Poslechněte si podcast: Na jihu Čech je označeno několik trojmezí, kde se setkávají hranice tří území, a také jedno čtyřmezí
V jižních Čechách najdeme místa, kde se stýkají hranice hned tří území a která proto byla v minulosti označena kamennými sloupky. Nejznámější je Trojmezí na Šumavě, které v současnosti tvoří i hranici tří států – České republiky, Rakouské republiky a Spolkové republiky Německo. Pamětní kámen tam existoval nejméně od poloviny 18. století, ten stávající byl zřízen v roce 1993.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Hodušín byl vždy malou obcí, ale jsou tu dva domy, které sloužily jako škola, a tři sakrální památky
Návrší, na němž se rozkládá Hodušín, poskytuje ze své výšky 524 metrů nad mořem krásné výhledy do okolí. Historie nevelké obce na severovýchodě Táborska spadá do období středověku, kdy ji založili Vítkovci.
Jeden mladík zmizel v žitě, druhého chytli přímo u pluhu. Tak se v Ratajích verbovalo na vojnu
Jan Karel Hraše, pozdější archeolog a spisovatel, se narodil ve mlýně v Ratajích u Bechyně na Táborsku. A právě odtud pochází i jeho pozoruhodná vzpomínka na to, jak se v roce 1849 násilně verbovalo na vojnu.
Nehodu dvou vlaků v roce 1895 u Tábora zavinil nejspíš strojvedoucí, který se snažil dohnat zpoždění
Ve 4:43 hodin ráno 3. července 1895 vyrazil vlak jedoucí z Vídně se zpožděním asi 45 minut ze železniční stanice Tábor do Prahy. Ve stanici čekal na odjezd také vlak na Písek, který se dal do pohybu záhy po pražském rychlíku.
Na březích Blanice u Mladé Vožice leží i vesnice Blanice. Žije tu asi 60 lidí, dominantou je kostel
Název Blanice nesou v České republice dvě řeky, přítok Sázavy a přítok Otavy, dvě obce, jedna je součástí Bavorova a druhá Mladé Vožice, dvě přírodní památky v jižních Čechách a jedna kolej v Praze na Jižním Městě.
„Podvyživení Hitlerovi kluci padali jako mouchy,“ napsal budějovický atlet z olympijského Berlína
U příležitosti konání letních olympijských her v Berlíně v srpnu roku 1936 byl nedaleko olympijského stadionu vybudován takzvaný mezinárodní tábor mládeže. Každý z účastnických států tam mohl vyslat třicet dorostenců, kteří měli možnost sledovat nejlepší sportovce světa na vlastní oči.
Hrad Krumvald u Budíškovic přečkal sotva jedno století. Zůstaly po něm jen hluboké příkopy
Na lokality s názvem Krumvald můžete narazit na jihu Čech, respektive Vysočině. Jednak jde o osadu mezi Kamenicí nad Lipou a Pelhřimovem a především pak o hrad, který stával východně od Dačic, nedaleko obce Budíškovice.
Z Benešovy vily se stalo rekreační zařízení pro úzký okruh vyvolených. Až později vznikl památník
Začátkem třicátých let 20. století si Hana a Edvard Benešovi nechali postavit letní vilu v Sezimově Ústí. Po smrti prezidenta Edvarda Beneše 3. září 1948 se jedinou majitelkou vily a přilehlých nemovitostí stala Hana Benešová.
Na výletní místo Amerika u Doudleb zvaly budějovické noviny. Slibovaly pohodlí a perníkářské boudy
Mezi obcemi Doudleby a Plav na Českobudějovicku stojí několik domů, kterým se dodnes říká Amerika. Název vznikl poněkud zvláštně: jeden z doudlebských občanů, příjmením Dvořák, si ve druhé polovině 19. století dlouho pohrával s myšlenkou odjet za oceán a hledat štěstí na novém kontinentu. Nakonec si to ale rozmyslel.
Vilu inspirovanou domy na středomořském pobřeží si Benešovi nechali postavit v Sezimově Ústí
Ve dvacátých letech minulého století se Edvard a Hana Benešovi rozhodli, že si v jižních Čechách postaví letní vilu. Místo našli v srpnu 1929, kdy se s přáteli Ludvíkem a Jiřinou Strimplovými vydali na výlet do okolí Sezimova Ústí.
„Vůz jej ranil a on duši vypustil.“ Dva pomníčky připomínající tragická úmrtí stojí ve Volfířově
Na mnoha místech české krajiny natrefíme na různě označená místa, kde v minulosti došlo k úmrtí nějakého člověka. Pokud šlo o smrt násilnou, jedná se většinou o takzvané smírčí kříže nebo smírčí kameny, nicméně můžeme najít i pomníčky rozmanitých podob a velikostí zřízené v místech nešťastných úmrtí.