- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: První česká střední hospodářská škola byla v Táboře. Patřila k ní botanická zahrada i chmelnice
Vyšší hospodářská a hospodářsko-průmyslová škola zemská, tak zněl přesný název ústavu, který byl v roce 1866 otevřen v Táboře. Jednalo o první školu v českých zemích, která nabízela středoškolské vzdělání v hospodářském směru.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Bohdanečtí ze samoty Požár prohlašovali, že mají modrou krev. Podle matrik tomu tak ale nebylo
Východně od Hrbova na Lhenicku se nachází samota číslo popisné 26, které se říká Požár. Od poloviny 18. století tu žila rodina Bohdaneckých, jejíž příslušníci o sobě tvrdili, že jim v žilách koluje krev šlechtického rodu Bohdaneckých z Hodkova. Hrdě to o sobě prohlašoval Václav Bohdanecký, narozený v roce 1853, a prý i jeho otec a děd.
V revolučním nadšení odmítali sedláci z Nedabyle odevzdávat desátky. Vyřešila to vojenská exekuce
Když se kolem poloviny 19. století stal střížovským farářem P. Karel Blažek, začal do farní pamětní knihy podrobně zapisovat události ve svém farním obvodu. Mimo jiné zachytil i radikalismus sedláků v některých přifařených obcích, který projevovali od revolučního roku 1848.
Jak obejít Čertovu stěnu a splavit dřevo, vymýšleli rybníkář i inženýr. Návrhy zůstaly jen na papíře
Kdo by neznal Čertovu stěnu a Čertovy proudy na Vltavě nad Vyšším Brodem na Českokrumlovsku. Dnes toto místo obdivujeme jako jednu z nejkrásnějších přírodních scenérií. Ale před staletími se na něj lidé dívali trochu se strachem jako na dílo temných sil. Skála bývá ve starých mapách označována také názvem Čertova kazatelna.
Hradní pán nestrpěl, aby mu Žid nahlížel do komnat. Proto vznikla na strakonickém hradě „trucbašta“
Zajímavou epizodou ve stavebním vývoji strakonického hradu je existence krátkého úzkého křídla, zakončeného válcovou věží zvanou trucbašta. Křídlo zbudovali v osmdesátých letech 19. století maltézští rytíři neboli johanité, jimž hrad patřil už od středověku.
Kostel v Mláce stojí nezvykle stranou od vesnice. Vznikl na místě, kde lupiči přepadli mladou dívku
Poněkud nezvykle u lesa a stranou od samotné vesnice stojí kostel Zasnoubení Panny Marie v Mláce na Jindřichohradecku. K objasnění jeho vzniku i polohy se musíme podívat k roku 1710.
Básník Šimon Lomnický vynikl na dvoře Rudolfa II., pak mu pěkně vynášel hostinec v Ševětíně
Náměstí v městyse Ševětín na Českobudějovicku je pojmenováno po básníku Šimonu Lomnickém. Jak už jeho jméno napovídá, narodil se v Lomnici nad Lužnicí, kde strávil své dětství. V roce 1581 se přestěhoval do Prahy a snažil se vyniknout na dvoře Rudolfa II.
Kříž majora Codla u Trhových Svinů pořídili příbuzní za peníze z dědictví, které si nechtěli nechat
Před poutním kostelem Nejsvětější Trojice u Trhových Svinů na Českobudějovicku stojí mezi dvěma statnými modříny starý kamenný kříž. Na jeho podstavci čteme krátký nápis: Na památku majora Codla 1866.
Mastičkář Boháček z Pavlova na Táborsku skončil po incidentu v roce 1907 u soudu
Pavlov je malá víska na okraji Mladé Vožice na Táborsku. Na začátku 20. století tam žila zhruba stovka obyvatel a mezi nimi také Karel Boháček. Pocházel z nedaleké Nemyšle a pracoval jako nádeník v zemědělství. Ovšem v širokém okolí se proslavil zcela jinak.
Čtyři Dvory byly samostatnou obcí. Status města ale nezískaly a nakonec se staly součástí Budějovic
Čtyři Dvory, lidově Čtyrák, jsou od roku 1952 součástí města České Budějovice. V minulosti se však jednalo o samostatnou obec, která počtem obyvatel převyšovala leckterá okolní města i městečka.