Bošilec na Českobudějovicku je malá obec ležící na okraji Třeboňské pánve, známá svou lidovou architekturou a také kostelem svatého Martina. Ten ukrývá jednu z nejzajímavějších památek v regionu – barokní kazatelnu ve tvaru ryby, symbolu křesťanství i rybníkářského kraje. Právě v Bošilci prožila část dětství spisovatelka Marie Kršková, rozená Šerá, která se později stala jednou z nejvýraznějších vypravěček blatského kraje.

Jednou z významných, i když skoro zapomenutých osobností jižních Čech byl Ferdinand Kindermann, děkan v Kaplici na Českokrumlovsku a jeden z tvůrců školské reformy za vlády Marie Terezie.

Jižní Čechy byly ještě před rokem 1850 rozděleny do tří krajů, z nichž nejvíce panství a statků patřilo ke kraji Prácheňskému. Spadalo tam i nejvíce královských měst, jichž bylo šest. Počítaly se mezi ně také Vodňany.

Druhá polovina 20. století nebyla zrovna šťastná pro unikátní pozdně gotickou tvrz Cuknštejn z přelomu 15. a 16. století, která stojí nedaleko Nových Hradů na Českobudějovicku. Jako by se nevědělo, co s ní.

Vyostřená situace v našem pohraničí ve druhé polovině roku 1938 vedla k řadě střetů mezi četníky a henleinovci. Snad nejznámější z nich se odehrál v Habartově u Sokolova, kde byla 13. září přepadena četnická stanice. Výsledkem byli čtyři mrtví četníci a čtyři henleinovci.

Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku je výjimečnou architektonickou stavbou, která od roku 1958 podléhá památkové ochraně. Cenná jsou především dochovaná sgrafita na renesanční fasádě a konstrukce kleneb ve sklepě, přízemí a patře. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.

Mezi Olešnicí, Jílovicemi a Petříkovem na Trhovosvinensku leží početná soustava rybníků, z nichž většina bývala historickým majetkem města Českých Budějovic. K největším patří rybník Borek u Lhotky, který má navíc nápadně pravidelný okrouhlý tvar.

V dobách dávno minulých, v období středověku a raného novověku, patřila rozsáhlá území jižních Čech mocnému rodu Vítkovců. Jednotlivé větve tohoto rodu pánů z Růže, jak se jim také často říká, postupně vymřely a nahradily je jiné rody. Jedním z nich byli Schwarzenbergové, kteří do českých zemí zavítali v průběhu třicetileté války z oblasti Bavorska.

Víra a tradice jsou neodmyslitelně spjaty s řadou poutních míst. K těm bezpochyby patří i jihočeský Římov s proslulou barokní křížovou cestou a zvyklostmi doudlebského folklóru. Řadil se mezi ně vždy také masopust se živou hudbou a sem tam nějakým tím šprýmem.