Na Hromnice o hodinu více. Známá pranostika říká, o kolik se od zimního slunovratu prodloužila doba, kdy slunce zůstává nad obzorem „Opravdu to už i sami vnímáme, že se nestmívá ve čtyři odpoledne a že nevstáváme do úplné tmy. A jak se vzdalujeme od Hromnic, bude to stále lepší,“ komentuje jihočeská astronomka Jana Tichá.

V roce 2025 se bude opět zvyšovat sluneční činnost, což by podle jihočeské astronomky Jany Tiché mělo přinést příležitost pozorovat i z našeho území polární záři. „Polární záře je ale tak slabá, že pokud ji chcete vidět pouhým okem, musíte jít opravdu do tmy. To, co dneska vidíte v médiích, je polární záře zachycená elektronickými kamerami,“ připomíná.

Několik zajímavých nebeských úkazů přinese rok 2025. Nastane zatmění Slunce a dvě zatmění Měsíce. „Zatmění Slunce bude částečné, a to v sobotu 29. března před polednem. Maximální zakrytí bude z 22 procent povrchu slunečního disku,“ říká jihočeská astronomka a šéfka budějovické hvězdárny Jana Tichá.

Uplynulo 90 let od narození astronoma Luboše Kohoutka. Ten je nejvíce známý jako objevitel komety, které se říká Kohoutkova. Šlo o první kometu pozorovanou člověkem z kosmického prostoru, protože ji v roce 1973 sledovali američtí astronauti z kosmické stanice, s nimiž byl Luboš Kohoutek v přímém spojení z řídícího centra.

Po téměř čtvrtstoletí objevil další Čech kometu. Nadlouho posledním českým úspěchem v této oblasti byla kometa objevená jihočeským astronomem Milošem Tichým z observatoře na Kleti v říjnu 2000. V závěru roku 2024 ho následoval zaměstnanec Fyzikálního ústavu Akademie věd Martin Mašek, jehož kometa má označení C/2024 Y1 a jmenuje se Mašek.

S novým rokem se pomalu prodlužují dny, slunečního světla bude stále přibývat až do letního slunovratu v červnu. Čtvrtého ledna se Země ocitla nejblíže Slunci za celý rok, a to na 147,1 milionů kilometrů. Jak připomíná astronomka Jana Tichá, může se zdát paradoxní, že Země je nejblíže Slunci v zimě, ale roční období nesouvisí se vzdáleností, nýbrž se sklonem zemské osy.

Začal rok 2025 takzvaného nového stylu podle gregoriánského kalendáře, který se po staletí používá v českých zemích. Podle juliánského kalendáře, jehož se drží pravoslavná církev, nový rok nastane až 14. ledna.

Začne rok 2025 takzvaného nového stylu čili gregoriánského kalendáře. Bude rokem nepřestupným o 365 dnech a startuje ve středu 1. ledna v 0.00 hodin. Jeho součástí u nás bude přesun na středoevropský letní čas, ke kterému dojde v neděli 30. března. Na zimní čas se opět vrátíme v neděli 26. října.

O dvou význačných ženách, které možná ale byly jen jednou a tou samou osobou a které, nebo která, ovlivnily nejenom astronomii své doby, mluví šéfka českobudějovické hvězdárny a planetária Jana Tichá v rubrice Jihočeské nebe. Byly svatá Kateřina Alexandrijská a antická astronomka Hypatia z Alexandrie tou samou osobou?

Astronom Karel Anděl proslul zejména jako autor map Měsíce a jeden ze spoluzakladatelů České astronomické společnosti. Jeho nejznámějším dílem, a to dokonce dílem světoznámým, je Mappa Selenographica, která byla vydána v roce 1926 a zobrazovala přivrácenou stranu Měsíce s řadou precizně zaznamenaných detailů.