Thomas Brookland z EFPIA

European Health Data Space bylo hlavní téma konference  [15.11.] Hospodářské komory ČR a Asociace inovativního farmaceutického  průmyslu. Byl na ní Thomas Brookland z European Federation of Pharmaceutical Industries and Associations. Sdílení zdravotnických dat napříč zeměmi EU bylo i téma podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] s Thomasem Brooklandem. Předně je třeba říci, že Thomas Brookland je ve  věci přípravy a zavádění European Health Data Space [EHDS] optimista.  Už kvůli tomu, že EHDS je, jak říká, velice obsáhlý a ambiciózní  projekt. Proto ho nelze do praxe zavést ze dne na den. „Důležité je, že politici v Evropě mají jasnou vizi, čeho chtějí  dosáhnout. Jedná se ale o velice obsáhlou agendu. Máme tu 27 zemí s  rozdílnými zdravotními systémy a právním prostředím. To znamená, že než  se EHDS zavede do praxe, vezme to hodně času,“ říká Thomas Brookland v podcastu ZdraveZpravy.cz. On sám odhaduje, že EHDS v celé Evropě se dočkáme za patnáct až 20 let. A i to podle něj bude úspěch. „Rámec se dostane do praxe samozřejmě mnohem dříve, například zhruba za tři roky bude legislativa konečná. Ale pak tu máme přechodné období pro členské státy a čas, který bude potřeba na vybudování infrastruktury a přijetí potřebných zákonů, následně ještě období prvních dnů fungování systému a nutnost optimalizace procesů," vysvětluje. Podle něj sdílení zdravotních dat v Evropě nemá smysl uspěchat. To kvůli tomu, že pokud by se na zavedení EHDS až příliš spěchalo, mohl by vzniknout paskvil, který by napáchal více škody než užitku. V tomto ohledu upozorňuje třeba na citlivá data evropských pacientů. JAK SI U SDÍLENÍ DAT STOJÍ BRITÁNIE NEBO USA Thomas Brookland se v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] vyjadřuje k pozici Velké Británie v projektu EHDS. Podle něj je pozitivní zpráva, že navzdory odchodu Británie z Evropské unie se země stále účastní diskuzí o projektu. „Samozřejmě nikdo neví, zda a jak nakonec dojde ke sladění britské legislativy s tou unijní, ale já doufám, že nakonec k nějaké harmonizaci dojde,“ tvrdí. Vyjadřuje se i k tomu, jak ke sdílení zdravotních a zdravotnických dat přistupují Spojené státy. Podle něj je jejich pozice... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

Před 3 týdny 22:04

Výzkum příčin schizofrenie nijak zásadně nepokročil  

50 tisíc lidí loni skončilo v pracovní neschopnosti kvůli psychiatrické diagnóze. Diagnózou u žen byla i schizofrenie. Filip Španiel z Národního ústavu duševního zdraví v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] říká, jak si teď stojí léčba právě této nemoci. Největší podíl na pracovní neschopnosti z psychiatrických diagnóz loni podle ročenky [https://www.uzis.cz/res/f/008415/psych2021.pdf]Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR [ÚZIS ČR] [https://www.uzis.cz/res/f/008415/psych2021.pdf]měly u obou pohlaví neurotické poruchy. Druhou nejpočetnější skupinou byly diagnózy depresivní fáze a depresivní periodická porucha. A zatímco u mužů tvořily další početnou skupinu poruchy způsobené užíváním alkoholu, u žen to byla schizofrenie. „V registrech je v Česku cca 80 tisíc schizofreniků, s psychózami obecně. Patrně jich bude v populaci asi více, ale samozřejmě, že ne všichni doplují do té zdravotní péče,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Vedoucí výzkumného centra Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] Filip Španiel. Zároveň odpovídá na otázku, jak jsme na tom s výzkumem příčin schizofrenie a novými metodami léčby. „Jsme na tom úplně stejně jako vyspělé země kolem nás. A všichni jsme na tom tak stejně ve smyslu, že výzkum příčin schizofrenie nijak zásadně nepokročil. A nemáme ani nové léky. Používáme stále léky, které mají kořeny v minulosti, ve druhé polovině minulého století,“ říká. Dnes využívaným lékům ale přiznává plus v tom, že je pacienti lépe snášejí než v dobách, kdy přicházely na trh. Podle jeho slov je to nikoli „okrajový rozdíl“. „Je to úplně podobné, jako když si koupíte nové boty. Schizofrenie a duševní onemocnění jsou celoživotní onemocnění, a když vás tlačí boty, tak daleko nedojdete. A my potřebujeme, aby ti pacienti s těmi léky ušli celý život. Aby je chránili před relapsem,“ upřesňuje. CO JE PODSTATA SCHIZOFRENIE Schizofrenici přitom podle něj zažijí relaps i 10 až 15 za život. Skončí v psychiatrických... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

