Měsíc březen přináší jaro, a to jak meteorologické, které začíná hned 1. března, tak astronomické. Astronomické jaro začíná okamžikem jarní rovnodennosti. Ta letos nastane 20. března v 15:46 hodin středoevropského času.

Pluto objevil v únoru 1930 americký astronom Clyde Tombaugh a hned ho zařadil mezi planety naší sluneční soustavy, kam dnes už nepatří. V té době se totiž nesnadno odhadovala velikost vesmírných těles a také nebyly takové poznatky o tom, jaký povrch mohou objekty mít.

Před 120 lety, 4. února 1906 se do farmářské rodiny v Illinois v USA narodil Clyde Tombaugh. Proslul jako objevitel Pluta, které bylo v minulosti považováno za devátou planetu naší sluneční soustavy, dnes je klasifikováno jako trpasličí planeta a plutoid.

Černý týden kosmonautiky, tak se označuje období na přelomu ledna a února roku 1986, kdy americký vesmírný program postihly tři nejtragičtější nehody. Jednou z nich byla havárie raketoplánu Challenger, v němž zahynulo sedm lidí.

NASA předčasně stáhla posádku z Mezinárodní vesmírné stanice ISS. Důvodem byl zdravotní stav jednoho z členů. Agentura ale kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala, ani nespecifikovala jeho problémy. Takže se hned vyrojily spekulace.

Na Hromnice o hodinu více. Známá pranostika se vztahuje k církevnímu svátku 2. února. Když nahlédneme do astronomické ročenky, můžeme se přesvědčit, že skutečnosti vcelku odpovídá. O zimním slunovratu 21. prosince trval den v Českých Budějovicích 8 hodin a 14 minut. Na Hromnice už bude slunce nad obzorem 9 hodin a 30 minut.

Jeho jméno je zapsáno na Eiffelově věži v Paříži spolu s dalšími 71 jmény velikánů vědy a techniky. Narodil se 25. ledna 1736 v Turíně v Itálii. Zemřel 10. dubna 1813 v Paříži, pohřben je ve zdejším Pantheonu. Joseph-Louis Lagrange byl proslulým matematikem, fyzikem a také astronomem.

Nehoda na kosmodromu Bajkonur, ruské základně v Kazachstánu pro starty raket, komplikuje vesmírné mise. V listopadu 2025 tam byla poškozena jediná rampa pro starty raket s lidskou posádkou.

Zajímavé astronomické úkazy přinese rok 2026. Asi nejvýznamnější bude podle jihočeské astronomky Jany Tiché zatmění Slunce, které nastane 12. srpna. Jako úplné bude pozorovatelné ze severního Španělska, části severního Portugalska, části Islandu a v Grónsku.

Začínající rok je rokem 2026 gregoriánské éry. Bude rokem nepřestupným o 365 dnech a začal čtvrtkem 1. ledna. I podle antického juliánského kalendáře nastává rok 2026, ale až o 14 dní později. Juliánský kalendář dodnes používá pravoslavná církev, proto se v některých zemích slaví jindy Vánoce a Velikonoce.