Měšťanský dům číslo popisné 205 na Vinařického náměstí v Týně nad Vltavou na Českobudějovicku je výjimečnou architektonickou stavbou, která od roku 1958 podléhá památkové ochraně. Cenná jsou především dochovaná sgrafita na renesanční fasádě a konstrukce kleneb ve sklepě, přízemí a patře. Před sto lety byste v něm ale bydlet nechtěli.

Mezi Olešnicí, Jílovicemi a Petříkovem na Trhovosvinensku leží početná soustava rybníků, z nichž většina bývala historickým majetkem města Českých Budějovic. K největším patří rybník Borek u Lhotky, který má navíc nápadně pravidelný okrouhlý tvar.

V dobách dávno minulých, v období středověku a raného novověku, patřila rozsáhlá území jižních Čech mocnému rodu Vítkovců. Jednotlivé větve tohoto rodu pánů z Růže, jak se jim také často říká, postupně vymřely a nahradily je jiné rody. Jedním z nich byli Schwarzenbergové, kteří do českých zemí zavítali v průběhu třicetileté války z oblasti Bavorska.

Víra a tradice jsou neodmyslitelně spjaty s řadou poutních míst. K těm bezpochyby patří i jihočeský Římov s proslulou barokní křížovou cestou a zvyklostmi doudlebského folklóru. Řadil se mezi ně vždy také masopust se živou hudbou a sem tam nějakým tím šprýmem.

Pro národopisnou oblast Doudlebsko jsou typické jihozápadočeské kolečkové tance, jejichž kořeny sahají hluboko do minulosti. Tanec v kruhu patří k nejstarším formám společného pohybu a objevuje se napříč kulturami. Kruh symbolizuje jednotu, rovnost a propojení komunity, zároveň vytváří ochranný rituální prostor a připomíná i přírodní cykly.

Za barokní poklad ukrytý v kopcích mezi šumavskými lesy je možné označit dominantu, jíž bezesporu představuje kostel sv. Magdaleny nedaleko Zbytin na Prachaticku.

Ve Zvěrkovicích nedaleko Týna nad Vltavou na Českobudějovicku prožil většinu života Jiří Drhovský. Patřil k nejvýznamnějším jihočeským řezbářům a pokračovatelům tradiční výroby dřevěných hraček.

V severozápadní výspě okresu Tábor v katastru obce Cunkov najdeme zajímavý přírodní útvar zvaný Čertovo břemeno. Žulová skála stojí v Jistebnické vrchovině a je opředena řadou legend o svém vzniku.

Na návsi v Sudoměřicích u Tábora stojí od roku 2001 kamenný pomník vcelku nevšední podoby. Připomíná tamního rodáka, architekta Josefa Fantu. Na podstavci je umístěna deska půlkruhového tvaru, nad níž se uhlopříčně klene oblouk s názvy šesti hlavních staveb, které Fanta projektoval.

Kolik času zabere stavba nového mostu přes Vltavu? Asi byste prohádali. Stačí na to šest týdnů. Řeč samozřejmě není o dnešku, ale o době dávno minulé, kdy rychlost stavby neurčovala různá úřední povolení a vyjádření, nýbrž prostě a jednoduše potřeba přejet na druhý břeh.