- Podcasty
- Jihočeské nebe
Poslechněte si podcast: Astronom Zdeněk Kopal publikoval první odborné články už v patnácti letech. Zaujaly i v zahraničí
Na duben připadá řada kosmonautických a astronomických výročí. 12. dubna 1961 vzlétl jako první člověk do vesmíru Jurij Gagarin a dvacet let po něm odstartoval první americký raketoplán. 24. dubna byl vypuštěn Hubbleův kosmický dalekohled.
Jihočeské nebe
O hvězdách, planetách a vesmíru, který nás obklopuje.
Planety se schovaly, v dubnu uvidíte na obloze jen Jupiter. Měsíc je na další cestě k úplňku
Co můžete pozorovat na dubnové obloze? Podle jihočeské astronomky Jany Tiché toho vlastně mnoho není. Měsíc pokračuje na své pouti, druhého dubna dosáhl poslední čtvrti, osmého dubna byl v novu, patnáctého doputuje do první čtvrti a čtyřiadvacátého nastane úplněk.
Co je Pluto, když ne planeta? Astronomové nakonec vymysleli úplně novou kategorii vesmírných těles
Když v roce 2006 Mezinárodní astronomická unie vyřadila ze seznamu planet Pluto, stála před otázkou, kam těleso nově zařadit. Jednalo se i o diplomatický problém, protože Pluto bylo jedinou planetou objevenou na americkém kontinentě.
Pluto bylo skoro 80 let označováno za planetu. O status ho připravil pražský protokol
Dlouhá léta se žáci ve školách učili, že sluneční soustava má devět planet. Devátou planetou bylo Pluto, které objevil americký astronom Clyde Tombaugh v roce 1930. Jenže v roce 2006 Pluto planetou být přestalo.
Poslední neděle v březnu přináší změnu času. Je to pozůstatek doby, kdy bylo třeba šetřit svíčkami
Přechod ze středoevropského času na letní středoevropský je vždy stanoven na poslední neděli v březnu. Letos nás tedy čeká 31. března. Čas se posouvá ve dvě hodiny v noci o hodinu dopředu, na třetí hodinu. Objektivní důvody k tomu ale už moc nemáme.
Poslední člověk na Měsíci měl prarodiče z jižních Čech. Do vesmíru bral i československou vlajku
Dosud posledním člověkem, který kráčel po Měsíci, byl Eugene Cernan. Americký astronaut se narodil v březnu 1934 česko-slovenským rodičům. Babička a dědeček z otcovy strany byli emigranti z Vysoké nad Kysucou, zatímco matčin otec pocházel z Borovan v okrese Písek a matčina matka z Nuzic nedaleko Týna nad Vltavou.
Jarní rovnodennost nastává koncem března, od toho okamžiku jsou dny delší než noci
Březen je měsícem jara a na jeho konci nastává jarní rovnodennost. Obvykle se uvádí datum 21. března, ale jak připomíná astronomka Jana Tichá, přesný okamžik se posouvá. Letos jarní rovnodennost nastane 20. března ve 4:06 hodin středoevropského času.
Každý čtvrtý rok je přestupný, tedy o den delší. Neplatí to ale úplně vždy
Oběh Země kolem Slunce trvá přibližně 365 a čtvrt dne. Proto vznikly přestupné roky, které se uplatňovaly už v antickém juliánském kalendáři a přidávají jednou za čtyři roky den navíc – 29. únor, aby se rozdíl vyrovnal. Má to ale ještě výjimky.
Jakou barvu mají hvězdy? Ty chladnější jsou oranžové až červené, teplejší modrobílé a žlutavé
Lidské oko je zařízeno tak, že když jsou světelné zdroje slabé, přejde víceméně do černobílého vidění. Proto při pohledu na tmavou noční oblohu vidíme hvězdy většinou jen jako třpytící se bíložluté body. Jenom u nejjasnějších z nich rozeznáváme nějaký odstín.
Kosmický let dosud absolvovalo celkem 608 lidí. Nejvíc astronautů pocházelo z USA
Za kosmický prostor se podle mezinárodních úmluv považuje vše, co je výše než 100 kilometrů nad povrchem Země. Jako kosmický let se uznává buď nejméně jeden oblet Země, nebo let kosmickým prostorem trvající minimálně 90 minut.
V únoru už přibývá světla, stále se ale ještě hezky ukazují zimní souhvězdí
Jak říká pranostika, na Hromnice o hodinu více. V únoru už skutečně pozorujeme, že se prodlužují dny. „Pokud si to spočítáme přesně, tak to prodloužení oblouku slunce na obloze od východu do západu skutečně odpovídá pranostice, ale pořád jsou noci dost dlouhé na to, abychom se mohli dívat na oblohu,“ dodává jihočeská astronomka Jana Tichá.