- Podcasty
- Jihočeská vlastivěda
Poslechněte si podcast: Rozhledna na vrchu Hýlačka u Tábora shořela po silvestru. Místní postavili novou – vyšší a ocelovou
Velké jubileum Tábora, rok 1920, kdy husitské město slavilo půl tisíciletí od svého založení, po sobě zanechalo několik památek, za které vděčí místnímu Klubu českých turistů. V původní podobě ale zůstala pouze socha dívky se džbánem od sochaře Václava Suchomela na kašně na Husově náměstí. Další dvě památky, lávka u Harrachovky a rozhledna Svobody, mají za sebou nejednu změnu.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Středověkou brusli našel amatérský archeolog na Kozím hrádku. Provrtaná hovězí kost se vázala k botě
Zaniklý Kozí hrádek u Sezimova Ústí na Táborsku, proslulý jako místo dočasných pobytů mistra Jana Husa, důkladně prozkoumal učitel a amatérský archeolog Josef Švehla. Při výkopech na počátku 20. století nalezl leccos zajímavého.
Na hrázi Lučního rybníka na Táborsku rostou vzácné houby, třeba hřib medotrpký a ouško pestré
Luční rybník mezi Sezimovým Ústím a Turovcem na Táborsku vznikl v raném novověku. Později byl ale vypuštěn a na několik desetiletí se proměnil v louku. Až v závěru 19. století, kdy patřil k lobkovickému panství Želeč, se dočkal obnovy.
Předobrazem kuráta Ibla ze Švejka byl farář, který prý porušoval celibát, ale také působil v odboji
Rodák z Mahouše na Prachaticku Jan Evangelista Eybl patřil k předobrazům polního kuráta Ibla z Haškova románu Osudy dobrého vojáka Švejka. Hašek v knize zmiňuje kuráty Katze, Lacinu a Ibla – a právě Eybl, kterého spisovatel poznal během vojenské služby u 91. pěšího pluku (takzvaného „českobudějovického“), měl být jednou z inspirací.
Dirigent Karel Ančerl z Tučap jako jediný ze své rodiny přežil Osvětim. Pak získal světový věhlas
Karel Ančerl se narodil 11. dubna 1908 do židovské rodiny výrobce lihovin Leopolda Ančerla v Tučapech na Táborsku. Po studiu na konzervatoři působil jako dirigent a houslista v Osvobozeném divadle, dále jako dirigent v Československém rozhlasu a u České filharmonie.
Na oltáři kostela ve Vyšším Brodě se střídají obrazy. K výměně je potřeba alespoň osm silných mužů
Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Pokud se totiž na stejné místo postavíte o několik týdnů či měsíců později, spatříte obraz úplně jiný.
Řeholníci v klášteře u Nové Bystřice vymítali ďábla a ochránili ženu před čarodějnickým procesem
Román Kladivo na čarodějnice jihočeského rodáka Václava Kaplického není asi třeba představovat. Kniha poutavě zpracovává téma čarodějnických procesů v druhé polovině 17. století v okolí Velkých Losin. V jižních Čechách se v té době také odehrál jeden pozoruhodný případ, který měl však šťastnější konec.
Zřejmě nejstarší deska připomínající Václava Havla je v jihočeském Václavově, a to už od roku 1991
Vesničky s názvem Václavov najdeme v Jihočeském kraji dvě. Jedna je u Slavonic, druhá u Blatné. Ta na Blatensku ukrývá kapličku sv. Václava, která je nevšední dobou svého vzniku. Byla totiž postavena až v roce 1939, tedy v období Protektorátu Čechy a Morava, okupovaného nacistickým Německem.
Jihočeské ženy začaly v 19. století zdobit své oděvy rybími šupinami. Nahrazovaly tak drahé korálky
Výšivka rybí šupinou je starodávná technika zdobení textilií, která se používala na konci 19. století v národopisné oblasti Blat. Nezrodila se v jihočeském prostředí, ale přišla k nám pravděpodobně z Itálie nebo Německa, někdy v první polovině 19. století.
Táborský fotograf Šechtl sestrojil vlastní kinematograf a jako první získal licenci na promítání
Vedle malířů obrazů začali v 19. století zvěčňovat svět kolem sebe zcela noví umělci – fotografové. K těm jihočeským se zaslouženě řadil také významný atelier Šechtl a Voseček v Táboře, zajímavý i jedním unikátem. Ignác Šechtl totiž vedle fotografie samotné propadl kouzlu kinematografie.