1. listopad 2022 11:25

Operaci mozku parkinsonici často odmítají

Operaci Parkinsonovy nemoci pomocí hluboké mozkové stimulace v ČR absolvují nižší stovky pacientů ročně. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz neurolog Petr Dušek. Podle dat zdravotních pojišťoven a epidemiologických studií v Česku žije přibližně 40 tisíc pacientů s Parkinsonovou nemocí [https://www.zdravezpravy.cz/2021/04/11/kazdy-rok-pribyva-pacientu-s-parkinsonovou-chorobou/]. Po Alzheimerově chorobě [https://www.zdravezpravy.cz/2020/09/22/alzheimerovou-nemoci-celosvetove-trpi-cim-dal-vice-lidi/] jde o nejčastější neurodegenerativní onemocnění a v obou případech zatím nevyléčitelné onemocnění. Lékaři pacientům na zpomalení progrese nemoci ordinují léky, jež mozku dodávají chybějící dopamin. A některým pacientům nabízejí neurochirurgickou léčbu, takzvanou hlubokou mozkovou stimulaci. Ročně se pro ni ale rozhodnou jen nižší stovky pacientů. „Není to tím, že bychom měli nízké kapacity, ale tím, že léčba má svá rizika a nežádoucí účinky, její účinnost je daná tím, že my dokážeme ty pacienty pro tuto metodu dobře vybrat,“ vysvětluje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Petr Dušek z Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Jde o neurochirurgický zákrok do mozku, při kterém lékaři zasahují do nervových drah elektrodou. Utlumí tím příznaky nemoci podobným mechanismem jako zmiňovanou léčbou dopaminem. „Ale ani toto nemá vliv na šíření patologie nervovým systémem,“ dodává lékař v podcastu. OPERACI MOZKU ROČNĚ PODSTOUPÍ NIŽŠÍ STOVKY PACIENTŮ Metoda je vhodná pro malé procento pacientů s diagnostikovanou Parkinsonovou nemocí. Neurolog ji obecně doporučí mladším pacientům bez vážnější poruchy paměti a kognitivních funkcí. Podstoupit ji mohou dále jen pacienti, kteří v minulosti netrpěli závažnými psychiatrickými projevy. A ti, u kterých se zprvu prokázalo dobré fungování zmiňované léčby dopaminem. Avšak později se u nich doba účinku léku zkrátila a pacienti už užívají léky třeba co tři hodiny. „To je ideální pacient pro léčbu hlubokou mozkovou stimulací, protože ta funguje celých 24 hodin oproti levodopě [lék na PN, pozn. red.], která funguje jen několik hodin,“ vysvětluje rozdíl léčebných metod Petr Dušek. Nicméně i přesto se ne nevýznamné počty pacientů, kterým lékaři léčbu pomocí hluboké mozkové stimulace nabídnou... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

