Dřevo jako materiál se hodí na ledacos. Měkkým se dobře topí, tvrdší je vhodné třeba na nábytek. V jižních Čechách se však pěstovala od 19. století také alternativa takzvaného železného dřeva. Tím se nazývají mimořádně tvrdé a odolné druhy, mezi něž se řadí přesličník, beluta železná, v Americe také habrovec virginský.

V 50. a 60. letech 20. století zmizela část jihočeské krajiny pod hladinou přehradních nádrží. Pod vodou zůstala také řada památek, jen některé se podařilo zachránit. Zajímavý příběh měl kostel v Dolní Vltavici na Českokrumlovsku, původem středověký a barokně přestavěný.

Po bitvě u Slavkova v roce 1805 a sjednaném příměří obdržela francouzská vojska právo obsadit všechna místa na jihu Čech, která ležela východně od spojnice Tábor – Linec. Vojáci potřebovali zásoby a ubytování, což vedlo k rekvizicím potravin a dalších zdrojů a také k napětí a konfliktům.

Přibližně 400 metrů severně od obce Ústějov u Mladé Vožice na Táborsku se nachází kaple Panny Marie. Jednoduchou zděnou kapličku na čtvercovém půdorysu kryje jehlancová střecha zakončená zvonicí s lucernou a bání.

Svatý Vojtěch patří mezi nejvýznamnější patrony naší země. V roce 1947, u příležitosti 950. výročí Vojtěchovy mučednické smrti, se uskutečnila pouť s jeho ostatky po českých zemích. Vojtěchova lebka ve skleněné skříňce putovala od 27. června do 13. července také českobudějovickou diecézí.

V dobách, kdy poddaní museli pracovat pro vrchnost, nebylo výjimkou, že robotovali rovněž pro církev. Fary a kostely totiž vlastnily pozemky a hospodářství, která potřebovala pravidelnou péči. A tak poddaní orali, sekali trávu, vozili dřevo, opravovali budovy či pracovali pro pana faráře.

Historie nejstarší české poštovny, roubené chaty, která stávala na vrcholu Sněžky, sahá do poloviny 19. století. V roce 1875 sem byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice a roku 1899 odtud odešly první dopisy a pohlednice.

Rybník na Třeboňsku, který dnes na mapách najdeme jako Nový lipnický, je místním lidem znám spíše pod historickým jménem Podřezaný. Toto označení může zajisté evokovat nějaký mord, ke kterému tam muselo v minulosti dojít, ale skutečnost byla poněkud jiná. Netekla při tom krev, ale lítaly třísky.

Mezi Jindřiší a Blažejovem u Jindřichova Hradce tvoří Hamerský potok malebné Jindřišské údolí. Je v něm jedna mimořádná zajímavost – dnes už špatně čitelný nápis na skále připomíná vyhloubení mlýnského náhonu a vysázení stromořadí v roce 1789.