Tentokrát si přiblížíme archetyp ráje. Zjistíme, jak souvisí s univerzálním lidským prožitkem, který M. Eliade nazývá stesk po ráji, a odhalíme, jak se tento stesk proměňuje ve zřídlo, z něhož vyvěrá nejedna utopická vize a ideologie dvacátého století. Na pozadí komunismu, socialismu a nacismu odhalíme příslib ráje. Řekneme si, jak tento archetyp ovlivňuje naše očekávání, motivace atd.

Položíme si otázku: Je ráj pouhým přeludem? Zdá se, že ráj nemá konkrétní geografické nebo časové určení, není prvopočátečním časem blaženosti, nýbrž duchovním stavem, o nějž usilují nejrůznější mystici, duchovně praktikující aj. Řekneme si, jaká katastrofická událost ukončila zlatý věk a vehnala člověka do strastiplné existence dneška.

Přiblížíme si zlatý věk optikou mytologie nejrůznějších kultur a odhalíme dvě dominantní kategorie představ. Zatímco jedna, mající blízko k archetypu matky a stavu dětství, vykresluje ráj coby rajskou zahradu a věčné jaro, druhé, patriarchální hledisko jej popisuje v souvislosti s duchovně vyspělou civilizací prvotní božské rasy.

Řekneme si, jak číst příběhy o ráji v kontextu cyklického a lineárního pojetí času a proč Milan Kolář soudí, že rokem 2025 byl definitivně ukončen temný věk. To znamená, že velké kolo času nyní neodvratně spěje k lepším zítřkům.

Je asi poněkud zvláštní, že se tomuto bytostně ženskému archetypu rozhodli věnovat ve svém podcastu právě dva muži. Nicméně i muži jsou právě s touto odvrácenou stranou ženství konfrontováni velmi silně a prožívají důsledky silného kontaktu s Lilith neméně než ženy samotné. Lilith totiž ve skutečnosti žije v každém z nás, nehledě na naše pohlaví.

V tomto podcastu se podíváme na archetyp Lilith nejen z pohledu jeho vývoje napříč různými kulturami, ale dotkneme se i našich osobních zkušeností s ním. Povíme si také o jednom z ústředních mýtů o Lilith jako o první Adamově ženě a o tom, proč se sama rozhodla opustit Edenskou zahradu a jaký vztah má k rajské Evě.

Toto téma je nevyčerpatelné, ale i tak se pro vás pokusíme shrnout to nejdůležitější a určitě se k tomuto tématu budeme nejednou vracet i v našich dalších dílech. Lilith si to totiž skutečně zaslouží.

Ve třetím díle našeho podcastu jsme se věnovali srovnání psychologie traumatu a gnostické kosmologie. V první polovině našeho povídání jsme si popsali, jak trauma vzniká, co se odehrává v rozštěpené duši a jak se z duševních fragmentů formují traumatické komplexy. Vykreslili jsme jejich podobu a na základě snů objasnili jejich chování. V podcastu se dozvíte, jak tyto traumatické komplexy působí v našem nitru coby nezávislé entity narušující vědomí, paměť a vůli. Tento skrytý vnitřní svět traumatu jsme následně srovnávali s fascinující gnostickou kosmologií a odhalili jsme překvapivé korespondence. Ty můžeme shrnout do několika bodů.

Od jednoty k mnohosti:

Psychické trauma rozštěpí duši. Z psychických fragmentů vznikají traumatické komplexy coby autonomní psychické entity. Kosmické trauma způsobí rozštěpení Sofie, což vede ke zrození archontů a posléze pozemských lidí.

Pád do zapomnění:

Psychické trauma způsobí, že mučivá vzpomínka upadá do zapomnění. Jedinec si na ni nevzpomíná. Kosmické trauma způsobí vznik světa vznikání, padlého stavu světa, gnostiky vnímaného jako svět zapomnění, spánku a smrti (kosmické nevědomí).

Zajaté světlo a vznik „oddělených“ bytostí:

Komplex v sobě obsahuje psychickou energii, která z něho činí autonomní psychický útvar obdařený jistým druhem vědomí. Světlo rozštěpené Sofie je zajato nižší přirozeností a vede ke vzniku lidských bytostí a archontů. Božská jiskra spočívá ve stvořené bytosti coby její duchovní jádro.

Démoničtí archonti zabraňují scelení:

Psychické trauma způsobí, že se nezpracovaná traumatická událost jeví jako nebezpečná démonická postava, případně jako nebezpečný obsah, který je chráněn démonickou archetypální obranou. Kosmické trauma způsobí vznik archontů, kteří vystupují démonicky a udržují člověka ve stavu spánku a zapomnění. Jejich podoba často srůstá se zvířaty, což z psychologického hlediska poukazuje na jejich příbuznost s archaickou, instinktivní oblastí duše.

Rozpomenutí a návrat na počátek:

Při léčbě traumatu jde rovněž o rozpomenutí se na původní traumatický okamžik. Prožít a úspěšně integrovat původní traumatický prožitek představuje návrat k původní ztracené celosti. Vykoupení a spása v gnosticismu splývá s pravým poznáním, gnosis, neboli poznáním pravé povahy skutečnosti. Jedná se o rozpomenutí na původní nebeský stav a odhalení příčiny bědného lidského údělu.

Vykupitel sestupuje do podsvětí a shromažďuje padlé duše:

Psychoterapie traumatu „sestupuje“ do nevědomí a zde rozpoznává odštěpené traumatické komplexy a znovu je sjednocuje s celkem vědomé osobnosti. Spasitel v gnosticismu sestupuje do kosmického podsvětí, do „pekla“, aby zde probudil nevědomé duše a tím je navrátil k celosti duchovního světelného Pleromatu.

V tomto dílu našeho podcastu Jinosvět se budeme věnovat “Temné noci duše” skrze optiku vybraných velkých tarotových arkán. Podíváme se na to, jakým způsobem promlouvá jejich symbolismus o různých krizových stavech, kterými lidská duše (arkánum Blázen) prochází na její cestě k dokonalosti a seberealizaci. Probereme arkána jako jsou Vůz, Viselec, Smrt, Ďábel, Věž a Luna. Dotkneme se také otázek, proč se lidská duše v určité fázi vývoje odvrací od Boha a jakým způsobem dosahuje skutečné svobody.

První díl našeho podcastu věnujeme archetypu animy, duchovnímu významu lásky a mystickému putování. S pomocí indiánské pohádky Nevěsta z nebe si přiblížíme dvojaký charakter animy, její stinnou, nebezpečnou povahu, ale i její pozitivní, inspirující vliv coby ženy - hvězdy, průvodkyně a svůdkyně na dobrodružné cestě vedoucí k nebeským výšinám. Osvětlíme duchovní význam lásky a řekneme si, jak souvisí s původním rajským stavem a prvotním kosmickým člověkem / androgynem. Pochopíme, jak zármutek očišťuje srdce a jak tato alchymická proměna souvisí s mystickým putováním a konečným sjednocením v Bohu.