27. říjen 2022 13:39

Doplatky za léky na předpis šplhají do vyšších stovek korun za balení

„Existují ale i alternativy se stejně účinnou látkou a doplatkem i o 50 procent nižším,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz analytik společnosti Marketing Insight René Henc. Tuzemský trh s léky na předpis, za které pojištěnci v lékárnách doplácejí, analyzovala výzkumná agentura na přelomu loňského a letošního roku. A zjištění jsou u některých lékových kategorií více než překvapivá. „Ukázalo se, že u preskripčních léků, které mají vyšší doplatky, se relevantní desítky procent jejich uživatelů snaží ušetřit tím, že užívají menší než předepsané množství léků, omezují dávkování,“ přibližuje výsledky výzkumu René Henc v podcastu ZdraveZpravy.cz A upozorňuje i na další související zjištění. A sice, že problém v přístupu pacientů užívajících takzvaně vysokodoplatkové léky na předpis se koncentruje do úzké skupiny kategorií léků. „Víme, že celou čtvrtinu celkového objemu doplatků, celkem 1,3 miliardy korun tvoří jenom něco kolem 20 léků, patří mezi ně například glutidy nebo venofarmaka,“ říká s tím, že ta kombinace je do určité míry alarmující. ROZDÍLY V DOPLATCÍCH ZA STEJNĚ ÚČINNOU LÁTKOU JSOU I 50% Při výzkumu analytici definovali 300korunový a vyšší doplatek za lék na předpis jako již výšedoplatkový. Došli ke zjištění, že přibližně 80 procent všech doplatků v této kategorii připadá pouze na šest léků. Ponejvíce jde o zmiňované glutidy [léky na diabetes, pozn. red.], léky na Crohnovu chorobu a léky na ředění krve. Mimo ně a vůbec v největším rozsahu to podle Hence platí pro již zmiňovaná venofarmaka, tedy léky na žilní onemocnění. „Číslem jedna bylo venofarmakum Detralex, za ten pacienti v roce 2021 zaplatili celkem 680 milionů korun,“ říká René Henc. Za tento lék pacienti v lékárnách doplácejí přibližně 618 korun. Na trhu jsou podle něj ale dostupné i jiné léky se stejně účinnou látkou ale i o více než polovinu nižším doplatkem. / Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

21. říjen 2022 06:11

Petr Weiss: Čeká nás boom žádostí o změnu pohlaví

„Já ve své ambulanci už neřeším téměř žádnou jinou problematiku než právě genderovou problematiku,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz ve věci žádostí o změnu pohlavní psycholog Sexuologického ústavu VFN a 1. LF UK Petr Weiss. Zatímco před několika lety zasedala odborná komise Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR], která schvaluje změnu pohlavní identity, čtyřikrát do roka, nyní se schází každý měsíc. A ani to zřejmě nepostačí brzy pro odbavení žádostí pacientů žádajících o změnu pohlaví. Pacientů nespokojených se svou původní biologickou výbavou totiž v Česku přibývá o stovky procent. V západních zemích o tisíce procent. „My vidíme téměř exponenciální křivku nárůstu počtu žadatelů. A tento trend stále pokračuje dál a dál,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [http://www.zdravezpravy.cz/] Petr Weiss. Počty především adolescentních pacientů s nejistotou nebo přímo opačnou identitou podle něj prudce narůstá po celém světě. O tisíce procent ve Spojených státech, v Británii, ve Švédsku. A v posledních letech se trend přesouvá i do České republiky. „Stále více máme pacientů v adolescentním věku, kteří k nám přicházejí s prosbou, s žádostí o změnu pohlaví,“ potvrzuje pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] Petr Weiss. TRANSGENDER OSOBY ČEKAJÍ NA VYŠETŘENÍ MĚSÍCE Už nyní proto Petr Weiss přemýšlí nad navýšením kapacit svého oddělení o odborníky, kteří by se specializovali výhradně na problematiku poruch pohlavní identity. Pacientů řešících vlastní pohlavní určení je podle Weisse mnohem více, než jaké kapacity pro ně mají tuzemské specializované ambulance. „Do budoucna vidím jako velký problém, aby se dostalo těmto pacientům adekvátní sexuologické péče,“ podotýká s tím, že už nyní čekají pacienti na lékařskou péči běžně několik měsíců. Sexuologové jsou v Česku zastoupeni rovnoměrně v každém kraji. Podle Weisse mají i kompetence k vedení transgender pacientů, ne všichni jsou ale ochotni tyto pacienty přijímat. Anebo se necítí dostatečně specializovaní na tuto problematiku. Sexuologická pomoc se pacientům proto více dostává ve velkých městech. Hlavně v Praze, Brně, Olomouci a Plzni. HORMONÁLNÍ TERAPII ORDINUJEME OD 16 LET, ŘÍKÁ PETR WEISS Česká legislativa dovoluje změnu pohlaví chirurgickým zákrokem nejdříve ve věku 18 let. Nicméně v péči mají sexuologové i mladší pacienty, kteří řeší své pohlavní určení. „My můžeme u adolescentů hormonálně působit. Hormonální terapie androgenizační nebo feminizační je možná od 16 let. Pokud je diagnóza potvrzená. Ale ty nevratné změny jsou možné až po 18 roce,“ vysvětluje Petr Weiss v podcastu ZdraveZpravy.cz [http://www.zdravezpravy.cz/]. Za vůbec nejtěžší krok při změně pohlaví, který transgender pacienty čeká, je podle Weisse moment, kdy se o tom chystají říct svým rodičům. Byť podle něj přibývá... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

