Jihočeská vlastivěda
29. říjen 2025

Poslechněte si podcast: Krutý svatební zvyk udržovali v Borovanech. V den obřadu popravili kohouta, jeho maso pak podávali

Až do 19. století se v Čechách vyskytovaly případy rituálních poprav zvířat. Tyto obřady měly symbolický význam a často souvisely s pohanskými náboženskými představami. Rituály byly dokonce součástí i svatebních obyčejů.

01:38

Jihočeská vlastivěda

Vydává: Český rozhlas

Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.

Web

Dnes 01:48

Po bitvě u Slavkova francouzští vojáci obsadili část jižních Čech. A žádali to nejlepší jídlo a pití

Po bitvě u Slavkova v roce 1805 a sjednaném příměří obdržela francouzská vojska právo obsadit všechna místa na jihu Čech, která ležela východně od spojnice Tábor – Linec. Vojáci potřebovali zásoby a ubytování, což vedlo k rekvizicím potravin a dalších zdrojů a také k napětí a konfliktům.

Včera 01:40

Obraz Panny Marie v kapli u Ústějova na Táborsku prý zázračně uzdravoval a odolal několika požárům

Přibližně 400 metrů severně od obce Ústějov u Mladé Vožice na Táborsku se nachází kaple Panny Marie. Jednoduchou zděnou kapličku na čtvercovém půdorysu kryje jehlancová střecha zakončená zvonicí s lucernou a bání.

Před dvěma dny 01:42

Lebka svatého Vojtěcha putovala v létě 1947 budějovickou diecézí, událost přilákala tisíce věřících

Svatý Vojtěch patří mezi nejvýznamnější patrony naší země. V roce 1947, u příležitosti 950. výročí Vojtěchovy mučednické smrti, se uskutečnila pouť s jeho ostatky po českých zemích. Vojtěchova lebka ve skleněné skříňce putovala od 27. června do 13. července také českobudějovickou diecézí.

Před třemi dny 01:40

Na poddané ze Zvíkova u Lišova, kteří robotovali pro faru, dostala vrchnost mnoho stížností

V dobách, kdy poddaní museli pracovat pro vrchnost, nebylo výjimkou, že robotovali rovněž pro církev. Fary a kostely totiž vlastnily pozemky a hospodářství, která potřebovala pravidelnou péči. A tak poddaní orali, sekali trávu, vozili dřevo, opravovali budovy či pracovali pro pana faráře.

Před čtyřmi dny 01:30

Nejstarší česká poštovna se z vrcholu Sněžky přestěhovala do areálu Monínec, kde má stále otevřeno

Historie nejstarší české poštovny, roubené chaty, která stávala na vrcholu Sněžky, sahá do poloviny 19. století. V roce 1875 sem byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice a roku 1899 odtud odešly první dopisy a pohlednice.

Před týdnem 01:54

Na Třeboňsku je i rybník Podřezaný. Za jeho jménem nestojí krvavý mord, ale likvidace mlýna

Rybník na Třeboňsku, který dnes na mapách najdeme jako Nový lipnický, je místním lidem znám spíše pod historickým jménem Podřezaný. Toto označení může zajisté evokovat nějaký mord, ke kterému tam muselo v minulosti dojít, ale skutečnost byla poněkud jiná. Netekla při tom krev, ale lítaly třísky.

Před týdnem 02:26

Mlynář Hammerschmidt vykopal v Jindřišském údolí náhon a pak vytesal verše do skály. Ty tu zůstaly

Mezi Jindřiší a Blažejovem u Jindřichova Hradce tvoří Hamerský potok malebné Jindřišské údolí. Je v něm jedna mimořádná zajímavost – dnes už špatně čitelný nápis na skále připomíná vyhloubení mlýnského náhonu a vysázení stromořadí v roce 1789.

Před týdnem 02:03

Amerika se říká domům porodní báby Petrů v Táboře a také komfortním bytům v Sezimově Ústí

V aglomeraci Tábor – Sezimovo Ústí se nachází dokonce dvě místa, která se mohou chlubit označením Amerika. Starší z nich najdeme v táborské příměstské části Klokoty. Jedná se o dva bytové domy č. p. 80 a 81 v Ojířově ulici. Nechala je postavit Josefa Petrů, porodní bába z Dražic, která kvůli trestnímu stíhání uprchla do Ameriky.

Před týdnem 01:49

Trati mezi Táborem a Horní Cerekví se říká „Hrbatá“. Její součástí jsou čtyři monumentální mosty

V okolí Chýnova na Táborsku dodnes najdeme čtyři monumentální kamenné železniční obloukové mosty, které jsou součástí železniční trati číslo 224 z Tábora do Horní Cerekve. Trať budovaná v osmdesátých letech 19. století prochází náročným terénem Českomoravské vysočiny, čímž si vysloužila i svůj název „Hrbatá“.

Před týdnem 02:11

Komik parodující Hitlera sklidil ve Vimperku v dubnu 1938 bouřlivé ovace. Frank žádal přísný trest

Hotel Zlatá Hvězda ve Vimperku na Prachaticku se stal krátce po vzniku Československa centrem společenského života české menšiny, která zde konala nejrůznější kulturní akce. Jedna taková, kterou uspořádali vimperští Sokolové, se udála ve velkém sálu hotelu 30. dubna 1938.