- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda

Poslechněte si podcast: Tomáš Štítný, zemanský syn ze zapadlé vsi Štítné, je autorem zásadního milníku v české literatuře
Ve vesničce Štítné u Žirovnice na Pelhřimovsku stávala ve 14. století tvrz. Právě zde se kolem roku 1333 narodil Tomáš Štítný, významný český myslitel a spisovatel. Byl ještě o jednu generaci starší než Jan Hus.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Mlynář Brdlík změnil pusté stráně v Táboře na stavební parcely a vznikla čtvrť nazývaná Brdlíkov
Město Tábor dělí své území na 27 urbanistických obvodů. Jedním z nich je Podhradí, které se rozkládá jižně od Bechyňské brány až k Lužnici. V tomto prostoru se kdysi nacházelo jedno z táborských předměstí, ale v průběhu třicetileté války zaniklo a obnoveno bylo až na samém konci 19. století.
Sklárna u Chvalšin neprosperovala. Pak se z ní stala osada Zrcadlová Huť, která už ale také zanikla
V roce 1673 přišli na českokrumlovské panství dva francouzští skláři a přemluvili knížete Jana Kristiána z Eggenbergu, aby postavil sklárnu, kterou by jim pronajal. Měli v plánu zaměstnávat kolem 100 lidí a vyrábět různé typy zrcadel a skel.
Cudrovice mívaly vlastní kostel i školu. Po druhé světové válce ale ves na Prachaticku zlikvidovali
Po únoru 1948 napáchal totalitní komunistický režim škody, které často nelze napravit. Podepsal se i na Cudrovicích. Bývalé vsi s nějakými dvaceti chalupami, tak na půli cesty z Prachatic do Volar.
Koněspřežná železnice měla vést až za Plzeň. Než však dráhu vybudovali, koňský pohon zastaral
Koněspřežná železnice České Budějovice – Linec je všeobecně známá. Málokdo už ale ví, že se na české straně plánovalo její prodloužení až za Plzeň. Stavbu nové dráhy připravoval hrabě Wurmbrand, hlavně proto, aby mohl zásobovat Rakousko a Vídeň uhlím vytěženým na svém panství Liblín na Plzeňsku.
Třísky z rodného domu mistra Jana Husa v Husinci podle staré pověry pomáhají proti bolesti zubů
Rodný dům mistra Jana Husa v Husinci u Prachatic je významnou památkou českých dějin. Bohužel historici nemají jednoznačný důkaz o místě narození teologa a kazatele. Existuje i teorie, že pocházel z Husince u Prahy. Ovšem blízkost Prachatic, kde Hus údajně studoval, podporuje domněnku o jeho jihočeském původu. Lidová tradice pak spojuje jeho rodiště s domem číslo popisné 36.
Vypil čtyři litry kořalky a pak zemřel. To tvrdily noviny o muži z Třebotovic, pravda to ale nebyla
Začátkem srpna 1907 přinesly česky i německy psané noviny na první pohled šokující zprávu. František Božovský z Třebotovic nedaleko Českých Budějovic se prý s kamarády vsadil, že vypije najednou čtyři litry kořalky. Povedlo se a sázku vyhrál, avšak po pár chvílích měl zemřít na otravu alkoholem.
Jihočeši se modlili za souzené fašisty, psal týdeník v roce 1933. Nikdo z místních to ale nepotvrdil
V noci z 21. na 22. ledna 1933 se v Brně-Židenicích odehrál takzvaný Židenický puč, během něhož se zhruba sedmdesátičlenná skupina z Národní obce fašistické pokusila o zahájení fašistického převratu v Československu útokem na Svatoplukova kasárna.
Nelítostný zločinec Johann Wöss byl dopaden po vraždě u Vyššího Brodu. Skončil na šibenici
Žhář a vrah Johann Wöss pocházel z Horních Rakous a byl poddaným kláštera ve Schläglu. Na jeho charakteru se podepsala výchova a špatný vzor v rodině. Od dětství se musel starat sám o sebe a nejpozději v šestnácti se vydal na zločineckou dráhu.
Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen
Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.