28. září 2022 03:54

Hlavní nádraží se stalo kempem Syřanů. Miří do SRN

„Walking to Germany… No money, no train, bus or taxi,“ říká pro ZdraveZpravy.cz lámavou angličtinou mladý Syřan, který s mnoha dalšími Syřany tráví na pražském hlavním nádraží už několikátý den. Hlavní nádraží v Praze slouží jako „dočasný domov“ stovkám migrantům ze Sýrie již několik týdnů. Okupují lavičky a travnaté plochy přilehlého parku Vrchlického sady. Kolemjdoucí přímo neobtěžují, baví se mezi sebou, často telefonují. Pro cestovatele přes hlavní nádraží ale není nic vůbec příjemné, každodenně vidět, jak početné skupiny migrantů bivakují ve veřejném prostoru. Málokterý z přítomných Syřanů mluví alespoň nějak anglicky. Salah al-Dīt je výjimka. „Jsem ze Sýrie. Do Česka jsem přišel před třemi dny. U nás není práce, jídlo, válka zničila všechno. Hledáme nový život. V Česku je to dobré, velice dobré,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/]. „Dva měsíce jsem na cestě. Šli jsme přes Turecko, Řecko, Makedonii, Bulharsko, Srbsko, Maďarsko, Slovensko a Česko. Chodíme pěšky. Všechno pěšky. Cesta to byla těžká, ale policie v Česku nám pomáhá. Ale naopak s policií v Řecku, Turecku, Makedonii jsme měli mnoho problémů při vstupu do těchto zemí,“ vypráví Salah [viz foto níže, pozn. red.]. Na otázku, jak se dostane do Německa odpovídá, že neví, ale určitě zase půjde pěšky. Přesto je pro dosažení svého cíle odhodlaný: „Dnes, zítra, půjdu do Německa,“ říká jasně. CO SE DĚJE NA NÁDRAŽÍ, JDE MIMO NÁS Vedoucí oddělení tisku Policie ČR Ondřej Moravčík na otázku redakce, zda si mají Pražané a návštěvníci hlavního města zvyknout na to, že blízké okolí hlavního nádraží aktuálně slouží jako kemp pro migranty ze Sýrie, kteří nemají peníze a trpí zanedbanou hygienou, odpovídá, že problém není na straně policie. „Odpovědnost za osoby v okolí hlavního nádraží není na Policii ČR, nýbrž na obci. V tomto případě na hlavním městě Praha. Policie ČR v tomto případě může pouze posílit výkon služby v nejbližším okolí. Což děláme s maximální intenzitou a jakákoliv ´péče´ o uprchlíky a osoby pohybující se v okolí nádraží není v naší kompetenci,“ vysvětluje. V podobném duchu pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] odpovídá vedoucí oddělení médií a tiskový mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman: „Situaci na Hlavním nádraží bedlivě sledujeme a řídíme se pokyny Policie ČR. Pan primátor je ostatně kvůli tomu v kontaktu s krajským ředitelem Policie ČR. […] Situaci je podle našeho názoru nutné řešit na úrovni České republiky a Ministerstva vnitra, což se snažíme iniciovat.“ Upřesňuje, že na pražském hlavním nádraží v současné chvíli nejsou uprchlíci, kteří pocházejí z Ukrajiny a Prahou pouze projíždějí, respektive tranzitují večerními vlaky. Co v dané věci činí Ministerstvo vnitra ČR [MV ČR], pro ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/] sdělila Hana Malá z tiskového odboru ministerstva. Nejdříve vysvětlila, že situace na železniční stanici Praha hl. nádraží je... Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz]!!!

23. září 2022 12:30

Většina užívaných léků může být lepších, ale není...

