
Poslechněte si podcast: Vypil čtyři litry kořalky a pak zemřel. To tvrdily noviny o muži z Třebotovic, pravda to ale nebyla
Začátkem srpna 1907 přinesly česky i německy psané noviny na první pohled šokující zprávu. František Božovský z Třebotovic nedaleko Českých Budějovic se prý s kamarády vsadil, že vypije najednou čtyři litry kořalky. Povedlo se a sázku vyhrál, avšak po pár chvílích měl zemřít na otravu alkoholem.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
Jihočeši se modlili za souzené fašisty, psal týdeník v roce 1933. Nikdo z místních to ale nepotvrdil
V noci z 21. na 22. ledna 1933 se v Brně-Židenicích odehrál takzvaný Židenický puč, během něhož se zhruba sedmdesátičlenná skupina z Národní obce fašistické pokusila o zahájení fašistického převratu v Československu útokem na Svatoplukova kasárna.
Nelítostný zločinec Johann Wöss byl dopaden po vraždě u Vyššího Brodu. Skončil na šibenici
Žhář a vrah Johann Wöss pocházel z Horních Rakous a byl poddaným kláštera ve Schläglu. Na jeho charakteru se podepsala výchova a špatný vzor v rodině. Od dětství se musel starat sám o sebe a nejpozději v šestnácti se vydal na zločineckou dráhu.
Zámek v Želči na Táborsku poznamenalo několik ran osudu. Nakonec byl v zuboženém stavu zbořen
Péče o jihočeské památky je ve srovnání s jinými regiony na vysoké úrovni. A přesto se najdou objekty, na nichž se osud podepsal tak, že se jí už nedočkají. Třeba takový zámek v Želči na Táborsku.
Jarošovská krojová družina utužovala za okupace národní uvědomění. Pak zanikla, dnes znovu vystupuje
Obec Jarošov nad Nežárkou se nachází sedm kilometrů od Jindřichova Hradce. Přestože se nejedná o centrum národopisné oblasti, už po skončení první světové války se zde projevovaly výrazné snahy o oživení blatské kultury.
V jeskyni pod Helfenburkem žili poustevníci. Jednoho hajní nechali odvést na vojnu, další zmizel
Jen pár stovek metrů od velké zříceniny hradu Helfenburk u Bavorova na Strakonicku se pod turistickou trasou nachází ve skále malá jeskyně. Po opuštění hradu ji čas od času využívali poustevníci.
Vést svou kroniku měly všechny obce od roku 1836. Zdaleka ne každá však nařízení poslechla
První legislativní předpis týkající se vedení obecních kronik vznikl už v roce 1835. Jednalo se o guberniální nařízení s platností od 1. ledna 1836, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém, nebo latinském jazyce.
Vánočního kapra si Hitler dá už v Českých Budějovicích, tvrdilo se po podpisu Mnichovské dohody
Mnichovskou dohodou z konce září roku 1938 muselo Československo postoupit pohraniční území nacistickému Německu. Hned v prvních říjnových dnech se na území jižních Čech objevily německé ozbrojené síly, které začaly s postupným záborem.
Perleťové knoflíky lidé vyráběli doma jako přivýdělek, později vznikla ojedinělá perleťářská škola
Jižní Čechy nepatřily z hospodářského hlediska k příliš rozvinutým regionům, přesto se tu lidé věnovali činnosti jinde zcela nebývalé. Perleťářství. Jeho pomyslným centrem se stalo město Žirovnice na Pelhřimovsku.
Cihelna, ovčín, přadlácká škola i lihovar. Lišný dvůr u Jindřichova Hradce se využíval různě
Jihozápadně od Jindřichova Hradce leží na první pohled zcela běžný komplex zemědělských budov. Lišný dvůr, snadno zaměnitelný s podniky socialistické kolektivizace, je přesto pozoruhodnou, původně renesanční stavbou.
Nejúspěšnějším pilotem české národnosti v první světové válce byl Otto Jindra z Chlumu u Třeboně
První světová válka přinesla mimo jiné velký technický pokrok v letectví. Letadla se stala účinnou zbraní. Vynikli na nich i čeští letci a mezi nimi také několik Jihočechů.