„Byl již asi 50 let stár, zhotovil si křídla, přivázal je na sebe a vylezl na střechu své chalupy. Pak roztáhnul křídla a pustil se do povětří.“ Zní to jako pohádka? Možná. Nicméně takovéto svědectví podal jeden starý pamětník v knize Zábavy myslivecké o Vítu Fučíkovi, rodákovi z Vitějovic.

V oblasti kolem města Blatná na Strakonicku najdeme v krajině řadu volně ležících kamenů různých velikostí či kamenných útvarů, mnohdy bizarních. Nejznámější je bezesporu kadovský viklan, který je chráněn jako přírodní památka.

Ten příběh je skoro neuvěřitelný. V noci z 5. na 6. listopadu revolučního roku 1848 byl vykraden hřbitovní kostelík svatého Jiljí u rybníka Svět v Třeboni. Zvláštní bylo, že kromě cenností a bohoslužebných rouch se ztratily dva věžní zvony ze 17. století, žádní drobečkové: jeden vážil bezmála 170 kilogramů, druhý 100 kilogramů.

Hrádek Křikavu založili v polovině 14. století páni z Dornštejna, kteří působili v úředních funcích na dvoře Karla IV. Redaktor Zdeněk Zajíček s archivářem Jiřím Cukrem vám připomenou podrobnější historii slávy i úpadku Křikavy v Jihočeské vlastivědě.

Z řad vyšší šlechty usedlé v krajích jmenoval král v období středověku takzvané poprávce. Ti byli pověřeni soudními pravomocemi s hrdlením právem nad zemskými škůdci, lapky a zločinci. Rožmberkové, kteří si nárokovali tuto pravomoc jako první poprávci hned po panovníkovi, získali roku 1349 takové kompetence od Karla IV. pro Plzeňský kraj.

Mnohá významná místa mají v jižních Čechách své jmenovce. Tak třeba Náchod není jen východočeské okresní město s velkým zámkem, nýbrž i vesnice kousek od Tábora. Ve 14. století patřila Rožmberkům a později královskému městu Táboru.

Vsi a městečka u nás vznikala v historii různě už od středověku. Ale ani mnohem později tento trend neustal. Příkladem obce vznikající díky průmyslu až po roce 1830 je Lenora na Prachaticku.

V Pelhřimově kdysi došlo k události, která místním obyvatelům nahnala hrůzu. Když byla v roce 1732 otevřena krypta pod podlahou farního kostela svatého Bartoloměje, aby do ní pochovali nebožtíka, spatřili lidé podivnou věc.

Sýr s ušlechtilou modrou plísní se vyrábí na několika místech České republiky. V jižních Čechách je jeho výroba pod označením Niva tradičně spojena s Českým Krumlovem.