Ada Sari byla polská operní koloraturní sopranistka a herečka světového formátu. Během aktivní kariéry v první polovině 20. století vystupovala v nejvýznamnějších operních domech v Evropě a podnikla několik turné po Severní a Jižní Americe.

Region okolo šumavské Zlaté stezky zůstával v budování dopravní infrastruktury proti průmyslovějšímu okolí pozadu. Zatímco provoz na trati z Českých Budějovic do Plzně byl zahájen roku 1868, trať od Písku přes Prachatice do Volar byla téhož roku teprve zvažována.

Věřte tomu, nebo ne, ale v jižních Čechách můžete navštívit Peklo. A dokonce hned na několika různých místech. Nemusíte mít ale strach, jedná se o pouhé osady či samoty, které si toto označení nesou z minulosti.

Písemnosti dokládají, že žula z okolí Blatné na Strakonicku se využívala ke stavebním účelům již ve středověku. K rozvoji těžby a zpracování kamene došlo výrazněji až počátkem 20. století, později vznikl národní podnik, který produkoval dlažební kostky, obrubníky, patníky, mezníky nebo schody, ale také ušlechtilé dekorační předměty jako leštěné obklady nebo pomníky.

Spisovatel Karel Klostermann byl vypravěčským mistrem a také mužem s obrovskou pamětí. Sám říkal, že si staré příběhy ze Šumavy nevymýšlí, jen kombinuje a občas změní jméno nebo místo děje.

V 16. století, tedy v období reformace, se celá řada klášterů ocitla v existenční krizi. Mezi řeholníky upadala morálka, konventy se rozpadaly či postupně vymíraly, a některé z nich byly z těchto příčin zcela zrušeny. Podobný osud potkal v roce 1564 i klášter v Borovanech na Českobudějovicku, kde sídlil řád řeholních kanovníků svatého Augustina.

Českoslovenští legionáři sehráli důležitou roli ve vývoji událostí první světové války a jejich vojenská síla vydatně přispěla ke vzniku samostatné republiky. Za takovými učebnicovými frázemi se ovšem skrývají tisíce konkrétních lidských osudů.

Mezi osobnosti spjaté s Blatnou na Strakonicku patří rovněž dva architekti, kteří v různých dobách pracovali na Pražském hradě. Známějším z této dvojice je Benedikt Rejt, který žil na přelomu 15. a 16. století.

V Počátkách visí na jednom z domů pamětní deska, na níž je text tohoto znění: Jakub Alois Jindra – buditel českého dobrovolného hasičstva. Jindra byl synem panského šafáře a narodil se roku 1853 na zámku Bzí u Dolního Bukovska. V Počátkách a později v Kamenici nad Lipou působil jako učitel, v obou městech navíc vyvíjel mimořádnou spolkovou a veřejnou činnost. Nejvíce se však proslavil v hasičství.