Jižní Čechy byly ještě před rokem 1850 rozděleny do tří krajů, z nichž nejvíce panství a statků patřilo ke kraji Prácheňskému. Spadalo tam i nejvíce královských měst, jichž bylo šest. Počítaly se mezi ně také Vodňany.

Druhá polovina 20. století nebyla zrovna šťastná pro unikátní pozdně gotickou tvrz Cuknštejn z přelomu 15. a 16. století, která stojí nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. Jako by se nevědělo, co s ní.

Vyostřená situace v našem pohraničí ve druhé polovině roku 1938 vedla k řadě střetů mezi četníky a henleinovci. Snad nejznámější z nich se odehrál v Habartově u Sokolova, kde byla 13. září přepadena četnická stanice. Výsledkem byli čtyři mrtví četníci a čtyři henleinovci.

Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku je výjimečnou architektonickou stavbou, která od roku 1958 podléhá památkové ochraně. Cenná jsou především dochovaná sgrafita na renesanční fasádě a konstrukce kleneb ve sklepě, přízemí a patře. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.

Mezi Olešnicí, Jílovicemi a Petříkovem na Trhovosvinensku leží početná soustava rybníků, z nichž většina bývala historickým majetkem města Českých Budějovic. K největším patří rybník Borek u Lhotky, který má navíc nápadně pravidelný okrouhlý tvar.

V dobách dávno minulých, v období středověku a raného novověku, patřila rozsáhlá území jižních Čech mocnému rodu Vítkovců. Jednotlivé větve tohoto rodu pánů z Růže, jak se jim také často říká, postupně vymřely a nahradily je jiné rody. Jedním z nich byli Schwarzenbergové, kteří do českých zemí zavítali v průběhu třicetileté války z oblasti Bavorska.

Víra a tradice jsou neodmyslitelně spjaty s řadou poutních míst. K těm bezpochyby patří i jihočeský Římov s proslulou barokní křížovou cestou a zvyklostmi doudlebského folklóru. Řadil se mezi ně vždy také masopust se živou hudbou a sem tam nějakým tím šprýmem.

Pro národopisnou oblast Doudlebsko jsou typické jihozápadočeské kolečkové tance, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Tanec v kruhu patří k nejstarším formám společného pohybu a objevuje se napříč kulturami. Kruh symbolizuje jednotu, rovnost a propojení komunity, zároveň vytváří ochranný rituální prostor a připomíná i přírodní cykly.

Za barokní poklad ukrytý v kopcích mezi šumavskými lesy je možné označit dominantu, jíž bezesporu představuje kostel sv. Magdaleny nedaleko Zbytin na Prachaticku.