Poslechněte si podcast: Osmá planeta se mohla jmenovat podle objevitele Le Verrier, on sám ale navrhl Neptun
Existenci osmé planety sluneční soustavy, kterou dnes známe jako Neptun, potvrdil 23. září 1846 německý astronom Johann Gottfried Galle, a to na základě matematických výpočtů. Jen s drobnou odchylkou vypočítal hypotetickou polohu planety Francouz Urbain Le Verrier, který se tak fakticky stal jejím objevitelem.
Jihočeské nebe
O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje.
Odchylky v předpokládaném pohybu planety Uran vedly k objevu další planety
Neptun je osmou planetou naší sluneční soustavy. Jeho vzdálenost od Slunce dosahuje zhruba 30 astronomických jednotek. Planeta byla objevena 23. září 1846.
Vodnář, ryby, velryba, jižní ryba. Podzimní hvězdná obloha je plná vodních tvorů
Podzimní souhvězdí vytvářejí na obloze jakési mořské akvárium. Je mezi nimi totiž řada vodních bytostí. Na nočním nebi se objevuje vodnář (zobrazovaný většinou jako muž, který vylévá vodu), dále ryby, velryba a ještě jižní ryba.
Jestli chcete vidět planetu Saturn, v září a říjnu je nejlepší čas zvednout oči k noční obloze
Září je měsícem podzimní rovnodennosti. Ta letos nastane ve středu 23. září v 02:05 středoevropského letního času. Začne tak astronomický podzim. Slunce se ocitne na druhém průsečíku ekliptiky a světového rovníku a od této chvíle se už budou dny zkracovat a noci prodlužovat.
Čína posílá sondu k asteroidu a studenti dostali miliony dolarů na vlastní misi
Čínský vesmírný program překvapuje novými projekty. Sonda míří k asteroidu, jiná pozoruje mezihvězdnou kometu a studenti dostali miliony dolarů na vlastní misi.
Slzy svatého Vavřince zazáří na obloze. Svítivě zlaté meteory můžete vidět vždy v polovině srpna
Kometa Swift-Tuttle neustále trousí do své dráhy drobná zrníčka. Planeta Země se pak setkává s poměrně hustými oblaky těchto zrníček, což na obloze vidíme jako světelné čáry neboli meteorický roj Perseidy. Roj je činný vždy od 17. července do 24. srpna, přičemž svého maxima dosahuje mezi 11. a 13. srpnem.
Zatmění Slunce u nás bude částečné, za úplným byste museli cestovat třeba na ostrov Mallorca
- srpna nastane zatmění Slunce, které bude z Česka pozorovatelné jako částečné. K zatmění ale dojde těsně před západem slunečního kotouče, což komplikuje výhled. „V maximální fázi bude Slunce už jenom dva stupně nad obzorem, což je velmi nízko, takže se dost těžko hledá místo, kde nepřekáží stromy nebo různé budovy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.
Dvě zatmění přinese srpen roku 2026. Slunce se skryje ve stínu večer, Měsíc naopak brzy ráno
Zatmění Slunce nastane 12. srpna 2026. Z části Arktidy, části západní Evropy a části západní Afriky bude vidět jako úplné, v našich zeměpisných šířkách uvidíme částečné zatmění. Jak ale upozorňuje astronomka Jana Tichá, k úkazu dojde večer, kdy je Slunce nízko nad obozem a těžko se hledá místo k pozorování, kde výhled nic neruší.
O asteroidech, kometách a meteorech diskutovali vědci z celého světa na konferenci v Polsku
Astronomka Jana Tichá, ředitelka hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích, se vrátila z mezinárodní konference v polské Poznani. Na té se sešli vědci z celého světa, aby diskutovali o asteroidech, kometách a meteorech. Program měl podle ní tři „highlighty“.
Vypůjčenou škodovkou hrdě přes Alpy, vzpomíná na první cestu na konferenci astronomka Jana Tichá
Jako odbornice ve svém oboru se ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá zúčastnila už řady konferencí. S úsměvem dnes vzpomíná, jak v roce 1993 mířila na první setkání astronomů v severní Itálii.
Čech Aleš Svoboda poletí do vesmíru. Porazil tisíce Evropanů a získal místo v čtyřčlenné posádce
První astronautem samostatné České republiky by měl být Aleš Svoboda. Jeho let na Mezinárodní vesmírnou stanici je naplánován na rok 2027. Rodák z Brna uspěl v náročném, jeden a půl roku trvajícím výběrovém řízení mezi více než 22 tisíci Evropany a získal místo v čtyřčlenné posádce moderní lodi Crew Dragon.