
Poslechněte si podcast: Nelítostný zločinec Johann Wöss byl dopaden po vraždě u Vyššího Brodu. Skončil na šibenici
Žhář a vrah Johann Wöss pocházel z Horních Rakous a byl poddaným kláštera ve Schläglu. Na jeho charakteru se podepsala výchova a špatný vzor v rodině. Od dětství se musel starat sám o sebe a nejpozději v šestnácti se vydal na zločineckou dráhu.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen
Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.
Jarošovská krojová družina utužovala za okupace národní uvědomění. Pak zanikla, dnes znovu vystupuje
Obec Jarošov nad Nežárkou se nachází sedm kilometrů od Jindřichova Hradce. Přestože se nejedná o centrum národopisné oblasti, už po skončení první světové války se zde projevovaly výrazné snahy o oživení blatské kultury.
V jeskyni pod Helfenburkem žili poustevníci. Jednoho hajní nechali odvést na vojnu, další zmizel
Jen pár stovek metrů od velké zříceniny hradu Helfenburk u Bavorova na Strakonicku se pod turistickou trasou nachází ve skále malá jeskyně. Po opuštění hradu ji čas od času využívali poustevníci.
Vést svou kroniku měly všechny obce od roku 1836. Zdaleka ne každá však nařízení poslechla
První legislativní předpis týkající se vedení obecních kronik vznikl už v roce 1835. Jednalo se o guberniální nařízení s platností od 1. ledna 1836, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém, nebo latinském jazyce.
Vánočního kapra si Hitler dá už v Českých Budějovicích, tvrdilo se po podpisu Mnichovské dohody
Mnichovskou dohodou z konce září roku 1938 muselo Československo postoupit pohraniční území nacistickému Německu. Hned v prvních říjnových dnech se na území jižních Čech objevily německé ozbrojené síly, které začaly s postupným záborem.
Perleťové knoflíky lidé vyráběli doma jako přivýdělek, později vznikla ojedinělá perleťářská škola
Jižní Čechy nepatřily z hospodářského hlediska k příliš rozvinutým regionům, přesto se tu lidé věnovali činnosti jinde zcela nebývalé. Perleťářství. Jeho pomyslným centrem se stalo město Žirovnice na Pelhřimovsku.
Cihelna, ovčín, přadlácká škola i lihovar. Lišný dvůr u Jindřichova Hradce se využíval různě
Jihozápadně od Jindřichova Hradce leží na první pohled zcela běžný komplex zemědělských budov. Lišný dvůr, snadno zaměnitelný s podniky socialistické kolektivizace, je přesto pozoruhodnou, původně renesanční stavbou.
Nejúspěšnějším pilotem české národnosti v první světové válce byl Otto Jindra z Chlumu u Třeboně
První světová válka přinesla mimo jiné velký technický pokrok v letectví. Letadla se stala účinnou zbraní. Vynikli na nich i čeští letci a mezi nimi také několik Jihočechů.
Na půl hodiny se prezident Beneš zastavil v Lišově. Dostal srdce z pouti a prohlédl si nábytek
V rámci třídenní okružní cesty po jižních Čechách zavítal československý prezident Edvard Beneš 6. května 1937 také do Lišova. Návštěva se zrovna kryla s jarní poutí, takže ve městě bylo skutečně rušno.
Zahradník města Písku Karel Morava pěstoval i exotické palmy, kterými občas zkrášloval náměstí
V roce 1898 nastoupil do funkce zahradníka města Písku Karel Morava, absolvent odborných škol ověnčený praxí po celé střední Evropě. Jeho úkolem, tak jako u městských zahradníků jinde, byla péče o městské sady, zahrady, záhony a květinovou výzdobu.