Závišínský potok je něco málo přes 20 kilometrů dlouhý vodní tok pojmenovaný po vesnici Závišín na Strakonicku. Pramení pod vrchem Třemšín v Brdech a v Blatné se vlévá do Lomnice. V minulosti se v něm rýžovalo zlato, jak dodnes dokládají zbytky sejpů na několika místech podél břehů.

Jindřichohradecká úzkokolejná železnice během historie několikrát obměnila svůj vozový park. Po první světové válce získala několik parních lokomotiv, které se roku 1918 z různých důvodů ocitly v Čechách. Byla mezi nimi tendrová lokomotiva řady U 47.002 vyrobená firmou Henschel v Kasselu v roce 1907.

Téměř do poloviny 20. století užívala města a vesnice ke svým českým názvům i německé ekvivalenty. Některé jsou velmi podobné, nebo dokonce stejné, u některých bychom však váhali. Třeba takový Etink, který se dokonce nazývá Novým.

Obec Těchobuz, kterou najdete přibližně na půl cesty mezi Mladou Vožicí na Táborsku a Pacovem na Pelhřimovsku, se může pochlubit hned dvěma naučnými stezkami.

V sedmdesátých letech 20. století vznikl smělý ediční projekt, který počítal s vydáváním publikací pod zastřešujícím názvem Jihočeská vlastivěda. Knihy měli sice psát odborníci, avšak jazykem srozumitelným pro širokou veřejnost.

Poměry na jednotlivých farách v minulosti nám dobře ilustrují takzvané kněžské konvokace. Jednalo se o sněmy kněží, které čas od času svolávali děkani. Zprávu z jednoho takového sněmu konaného ve Strakonicích v roce 1574 nám zanechal dlouholetý strašínský farář Martin Rezek Strakonický.

Nejprve rok 1798 a Velká francouzská revoluce. Poté rok 1871, ochrana Paříže a boj za zlepšení sociálního postavení dělníků. Tyto akty dělnické diktatury ovlivnily samotného Karla Marxe a později zanechaly své stopy také přímo v Českých Budějovicích.

Nejstarší elektrifikovaná dráha na našem území vede z Tábora do Bechyně a může se pochlubit dvěma železničními mosty přes řeku Lužnici. První most v Táboře byl součástí dráhy od jejího otevření, druhý bechyňský si dal na čas.

V malebné pošumavské obci Dobrš v okrese Strakonice působil od počátku 18. století slavný kněz Ondřej de Wald. Byl to muž literárně činný, moudrý a učený, proslulý kazatel, který se proslavil jako jeden z barokních obhájců českého jazyka.