- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: 147,1 milionů kilometrů. V lednu se planeta Země dostává nejblíže Slunci
S novým rokem se pomalu prodlužují dny, slunečního světla bude stále přibývat až do letního slunovratu v červnu. Čtvrtého ledna se Země ocitla nejblíže Slunci za celý rok, a to na 147,1 milionů kilometrů. Jak připomíná astronomka Jana Tichá, může se zdát paradoxní, že Země je nejblíže Slunci v zimě, ale roční období nesouvisí se vzdáleností, nýbrž se sklonem zemské osy.
Jihočeské nebe
O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje.
Slunovrat, meteorický roj geminid, to všechno čeká na astronomy v prosinci
Redaktor Filip Černý a ředitelka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá přinášejí přehled prosincových astronomických událostí.
Zvláštní kometa Atlas, která přilétla z jiné planetární soustavy, bude nejblíže Zemi 19. prosince
Podivuhodná kometa 3I/ATLAS, která k nám přilétla odněkud z vnějšku naší sluneční soustavy a zase zmizí, byla objevena 1. července z astronomické stanice v Chile. Už z prvních dat bylo zřejmé, že má velmi zvláštní hyperbolickou dráhu, a právě proto není uzavřená v naší sluneční soustavě.
„Lízači Slunce“, to jsou komety, které těsně míjí naši centrální hvězdu. Patří mezi ně Ikeya–Seki
Před 95 lety, tedy 3. listopadu 1930, se narodil japonský astronom Tsutomu Seki. Je znám jako objevitel šesti komet, posléze se věnoval spíše asteroidům a také opětovnému vyhledávání periodických komet při jejich návratu.
V listopadu se krátí dny a oblohu křižují Leonidy. Meteorický roj dosáhne maxima na státní svátek
Listopad je měsícem, kdy už převládá noc a dny se krátí. Například letos čtvrtého listopadu bylo Slunce nad obzorem 9 hodin a 35 minut. Třicátého listopadu bude nad obzorem jenom 8 hodin a 26 minut. Během necelých čtyř týdnů tak přijdeme téměř o hodinu světla.
Dojali ho tak, že koktal. Jihočeští astronomové uctili kolegu Richarda Moissla pojmenováním planetky
Jihočeští astronomové drží krok s dobou a pracují na světové úrovni. Takové ujištění si přivezl tým Jany Tiché, šéfky českobudějovické hvězdárny a observatoře na Kleti, z mezinárodního workshopu v Itálii.
Astronomové se radili, jak ještě přesněji sledovat potenciálně nebezpečné asteroidy
Tým astronomů z observatoře na jihočeské hoře Kleť se zúčastnil mezinárodního workshopu na téma astronometrická radarová pozorování blízkozemních asteroidů v Itálii. Cílem setkání odborníků bylo propojit národní komunity, které se zabývají obranou lidstva před nebezpečnými tělesy.
Společně můžeme dokázat víc. Evropské státy mají od roku 1975 společnou kosmickou agenturu
Spojené státy americké mají NASA, Japonsko JAXA, Ruská federace Roskomos a evropské země společnou ESA. V 70. letech 20. století se totiž desítka západoevropských států dohodla, že lepší než vytvářet národní kosmické agentury bude sdružit prostředky i chytré lidi a vytvořit mezivládní organizaci.
První kometu, jejíž prach mohli lidé prozkoumat, objevil švýcarský astronom Paul Wild
- října 1925 se narodil švýcarský astronom Paul Wild, objevitel více než stovky planetek, ještě více supernov a sedmi komet. K jedné z těchto komet, původně označované P/Wild 2 a později 81P/Wild, letěla kosmická sonda, které se jako první podařilo odebrat vzorky vytroušeného prachu.
Velmi rychlé čáry vás mohou zaujmout na říjnové obloze. Je to meteorický roj Orionid
K měsíci říjnu, který už je typicky podzimní, patří v Česku změna letního času na klasický středoevropský čas. K té vždy dochází poslední říjnovou neděli, letos tedy 26. října. O třetí hodině ranní letního času posouváme ručičky o hodinu zpět a až do jara u nás platí středoevropský čas, který má většina Evropy.
Na to, aby kalendář ladil se skutečným vesmírným děním, dohlížel český astronom Jan Vondrák
- narozeniny oslavil astronom a geodet Jan Vondrák, který se zabývá takzvanou geodetickou a fundamentální astronomií. „To znamená ty úplné základy astronomie – počítání oběhu Země kolem Slunce, velmi přesné polohy Země, oběhu Měsíce, případně planet, rotace Země kolem své osy,“ vysvětluje jihočeská astronomka Jana Tichá.