- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Rostlina, která je po celém světě známá jako kamélie, dostala jméno podle českého misionáře Kamela
České země daly světu i pár slov, která jsou obecně rozšířena. Třeba taková kamélie. Má jméno brněnského rodáka Jiřího Josefa Kamela, jehož přitahovala jednak duchovní služba, jednak přírodní vědy. Vstoupil proto do řádu jezuitů, kteří provozovali vyhlášené lékárny.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Stavební materiál na kostel v Libíně mezi Ledenicemi a Třeboní vyráběli místní lidé vlastními silami
Vzduchem je mezi sebou dělí asi padesát kilometrů, ve výšce nad mořem čtyři sta metrů a v čase šest století. Jeden na Šumavě, druhý na Třeboňsku. To jsou dva jihočeské libínské kostely.
Školu v Letech obsadili v květnu 1945 němečtí uprchlíci a vojáci. Učitel musel do bytu po žebříku
Obec Lety na severním Písecku je známá bývalým koncentračním táborem a likvidací velkokapacitního vepřína. Ale o událostech, ke kterým v obci došlo na konci druhé světové války, se vůbec nemluví. Tak si je pojďme připomenout.
České národní písně a tance pomohl uchovat učitel tělocviku Čeněk Holas ze Záhořan na Písecku
Čeněk Holas se narodil v roce 1867 v Záhořanech na Písecku. Obecnou školu vychodil v nedalekém Kovářově, poté vystudoval reálné gymnázium v Písku a později nastoupil ke studiu na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Již v době studií publikoval svá první básnická díla.
Vilém z Rožmberka si nechal u Třeboně postavit Dobrou Mysl a hojně ji využíval. Nic z ní nezbylo
Renesanční letohrádek Kratochvíli zná jistě většina posluchačů. Jedná se o pozoruhodnou zámeckou stavbu ve stylu italských venkovských vil, kterou vybudoval v osmdesátých letech 16. století Vilém z Rožmberka, v té době po císaři nejvýznamnější osoba v Českém království. Jen o pár let dříve si mocný jihočeský šlechtic nechal postavit ještě jeden skromnější objekt s podobně poetickým názvem.
Hamry, tedy kovárny na vodní pohon, vznikaly v Čechách od 14. století. Daly jméno řadě míst
Od pradávna využívali lidé hnací sílu vodního živlu pro svou práci. Voda poháněla mlýnská kola, ale hojně se jí využívalo také v hamrech. Hamernictví má v Čechách tradici již od 14. století a představovalo obrábění železa bucharem poháněným vodním kolem. Odtud také název puchýrny.
Každý obchod handlířů z Trhových Svinů, kteří skupovali dobytek, se musel zapít v hospodě
V městečku Trhové Sviny na Českobudějovicku působilo před druhou světovou válkou až 59 úředně oprávněných handlířů. Obcházeli okolní i vzdálené vesnice v pohraničí a skupovali hovězí a vepřový dobytek, který se na pravidelných středečních trzích na svinenském náměstí zase snažili výhodně prodat.
Z jedné vesnice Hněvkovice se staly dvě. Úřady ji rozdělily na počátku 20. století kvůli řece Vltavě
To, co jedni vybudovali, druzí později rozdělili. I tak by se dala popsat kuriózní poloha Hněvkovic u Týna nad Vltavou na Českobudějovicku. Poprvé se písemně připomínají až koncem 15. století jako součást bechyňského panství.
Díky obrazu, který zázračně odolal velkému požáru v roce 1672, vzniklo poutní místo Skočice
Poutní místo Skočice se nachází v okrese Strakonice. Je proslulé především díky baroknímu kostelu Navštívení Panny Marie. Jeho vznik se váže k události z roku 1672, kdy vesnice i tvrz vyhořely.
K tomu, že dnes celý svět používá mikrovlnné trouby, výrazně přispěl August Žáček z Dobešic u Písku
Lokality s názvem Dobešice najdeme v České republice dvě a obě na Písecku. Jedna je u obce Kluky, druhá kousek za Pískem při hlavní silnici na Prahu na okraji průmyslové zóny. Stojí tam historický hospodářský dvůr, v současnosti sloužící jako školní statek, který je jedinou autentickou připomínkou někdejší drobné osady, kde na konci 19. století žilo 80 obyvatel.