Poslechněte si podcast: Vést svou kroniku měly všechny obce od roku 1836. Zdaleka ne každá však nařízení poslechla
První legislativní předpis týkající se vedení obecních kronik vznikl už v roce 1835. Jednalo se o guberniální nařízení s platností od 1. ledna 1836, které přikazovalo všem farním i světským obcím v Českém království založit a vést pamětní knihu, a to v německém, nebo latinském jazyce.
Jihočeská vlastivěda
Historické zajímavosti a perličky z různých míst Jihočeského kraje.
V jeskyni pod Helfenburkem žili poustevníci. Jednoho hajní nechali odvést na vojnu, další zmizel
Jen pár stovek metrů od velké zříceniny hradu Helfenburk u Bavorova na Strakonicku se pod turistickou trasou nachází ve skále malá jeskyně. Po opuštění hradu ji čas od času využívali poustevníci.
Vánočního kapra si Hitler dá už v Českých Budějovicích, tvrdilo se po podpisu Mnichovské dohody
Mnichovskou dohodou z konce září roku 1938 muselo Československo postoupit pohraniční území nacistickému Německu. Hned v prvních říjnových dnech se na území jižních Čech objevily německé ozbrojené síly, které začaly s postupným záborem.
Perleťové knoflíky lidé vyráběli doma jako přivýdělek, později vznikla ojedinělá perleťářská škola
Jižní Čechy nepatřily z hospodářského hlediska k příliš rozvinutým regionům, přesto se tu lidé věnovali činnosti jinde zcela nebývalé. Perleťářství. Jeho pomyslným centrem se stalo město Žirovnice na Pelhřimovsku.
Cihelna, ovčín, přadlácká škola i lihovar. Lišný dvůr u Jindřichova Hradce se využíval různě
Jihozápadně od Jindřichova Hradce leží na první pohled zcela běžný komplex zemědělských budov. Lišný dvůr, snadno zaměnitelný s podniky socialistické kolektivizace, je přesto pozoruhodnou, původně renesanční stavbou.
Nejúspěšnějším pilotem české národnosti v první světové válce byl Otto Jindra z Chlumu u Třeboně
První světová válka přinesla mimo jiné velký technický pokrok v letectví. Letadla se stala účinnou zbraní. Vynikli na nich i čeští letci a mezi nimi také několik Jihočechů.
Na půl hodiny se prezident Beneš zastavil v Lišově. Dostal srdce z pouti a prohlédl si nábytek
V rámci třídenní okružní cesty po jižních Čechách zavítal československý prezident Edvard Beneš 6. května 1937 také do Lišova. Návštěva se zrovna kryla s jarní poutí, takže ve městě bylo skutečně rušno.
Zahradník města Písku Karel Morava pěstoval i exotické palmy, kterými občas zkrášloval náměstí
V roce 1898 nastoupil do funkce zahradníka města Písku Karel Morava, absolvent odborných škol ověnčený praxí po celé střední Evropě. Jeho úkolem, tak jako u městských zahradníků jinde, byla péče o městské sady, zahrady, záhony a květinovou výzdobu.
Voroplavbou se živily celé generace mužů z Purkarce, povědomí o zaniklém řemesle udržuje spolek
Plavení dřeva po Vltavě mělo dlouhodobou tradici. Krátce po druhé světové válce ji však ukončila výstavba přehrad po celém toku řeky. Poslední vor plul po Vltavě prý v roce 1960.
Ze zámku Jemčina chodil hrabě Evžen rád do nedalekého údolí. To dnes nese jeho jméno
Okolí Hatína na Jindřichohradecku patří mezi malebné kouty jižních Čech. Mírně zvlněný reliéf krajiny se zcela převažujícími lesy, prodchnutý hned několika cestami a potoky, mu dodává romantický nádech. Důkazem toho je i na západ od vesnice ležící Evženovo údolí.
Studijní cesta na Šumavu zanechala v romantické duši spisovatelky Elišky Krásnohorské mocný dojem
Eliška Krásnohorská, takový pseudonym si zvolila Alžběta Dorota Pechová, aby se s ním zapsala zlatým písmem do dějin české literatury. Od mládí toužila spatřit Šumavu, ale cestování tehdy nebylo tak snadné. Přání jí splnila velkorysá podpora spolku Svatobor, který Elišce Krásnohorské na studijní cestu poskytl 150 zlatých.