Stádlecký most, jediný dochovaný empírový řetězový most na území České republiky, má velmi zajímavou historii. Unikátní dílo podle návrhů projektantů Gassnera a Schnircha postavil před polovinou 19. století Vojtěch Lanna nad řekou Vltavou v Podolsku na Písecku.

Na svátek svatého Vavřince se konával v Bavorově na Strakonicku jarmark. V roce 1719 však na místního pana faráře čekalo v kostele nepříjemné překvapení. Bez jakýchkoli známek násilného vniknutí do chrámu Páně zmizely z obrazu Panny Marie tři dukáty a šňůra perliček.

Zaniklý Kozí hrádek u Sezimova Ústí na Táborsku, proslulý jako místo dočasných pobytů mistra Jana Husa, důkladně prozkoumal učitel a amatérský archeolog Josef Švehla. Při výkopech na počátku 20. století nalezl leccos zajímavého.

Luční rybník mezi Sezimovým Ústím a Turovcem na Táborsku vznikl v raném novověku. Později byl ale vypuštěn a na několik desetiletí se proměnil v louku. Až v závěru 19. století, kdy patřil k lobkovickému panství Želeč, se dočkal obnovy.

Velké jubileum Tábora, rok 1920, kdy husitské město slavilo půl tisíciletí od svého založení, po sobě zanechalo několik památek, za které vděčí místnímu Klubu českých turistů. V původní podobě ale zůstala pouze socha dívky se džbánem od sochaře Václava Suchomela na kašně na Husově náměstí. Další dvě památky, lávka u Harrachovky a rozhledna Svobody, mají za sebou nejednu změnu.

Rodák z Mahouše na Prachaticku Jan Evangelista Eybl patřil k předobrazům polního kuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Hašek v knize zmiňuje kuráty Katze, Lacinu a Ibla – a právě Eybl, kterého spisovatel poznal během vojenské služby u 91. pěšího pluku (takzvaného „českobudějovického“), měl být jednou z inspirací.

Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 do židovské rodiny výrobce lihovin Leopolda Ančerla v Tučapech na Táborsku. Po studiu na konzervatoři působil jako dirigent a houslista v Osvobozeném divadle, dále jako dirigent v Československém rozhlasu a u České filharmonie.

Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Pokud se totiž na stejné místo postavíte o několik týdnů či měsíců později, spatříte obraz úplně jiný.

Román Kladivo na čarodějnice jihočeského rodáka Václava Kaplického není asi třeba představovat. Kniha poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v druhé polovině 17. století v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ, který měl však šťastnější konec.