Vyjedeme-li z Volar na Prachaticku směrem na Lenoru, v zatáčce asi po dvou kilometrech míjíme po levé straně malé odpočívadlo s kamenným pomníkem. V květnových svátečních dnech tu na žerdích vlají česká, americká a volarská vlajka. Připomínají oběť z posledních okamžiků druhé světové války v Evropě.

První písemná zmínka o Ústí na Táborsku pochází ze 13. století a souvisí s tamním dominikánským klášterem. Teprve ve 14. století se začalo používat přízvisko Sezimovo Ústí podle Sezimy, pátého syna Vítka z Prčice, prapředka mocného jihočeského rodu Vítkovců.

Řetězové e-maily, které se v posledních letech staly doslova fenoménem, nejsou z historického hlediska žádnou novinkou. Jejich předchůdce, takzvané řetězové dopisy, si mezi sebou posílaly už generace před námi.

Řeka Dyje vzniká v Rakousku soutokem Moravské Dyje a Rakouské Dyje, přičemž ta Moravská protéká i nejvýchodnější částí Jihočeského kraje. Pramení u Třeště na Vysočině, mine Telč a u Velkého Pěčína překročí hranice Jihočeského kraje, byť stále zůstává na historickém území Moravy.

Bošilec na Českobudějovicku je malá obec ležící na okraji Třeboňské pánve, známá svou lidovou architekturou a také kostelem svatého Martina. Ten ukrývá jednu z nejzajímavějších památek v regionu – barokní kazatelnu ve tvaru ryby, symbolu křesťanství i rybníkářského kraje. Právě v Bošilci prožila část dětství spisovatelka Marie Kršková, rozená Šerá, která se později stala jednou z nejvýraznějších vypravěček blatského kraje.

Jednou z významných, i když skoro zapomenutých osobností jižních Čech byl Ferdinand Kindermann, děkan v Kaplici na Českokrumlovsku a jeden z tvůrců školské reformy za vlády Marie Terezie.

Jižní Čechy byly ještě před rokem 1850 rozděleny do tří krajů, z nichž nejvíce panství a statků patřilo ke kraji Prácheňskému. Spadalo tam i nejvíce královských měst, jichž bylo šest. Počítaly se mezi ně také Vodňany.

Druhá polovina 20. století nebyla zrovna šťastná pro unikátní pozdně gotickou tvrz Cuknštejn z přelomu 15. a 16. století, která stojí nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. Jako by se nevědělo, co s ní.

Vyostřená situace v našem pohraničí ve druhé polovině roku 1938 vedla k řadě střetů mezi četníky a henleinovci. Snad nejznámější z nich se odehrál v Habartově u Sokolova, kde byla 13. září přepadena četnická stanice. Výsledkem byli čtyři mrtví četníci a čtyři henleinovci.