80 % ze všech dodávaných léků na tuzemský trh jsou generická léčiva. Přesto si z celkových nákladů na léky vezmou jen 20 %. Související potíž je, že výrobcům generik se jen málokdy vyplatí zlepšit ta generika, která už na trhu jsou. „Co se týče těch léků s přidanou hodnotou, Value Based Medicine, nebo také, jak se říká, generika plus, tak v Evropě zatím nejsme tak dobří, jako v Americe. V Americe za posledních deset let původních vylepšených verzí generických molekul zaregistrovali asi 500, v Evropě jsou to jednotky,“ říká v podcastu ředitel vývoje a výzkumu společnosti Zentiva Pavel Šebek. A dodává: „Hlavní důvod je cena takto vylepšených léků. Prakticky se velmi těžko prosazuje na evropském trhu za vyšší cenu. To je problém, protože vývoj vylepšených generik je dražší než u standardních generik. A abyste měl návratnost investice, musíte mít vyšší cenu na trhu [https://www.zdravezpravy.cz/2021/12/13/trzby-za-leky-a-pomucky-loni-dosahly-102-miliard-korun/], jinak se nevyplatí investovat do vylepšené verze daného léku.“ INOVACE GENERICKÝCH LÉKŮ ALE PŘINÁŠEJÍ I ZÁSADNÍ ZLEPŠENÍ Inovace u takzvaných generik plus mohou být zásadní. Například lék na bolest, který pacient užívá několikrát denně, může užívat jen jednou denně. Na první pohled nejde o významnou změnu, ale není to tak. „V Zentivě nyní pracujeme na vylepšení generického léku tak, aby ho pacient nebral jednou za čtyři hodiny, ale jen jednou za osm hodin. A to značí, že ten lék pacientovi umožní, aby spal v klidu celou noc,“ vysvětluje Pavel Šebek. Uvádí i další příklad. Podle něj zhruba 30 procent populace má vyšší hodnoty pH v žaludku. Což znamená, že některé léky jejich tělo hůře vstřebává. Vylepšený generický lék – například u onkologických pacientů – zajistí správné vstřebání i u těchto 30 procent pacientů. „Inovací generického léku zajistíte i to, že lék má méně vedlejších účinků pro pacienta. A to je jednoznačně pozitivní pro jeho zdraví, ale má to i další efekt. Zlepší to užívání daného léku pacientem a tím pádem i úspěšnost jeho léčby,“ upozorňuje na souvislosti Šebek. Podle něj výrobci generik inovují léčiva ve třech úrovních. První je, aby se dostala na trh první den po expiraci základního patentu, který chrání originální lék. Druhý typ spočívá v inovaci technologie, aby lék... Více na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]

17. září 2022 26:30

Český dárce krevní plasmy, je důležitý dárce

„Chci pochválit české dárce krevní plasmy. I díky nim má například hemofilik ve Španělsku to, co potřebuje,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz vedoucí lékař odběrových center krevní plasmy Cara Plasma Martin Toman. Ne všechny země v Evropě dovolují darovat krevní plasmu tak, jak to umožňuje Česká republika. Tedy nejen pro potřeby akutní medicíny, například při záchraně života pacienta s rozsáhlými popáleninami, ale i pro farmaceutické účely. V tomto případě se z vysoce zamražené krevní plasmy vyrábí potřebné léky, bez nichž by se mnoho pacientů neobešlo. „Když by v Evropě nebyly čtyři země, mezi které patří i Česká republika, velká část pacientů Evropy by mohla mít velký problém. Některé velmi důležité preparáty vyrobené z krevní plasmy, jako jsou například léky pro hemofiliky, léky pro některé onkologické pacienty, přičemž by šlo vyjmenovat spoustu jiných indikací, by nemusely být k dispozici všem a v dostatečném množství. Krevní plasma, tolik potřebná pro jejich výrobu, by se musela dovážet zřejmě ze zámoří, a to by veškerou potřebu k jejich výrobě nemuselo pokrýt,“ říká v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Martin Toman. Doplňuje, že potřebu krevní plasmy pro výrobu léků v Evropě pokrývá pouze Německo, Rakousko, Maďarsko a také Česká republika. „Český dárce je proto nesmírně důležitý dárce,“ zdůrazňuje s tím, že Česko je navíc co do počtu dárců krevní plasmy plně soběstačné. „Nehrozí, že bychom nebyli schopni pokrýt potřebu jednak v nemocnicích a jednak na výrobu léků,“ upřesňuje. KREVNÍ PLASMU ŽÁDNÝ STROJ NEVYROBÍ Krevní plasma se dá odebrat a následně zpracovat dvěma základními způsoby. Zdravotníci ji od dárců odebírají v krevních centrech v nemocnicích, kde se odebírá i plná krev a z ní speciální technikou oddělí krevní plasmu. Tu pak lékaři používají v nemocnicích v akutní medicíně při operacích. A pak v Česku fungují soukromá plasmaferetická centra. Ta odebranou plasmu posílají do frakcionačních závodů, v nichž se z ní vyrábí léčivé přípravky. „My jako soukromá plasmaferetická společnost patříme do skupiny, co plasmu odeberou a odvezou do velkých mrazících boxů. Tam se šokově zmrazí na -30 stupňů, a při -25 stupních se uchovává. Následně se odveze do velkých frakcionačních center, kde se z této plasmy vyrábějí léky,“ popisuje Martin Toman postup odběrů krevní plasmy společností Cara Plasma. Doplňuje, že z ní vyrobená léčiva se využívají stále častěji v onkologické léčbě, při ledvinových onemocněních, například při léčbě nefrotického syndromu. Využití nachází i při poruchách... / Více na ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz ] již v pondělí 19.9. 2022. 

