- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Lidé z Větrov koupili na zemské výstavě v roce 1891 zvon do kaple, které ale v obci ještě nebyla
V roce 1891 se na pražském výstavišti konala Jubilejní zemská výstava. Většina z nás ji má spojenou hlavně s Průmyslovým palácem nebo vynálezy Františka Křižíka jako elektrická tramvaj či světelná fontána. Měla ale význam i pro obec Větrovy na Táborsku.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Cesta dostavníkem z Budějovic do Prahy trvala od brzkého rána do pozdního večera. A stála dost peněz
V první polovině 19. století lidé při cestování často využívali dostavníky. Jezdili v nich obchodníci, poslové, úředníci či studenti. Šlechta dávala přednost vlastním kočárům, a proto dostavníky využívala méně.
Spolek Zlatá kniha dívek českých vydával dívčí čtení. Psali pro něj i autoři zvučných jmen
Ve druhé polovině 19. století se katolická církev zaměřila na vydávání knih nejrůznějších žánrů. V této souvislosti vznikala takzvaná Dědictví, což byly spolky, které tyto knihy vydávaly a za drobný poplatek je distribuovaly mezi své členy.
Na vepřové hody do Kožlí se sjížděla elita. Čtyřikrát tu byl Masaryk, o zábavu se staral i Burian
Tomáš Garrigue Masaryk, Antonín Švehla, František Udržal, Jan Syrový, Rudolf Bechyně, Karel Engliš, Karel Čapek. To je výčet jen několika jmen mužů, jejichž podpisy můžeme vidět na úvodní stránce obecní kroniky Kožlí na severním Písecku.
Opevnění císařského vojska na hrázi rybníka Dvořiště prý zničily koule odražené od hladiny
Devátého listopadu 1618 se u rybníka Dvořiště u Lomnice nad Lužnicí na Jindřichohradecku odehrála první větší bitva třicetileté války na jihu Čech. Všechno začalo střety mezi vojsky Českých stavů a vojsky císaře po stavovském povstání.
Vesnice Svatý Jan nad Malší se mohla stát městem, sousedé se ale báli konkurence
V krajině Pomalší na Českobudějovicku nelze přehlédnout věž kostela sv. Jana Nepomuckého, který dal jméno celé obci Svatý Jan nad Malší. Vyrostla na takzvaném Ločenickém vrchu až koncem osmdesátých let 18. století, kdy kromě duchovní správy vznikla také místní škola.
Na Kámen republiky u Nové Bystřice napsali Němci posměšnou odpověď. Diskuzi uzavřel další vzkaz
Západně od Nové Bystřice na Jindřichohradecku při hranicích s Rakouskem nalezneme takzvaný Kámen republiky. Upomíná na pohnuté události roku 1938, kdy Československo muselo na základě Mnichovské dohody postoupit pohraniční území Německu.
Z jihočeského Vítkova Hrádku u Lipna stéká voda jak do Severního, tak do Černého moře
Voda z České republiky odtéká do Baltského, Severního nebo Černého moře. Je všeobecně známo, že do Baltu je to díky řece Odře, do Severního moře teče Labe a do moře Černého potom hlavně řeka Morava prostřednictvím Dunaje.
Horník Matiska přežil osm dnů v zatopeném dole u Budějovic. Hlad zaháněl žvýkáním opasku a tabáku
Mezi Starými Hodějovicemi a Srubcem na Českobudějovicku býval až do roku 1853 v provozu stříbrný důl sv. Jana Nepomuckého. V odpoledních hodinách 27. srpna 1845 se přihnal silný liják, voda v potoce před štolou náhle stoupla o tři metry a během pár minut zatopila podzemní chodby. V dole zůstalo osm horníků.
Písnička o Tálínském rybníku se poprvé hrála na posvícení. Dívka s modrýma očima skutečně existovala
Až někdy pojedete z Písku na Protivín, nebo naopak, zkuste odbočit stranou mimo hlavní trasy a navštívit vesničku Tálín. V jejím znaku jsou rybniční stavidlo, hráz, duby a modrá hladina Tálínského rybníka.