Srpen je měsícem padajících hvězd. Nastává maximum meteorického roje Perseid, jednoho z nejbohatších a nejjasnějších meteorických rojů celého roku. „Perseidy získaly svůj název podle toho, že mají takzvaný radiant – místo, ze kterého zdánlivě vyletují – v souhvězdí Persea,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Jedním z letních souhvězdí je souhvězdí Střelce. „Z našich zeměpisných šířek je vidět v podstatě pouze v létě a i tehdy se nachází nízko nad jižním obzorem. A dokonce ještě od nás není vůbec vidět celé,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Na přelomu června a července objevili astronomové v Chile velmi pozoruhodné těleso. „Známe dosud pouze dva objekty tohoto typu, tento je třetí, takže je to úplný unikát. Podle dráhy víme, že těleso přiletělo z mezihvězdného prostoru do naší sluneční soustavy a zase vyletí, možná k jiné hvězdě,“ říká jihočeská astronomka Jana Tichá.

Devadesáté narozeniny oslavil Harrison Schmitt, americký astronaut, člen posádky Apollo 17 a jeden ze dvou posledních lidí na Měsíci. „Byl to zároveň první vědec na Měsíci a jeden z prvních vědců mezi astronauty,“ doplňuje jihočeská astronomka Jana Tichá.

Měsíc červenec přináší prázdniny, dovolené, dlouhé dny a krátké světlé noci, kdy slunce nezapadá hluboko pod obzor. Na obloze je přesto možné pozorovat řadu astronomických úkazů.

Jana Tichá, ředitelka českobudějovické observatoře a planetária, připravila povídání o jednom souhvězdí, která patří mezi největší na obloze, v tyto dny nabízí krásné pokoukání a zároveň se k němu váže impozantní antický příběh.

V červnu byla zprovozněna nová součást ochrany Země před nebezpečnými asteroidy – teleskop, kterému se říká Flyeye. Jeho úkolem je prohledávat oblohu a zachytit i poměrně malé objekty, které by se mohly pohybovat po kolizní dráze přímo k Zemi.

Před 400 lety, 8. června 1625, se v Itálii narodil Giovanni Domenico Cassini, astronom a inženýr. Je znám například jako spoluobjevitel Velké rudé skvrny na planetě Jupiter. Také ověřil, že atmosféra Jupiteru nerotuje jako pevné těleso, ale jedná se o vrstvy mračen, které vytvářejí světlejší a tmavší pruhy.

Letní slunovrat je začátkem astronomického léta. Jedná se o okamžik, kdy má Slunce vůči světovému rovníku největší deklinaci. V období letního slunovratu jsou nejdelší dny v roce. Noc má pouhých osm hodin a naopak nad obzorem Slunce zůstává šestnáct hodin.

„Hvězda, na kterou svět zapomněl. Objevila vesmír, dnes nemá ani pamětní desku,“ napsaly jedny noviny v loňském roce. Tento titulek patří americké astronomce britského původu Cecilii Payne-Gaposchkinové, zakladatelce kvantitativní chemické analýzy hvězdných atmosfér.