V jižních Čechách najdeme místa, kde se stýkají hranice hned tří území a která proto byla v minulosti označena kamennými sloupky. Nejznámější je Trojmezí na Šumavě, které v současnosti tvoří i hranici tří států – České republiky, Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo. Pamětní kámen tam existoval nejméně od poloviny 18. století, ten stávající byl zřízen v roce 1993.

Ve 4:43 hodin ráno 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek, který se dal do pohybu záhy po pražském rychlíku.

Název Blanice nesou v České republice dvě řeky, přítok Sázavy a přítok Otavy, dvě obce, jedna je součástí Bavorova a druhá Mladé Vožice, dvě přírodní památky v jižních Čechách a jedna kolej v Praze na Jižním Městě.

U příležitosti konání letních olympijských her v Berlíně v srpnu roku 1936 byl nedaleko olympijského stadionu vybudován takzvaný mezinárodní tábor mládeže. Každý z účastnických států tam mohl vyslat třicet dorostenců, kteří měli možnost sledovat nejlepší sportovce světa na vlastní oči.

Na lokality s názvem Krumvald můžete narazit na jihu Čech, respektive Vysočině. Jednak jde o osadu mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem a především pak o hrad, který stával východně od Dačic, nedaleko obce Budíškovice.

Začátkem třicátých let 20. století si Hana a Edvard Benešovi nechali postavit letní vilu v Sezimově Ústí. Po smrti prezidenta Edvarda Beneše 3. září 1948 se jedinou majitelkou vily a přilehlých nemovitostí stala Hana Benešová.

Mezi obcemi Doudleby a Plav na Českobudějovicku stojí několik domů, kterým se dodnes říká Amerika. Název vznikl poněkud zvláštně: jeden z doudlebských občanů, příjmením Dvořák, si ve druhé polovině 19. století dlouho pohrával s myšlenkou odjet za oceán a hledat štěstí na novém kontinentu. Nakonec si to ale rozmyslel.

Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli v srpnu 1929, kdy se s přáteli Ludvíkem a Jiřinou Strimplovými vydali na výlet do okolí Sezimova Ústí.

Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.

Chelčice jsou malá obec v okrese Strakonice, jejíž dominantou je kostel svatého Martina. Název vsi vznikl podle jejího prvního obyvatele či vlastníka jménem Chylek nebo Chýle. Toto příjmení pochází ze staročeského přídavného jména chylý – „nachýlený, ohnutý, křivý“ – a zřejmě popisovalo výraznou tělesnou nebo povahovou vlastnost člověka, který jej nesl.