- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Z jedné vesnice Hněvkovice se staly dvě. Úřady ji rozdělily na počátku 20. století kvůli řece Vltavě
To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Poprvé se písemně připomínají až koncem 15. století jako součást bechyňského panství.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Díky obrazu, který zázračně odolal velkému požáru v roce 1672, vzniklo poutní místo Skočice
Poutní místo Skočice se nachází v okrese Strakonice. Je proslulé především díky baroknímu kostelu Navštívení Panny Marie. Jeho vznik se váže k události z roku 1672, kdy vesnice i tvrz vyhořely.
K tomu, že dnes celý svět používá mikrovlnné trouby, výrazně přispěl August Žáček z Dobešic u Písku
Lokality s názvem Dobešice najdeme v České republice dvě a obě na Písecku. Jedna je u obce Kluky, druhá kousek za Pískem při hlavní silnici na Prahu na okraji průmyslové zóny. Stojí tam historický hospodářský dvůr, v současnosti sloužící jako školní statek, který je jedinou autentickou připomínkou někdejší drobné osady, kde na konci 19. století žilo 80 obyvatel.
Bečváři vyráběli bečky a sudy. V Táboře dodnes staré řemeslo připomíná název restaurace v Podhradí
Restauraci Na Bečvárně zná v Táboře téměř každý, ale patrně jen málokdo ví, kde se vzal její název. Bečváři v dobách dávno minulých vyráběli bečky, sudy nebo kádě z tvrdého bukového a dubového dřeva. Na rozdíl od bednářů, kteří se specializovali na výrobu běžného náčiní z měkkého dřeva.
Když nová osada Prachatice zbohatla a zastínila městečko Volary, stěhovala se i správa panství
Jihočeská Šumava byla v historii rozdělena mezi několik panství. Jedním z těch menších bylo to volarské. Původně náleželo českým knížatům a od konce 11. století vyšehradské kapitule. Jenomže se sídlem to měly Volary těžké.
Krutý svatební zvyk udržovali v Borovanech. V den obřadu popravili kohouta, jeho maso pak podávali
Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.
Prezidenta Masaryka na pamětní desce s heslem „Tábor je náš program“ komunisté nahradili Žižkou
Pamětní deska na nádražní budově v Táboře připomíná návštěvu prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka 21. prosince 1918, kdy se vracel z exilu. Tehdy pronesl památná slova: „Tábor je náš program“.
Své jihočeské panství Lobkovicové rozprodali po úmrtí mladého knížete při automobilových závodech
Lobkovicové jsou jedním z nejvýznamnějších původem českých šlechtických rodů, který je rozvětven do několika rodových linií. Přestože se jejich hlavní državy nacházely a nacházejí mimo jižní Čechy, tak i v našem regionu zanechali v minulosti své stopy.
Kdo byl předobrazem rytíře Rolanda, jehož socha zdobí kašnu na náměstí v Táboře? To se neví
Nejstarší dochovanou kamennou kašnu v Táboře na Žižkově náměstí vytvořili bratři Ondřej a Vavřinec ze Sušice v roce 1568. Zdobí ji socha rytíře Rolanda, který symbolizoval městská práva. Ovšem táborský Roland je znám ještě pod několika dalšími jmény.
Mladou Vožici nazývali českým Salcburkem. Pohled přes rybník totiž nabízel podobné panorama
Některá česká města si na přelomu 19. a 20. století vysloužila lichotivá označení podle významných evropských lokalit. Například Písek byl nazýván jihočeskými Athénami, o Českých Budějovicích zase Jan Neruda psal jako o Florencii mezi českými městy. A dočkala se i Mladá Vožice.