9. září 2022 12:17

Pečuje o syna se svalovou dystrofií. Dovolená ji ale neláká

Přes dvacet čtyři let 24 hodin denně pečuje paní Monika Vaňková o svého syna s Duchennovou svalovou dystrofií. Jak vše zvládá a kde bere energii do dalších dnů říká v podcastu ZdraveZpravy.cz. „Duchennovu svalovou dystrofii Honzovi lékaři diagnostikovali, když mu byl jeden rok,“ vzpomíná paní Monika. Od narození trpěl žloutenkou a stále měl špatné jaterní testy. Držel proto přísné diety, ale nic nepomáhalo, vše bez výsledku. Po roce neustálých vyšetření a testů Honzu lékaři odeslali na genetiku. Teprve tam se rodiče dozvěděli, co je příčinou jeho zdravotních potíží. „Na genetickém vyšetření se zjistilo, že jde o progresivní svalovou dystrofii typu duchenne. Je to progresivní onemocnění, kdy mu ochabují svaly, a to nezastavitelně,“ popisuje v podcastu ZdraveZpravy.cz [https://www.zdravezpravy.cz/rubrika/podcasty/] Monika dobu, kdy jejímu tehdy ročnímu synovi specialisté diagnostikovali nevyléčitelné onemocnění podcast Informací o tak závažném onemocnění bylo podle ní tehdy opravdu málo. A neměli je dokonce ani samotní lékaři. „Na genetice nám dali jasné instrukce o tom, že syn se nedožije dospělosti a péče o něj bude velmi náročná,“ říká. Dnes je Honzovi 24 let, pohybuje se na speciálním vozíčku a s celodenní péčí o něj Monice pomáhají hlavně její manžel, Honzův otec, a jeho o čtyři roky mladší sestra Bára. A přes všechny životní peripetie, fyzickou i psychicky velmi náročnou péči vše zvládají na jedničku. PÉČE O PACIENTA S DYSTROFIÍ NEKONČÍ SE SETMĚNÍM „Ráno po probuzení připravím snídani, potom přichází hygiena, popovídání si, Honzu obléknu a rehabilituji s ním pomocí přístrojů pro zlepšení svalů na dýchání,“ popisuje začátek každého dne paní Monika. Protože už je dospělý a zůstává s ním po celý den doma sama, k manipulaci s Honzou používá speciální zvedák. S jeho pomocí syna přesunuje na elektrický vozík nebo naopak z vozíku na postel. Část odpoledne se společně věnují dechovým rehabilitacím a část i práci. Honza totiž pracuje jako správce webu pacientské organizace Parent Project, která zastupuje pacienty s Duchennovou svalovou dystrofií i jejich blízké. „Syn pracuje z domova na svém počítači. Jsem mu po celý den k ruce, potřebuje neustálou péči a dohled,“ dodává paní Monika. Často vyžaduje upravit svůj posed nebo třeba jen přisunout klávesnici od počítače nebo podat jídlo či pití. Podle Moniky nemůže být ani pět minut sám. „I v noci chodím syna polohovat, dvakrát třikrát za noc podle jeho potřeby. Když ho bolí záda nebo zase lopatka, ruka či je třeba popondat nohu,“ vypráví Monika. A kdo jí zastupuje, když odchází k lékaři, na úřady nebo se potřebuje zkrátka jen vyležet z nějakého onemocnění? „Je to problematické. Manžel... Více na ZdraveZpravy.cz!!! [https://www.zdravezpravy.cz]